Čtvrté z pěti plánovaných podzimních setkání má za sebou tým projektu Smart Akcelerátor III Plzeňského kraje, který aktualizuje Regionální inovační strategii – dokument pomáhající kraji rozvíjet oblast výzkumu, vývoje a inovací.
Práce na aktualizaci jsou téměř u konce a nyní se s novinkami seznamují firmy, organizace a další instituce, které patří do některé z pěti krajských domén specializace. Po Biomedicíně a technice ve zdravotnictví, Moderní energetice a Inteligentních výrobních systémech tak došlo na jednání členů domény Nové materiály a technologie. Setkání v areálu v Dobřanech hostila výzkumná organizace Comtes FHT, kde se výzkumu a vývoj kovových materiálů věnují už 25 let.
Kromě Comtesu se na jednání sešli zástupci a zástupkyně společností Wikow TurboGear, GTW, Amitia, VZÚ Plzeň a LT Trade, výzkumných center RTI a NTC Západočeské univerzity v Plzni, Klastru Mechatronika a Svazu průmyslu a dopravy.
„Jde už o čtvrtou aktualizaci Regionální inovační strategie, poslední je z roku 2022, a jejím smyslem je reagovat na změny a trendy a uvést dokument do plného souladu s požadavky metodiky přípravy veřejných strategií,“ vysvětlil přítomným úvodem analytik Pavel Beneš s tím, že aktualizovaný dokument by měla 9. prosince projednat a schválit Krajská rada pro výzkum, vývoj a inovace.
S návrhem aktualizace se poté všichni seznámili a jako vždy se k němu mohli také vyjádřit a například doplňovat výzkumné organizace či podniky, které se Novými materiály a technologiemi také zabývají a v doméně by chybět neměly. Dozvěděli se také, že v inovační strategii budou nově hrát roli také takzvané progresivní technologie, které protínají všechny její domény a jejichž vliv je významný na krajské i národní úrovni. Konkrétně to jsou kvantové technologie, čipy a polovodiče a umělá inteligence.
Jedním z podnětů, který tým Smart Akcelerátoru III dostal, bylo například zařadit do Regionální inovační strategie téma obranného průmyslu.
Že obrana souvisí právě s Novými materiály a technologiemi, doložil vedoucí obchodního oddělení Comtes FHT Pavel Šuchmann. „Požadavky obranného průmyslu se většinou liší od toho, co známe třeba z automotive. Pokud jde o aplikace pro automotive, zákazník požaduje stoprocentní spolehlivost, ale v obranném průmyslu k tomu přibývá tlak na odolnost v podmínkách, které označujeme jako harsh environment, kde není opotřebení materiálů definované například nějakým pravidelným úbytkem. Jde o odolnost ve všech možných prostředích, která se nepravidelně střídají. Oproti tomu tlak na cenu je v obranném průmyslu na rozdíl od automotive většinou nižší,“ vysvětlil Pavel Šuchmann.
Od předchozích jednání se to dobřanské lišilo i v tom, že bylo součástí aktuálních Dnů AI. Proto další prezentaci připravil Pauls Lukks, vedoucí informačních technologií lotyšské společnosti ITERUM, která se jako jedna z největších severoevropských společností věnuje recyklaci polymerů. Hovořil o využívání umělé inteligence v chodu firmy, o jejích výhodách i úskalích.
Na Paulse Lukkse pak s prezentací AI ve skupině ČEZ plynule navázal Jakub Šulda z Výzkumného a zkušebního ústavu Plzeň. Popsal například problémy jaderné elektrárny, kde jedné z turbín začal rotor tak moc drhnout o stator, že ji bylo třeba několikrát odstavit. Jak problém odhalit a vyřešit? Výzkumníci to dokázali právě ve spolupráci s umělou inteligencí, která od nich dostala přesné pokyny.
