V konečné stanici zastaví tramvaj a kromě cestujících z ní vystoupí také její řidič. Začíná mu pauza, zatímco tramvaj po kolejové smyčce popojíždí sama, a když je čas odjezdu, vůz se řidiči opět přistaví a on řízení převezme. Zní to jako hudba budoucnosti? V Plzni je to otázka pár let. A je to také skvělý příklad toho, co může být „chytrá mobilita“, jak se přesvědčili všichni, kteří ve čtvrtek 13. listopadu dorazili na setkání stejnojmenné platformy. Pořádal je tým projektu Smart Akcelerátor Plzeňského kraje III.
Šlo o páté a zároveň poslední setkání, jež členy krajského inovačního ekosystému postupně seznamovala s chystanou aktualizací Regionální inovační strategie – strategického dokumentu, který má Plzeňskému kraji pomoci rozvinout oblast výzkumu, vývoje a inovací.
Setkání platformy Biomedicína a technika ve zdravotnictví hostila Fakulta zdravotnických studií ZČU, setkání platformy Moderní energetika zase spalovna odpadu ZEVO Plzeň, o Inteligentních výrobních systémech se hovořilo v Bohemia Sektu, o Nových materiálech a technologiích v Comtes FHT. Platformy Chytrá mobilita se setkala v Techmanii, u jednoho stolu zasedli představitelky a představitelé společností Škoda Group, Wikow TurboGEar, Akkodis CZ a STRKAN, výzkumného centra NTC Západočeské univerzity v Plzni i jejího Projektového centra, Správy informačních technologií města Plzně i kanceláře CzechInvest.
Manažer Regionální inovační strategie Milan Edl, analytik Pavel Beneš a developer domény Jan Naxera jim představili současnou podobu strategie i úpravy, kterých má doznat. Stejně jako při předchozích jednáních se mohli přítomní ke změnám vyjadřovat a připomínkovat je, navrhovali také nové subjekty, jež by mezi jejími členy neměly chybět.
Chytrou mobilitu v praxi představili svými prezentacemi právě zástupci Škoda Group.
Josef Volek ze sekce Škoda Digital úvodem poukázal na současný trend, kdy se „lidé stěhují z venkova do měst a města mají čím dále větší potřebu lidi přepravovat“, s tím, že právě chytrá doprava by měla být páteří měst.
„Škodovka se na to snaží cílit, mít připravený celý ekosystém řešení chytré mobility. Pojem smart city vnímáme tak, že jde o moderní město, které využívá moderní technologie, aby zlepšilo život lidí, a smart doprava do něj zapadá. Máme několik produktů, na nichž se dá takové řešení postavit,“ uvedl.
Z pohledu dopravních podniků jsou podle Josefa Volka rozhodující náklady na chytrá řešení. „Aby mohly poskytovat dostupnou dopravu, potřebují držet náklady co nejnižší,“ řekl a zdůraznil, že pokud se hovoří například o autonomních tramvajích, je třeba opakovat jednu věc: „Autonomie není proto, abychom zbavili lidi práce, ale abychom vyřešili problém, že lidé pro práci tu nebudou.“
Mezi produkty, které Škoda úspěšně vyvíjí, patří například antikolizní systém, který dokáže varovat řidiče tramvají, pokud mají v jízdní dráze překážku, a případně umí tramvaj také zabrzdit. „Nedávno jsme ukončili jeho fázi validace v Praze,“ uvedl Josef Volek.
S chytrými tramvajemi by pak měly spolupracovat chytré zastávky. „Jsme schopni pomocí umělé inteligence identifikovat kritické situace. Představte si, že budete večer na zastávce, nastane problém, budete potřebovat pomoc, ale nikdo vám nepomůže. Systém chytré zastávky takovou situaci dokáže rozpoznat a může na zastávku přivolat například policii a zároveň předá informace vozidlu, které je poblíž,“ pokračoval.
Podobně jako antikolizní systém funguje systém vehicle surveillance, jenž využívá kamery instalované na tramvajích, které řidiči používají jako zpětná zrcátka, nicméně pro člověka je složité vidět vše. Například předměty uvíznuté ve dveřích, osoby pohybující se mezi vozy stojící na spřáhle… Systém na tyto situace opět může upozornit a řidiči říct, zda může odjet. Je to další krok k autonomní městské dopravě.
V Plzni Škoda nasadí antikolizní systém na část flotily nejnovějších tramvají 40T. Spolu s Plzeňskými městskými dopravními podniky a Technickou univerzitou Liberec mezitím v západočeské metropoli chystá komplexnější pilotní projekt automatizace provozu na konečné. „Měli bychom ho spustit v roce 2028 na smyčce na Borech, kde teď tramvaj vysadí cestující, ale řidič v ní zůstává, popojíždí s vozem, postupně se posouvá v koloně tramvají, dokud zase neodjede. Právě to chceme automatizovat. Cílem je vyvinout systém, kdy řidič vystoupí spolu lidmi a bude mít pauzu, tramvaj se bude mezitím posouvat sama a řidič do ní poté nastoupí. Dá se vymyslet i koncepce, že řidič přijede s jednou tramvají a odjede s jinou,“ pokračoval.
Na jiném projektu spolupracuje Škoda s Fakultou aplikovaných věd ZČU, kde vytváří speciální software, který pomůže tramvajím „lépe vidět“.
Provozní ředitel Škoda Group Zdeněk Sváta pak doplnil, že představená řešení nejsou „jen“ líbivé funkce. „Budou mít široký dopad na ekonomiku městské hromadné dopravy a je nezbytné pokračovat v jejich zavádění,“ nechal se slyšet a jako příklad uvedl právě antikolizní systém. „Praha provozuje 1000 vozidel MHD, ale má průměrně několik desítek strojů průběžně nabouraných. Soupravy jsou měsíce mimo provoz. I když se na to budu dívat absolutně cynicky jako ekonom, bezpečnost stranou, má antikolizní systém význam a je to jediná cesta, jak dopravu zefektivnit a udělat ji plynulejší. My jsme s jeho vývojem začali relativně včas – dnes, když si to zákazníci a provozovatelé uvědomují, jsme připraveni vozidla dovybavovat,“ dodal.
