Příští Einstein bude z Plzeňského kraje, říká nová publikace

Tištěnou novinku Plzeňského kraje, která je plná inspirativních osobností z oblasti výzkumu, vývoje a inovací a jejich příběhů, si můžete prohlédnout online a v červnu o ni budete moci také soutěžit.

Co mají společného jména Martin Pilař, Ludmila Kučerová, Vladislav Lang, Daniel Georgiev, Lukáš Friedl, Jiří Moláček, Lucie Vištejnová, Karel Jedlička, Milan Legát, Tomáš Kroták, Jan Džugan, Pavel Novotný, Karel Ježek, Josef Volek a Václav Kotora?

Patří vědcům a vědkyním, ústředním postavám nové publikace Příští Einstein bude z Plzeňského kraje. Ví to už moderátor Vladimír Kořen a jeho hosté, kterým jsme publikaci představili při domažlické premiéře talk-show Zázraky? Věda!, a spolu s nimi se to teď může dozvědět i široká veřejnost.

Ke každému ze zmíněných jmen totiž náleží nejen magisterský, doktorský, inženýrský, docentský nebo profesorský titul, ale především příběh. A právě jejich příběhy se rozhodl Plzeňský kraj zpracovat.

Docent Daniel Georgiev založil v Plzni unikátní laboratoř syntetické biologie. Startup Sampling Human, to je zčásti inženýrství a zčásti biotechnologie, přičemž výsledkem snažení jeho týmu není nic menšího než diagnostická metoda pro snadnější a včasnější odhalování závažných nemocí.

Profesorka Ludmila Kučerová hledá na Západočeské univerzitě ideální materiál k ukládání vodíku. Kromě vědkyně je také oblíbenou vyučující, která ráda pracuje s mladými lidmi a předává jim své znalosti.

A to jsou pouze dvě vybrané osobnosti.

Podle autora textů Radima Svačiny patnáctka mužů a žen skvěle ilustruje, že Plzeňský kraj má touhu posouvat hranice zabudovanou ve své DNA. Připomíná ostatně, že jejich předchůdci byli lidé jako Křižík, Očenášek nebo Thomayer. „Plzeňsko bylo přece jen od nepaměti průmyslovým centrem naší země. Po staletí přitahovalo technicky zdatné lidi, horlivce a všeuměly,“ zamýšlí se s tím, že dnes v kraji působí více než 160 vědeckých, výzkumných a vývojových týmů. „Nalézt je přitom můžeme nejen ve firmách a výzkumných centrech, ale i na fakultách a pracovištích Západočeské univerzity v Plzni nebo Lékařské fakulty v Plzni Univerzity Karlovy,“ dodává.

Texty v osmdesátistránkové dvojjazyčné publikaci doprovázejí fotografie Petry Ottové a Jana Růžičky, o grafický design se postaralo plzeňské studio t&a.
Prolistujte si publikaci online.
 
O tištěnou verzi publikace Příští Einstein bude z Plzeňského kraje budete moci soutěžit v červnovém vydání newsletteru GetSmart. Pokud jej ještě neodebíráte, přihlaste se.

Jakub Hussar

kreativní ředitel a zakladatel agentury HAZE
14:50–15:30 · Výhled do budoucnosti · závěrečná keynote, poté ocenění Inovace regionu 2026

Bio

Kreativní ředitel, producent a idea maker. Pracuje pro velké tuzemské i nadnárodní klienty, například Nadaci České spořitelny, Conseq či LEGO. Podílel se na vzniku dětského kanálu ČT :D, vedl prezidentské kampaně i strategie parlamentních stran. Je držitelem bronzového lva z Cannes, Křišťálové lupy i ceny Magnesia Litera. Specializuje se na netradiční marketingové projekty, edukaci a gamifikaci. Ve volném čase skládá hudbu, píše sci-fi romány a věnuje se kameničině.

Přednáška: Česko: hobití Skandinávie?

Jaký je osud naší země? Upřednostníme šroubky, nebo řídicí jednotky? Jak získat ztracené sebevědomí a jak strhnout kormidlo pozitivním směrem, pro který Česko splňuje všechny předpoklady?

Jan Zeman

analytik vzdělávání, PAQ Research
12:20–13:00 · Lidé, talent a budoucnost regionu · poté moderovaný rozhovor

Bio

Vystudoval pedagogiku na Filozofické fakultě UK. V PAQ Research interpretuje data o nedostatcích vzdělávací soustavy, od nabídky středních škol po nedokončování základních škol. Je autorem několika analýz vzdělávací nabídky v krajích a sleduje, jak absolventi v zahraničí přecházejí na trh práce. Téma zpracoval v analýze Jak skoncovat s montovnou Evropy.

Přednáška: (Ne)využití potenciálu žáků a mladých dospělých

Co dnes mladí lidé očekávají od práce a od místa, kde chtějí žít? A proč jim to Plzeňský kraj ne vždy dokáže nabídnout?

Přednáška vychází z aktuálních mezinárodních průzkumů o tom, jak mladí dospělí uvažují o práci, kariéře a svém životě. Tato očekávání konfrontuje s daty o tom, kde kraj o budoucí zaměstnance přichází. Často se to děje dlouho před náborem: už ve vzdělávací dráze, od přístupu ke školce přes nedokončenou základní školu po oborovou skladbu středních škol.

Závěr patří tomu, co s tím mohou udělat kraj, školy i firmy. Řeč bude o duálním vzdělávání, kariérovém poradenství a prevenci vzdělávacího neúspěchu, ale i o tom, proč jde o propojený problém, a ne jen o otázku školství.