Fakulta aplikovaných věd (FAV) Západočeské univerzity v Plzni hostila v pondělí 11. listopadu dvě akce, které názorně předvedly, jak má vypadat úspěšná spolupráce vědecké sféry s praxí. Zapadly do obrazu Plzeňského kraje jako regionu, v němž se daří výzkumu, vývoji a inovacím. Setkání Let’s NTIS s podtitulem Biomedicínské inženýrství pořádalo fakultní výzkumné centrum Nové technologie pro informační společnost, jež se pod zkratkou NTIS skrývá.
Přednáškový sál zaplnili nejen členové a členky akademické obce, ale část publika dorazila také ze středních škol.
První blok a následnou diskuzi věnovalo centrum využití Data Science v biomedicíně, druhý biomechanice. Roman Mouček z katedry informatiky a výpočetní techniky hovořil o elektrické aktivitě mozku a jejím využití například při neurorehabilitaci, Lucie Houdová z katedry kybernetiky navázala přednáškou o data science, spolupráci s Českým národním registrem dárců dřeně a s Nadací pro transplantace kostní dřeně a o informačních systémech, které lékařům významně usnadnily vyhledávání dárců. Jaký pomocník to je, potvrdila lékařka Veronika Bergerová z Hematologicko-onkologického oddělení FN Plzeň, kde proces hledání dárců začíná vyšetřením takzvaných HLA znaků. „Výsledky potom odešleme do Českého národního registru dárců kostní dřeně a díky systému Západočeské univerzity jsme schopni se propojit s ostatními registry na celém světě a najít vhodné dárce,“ popsala.
Druhý blok zahájil odborník na biomechaniku Libor Lobovský, jehož tým se na popud ortopedů zabýval možnostmi fixace zlomeniny pánve, které ověřoval experimentálním i počítačovým výzkumem. Alena Jonášová z katedry mechaniky se zaměřila na proudění krve v cévách konkrétních pacientů, personalizované matematické modely a počítačové simulace, třetím řečníkem byl prof. Zbyněk Tonar z Biomedicínského centra. Využití vědy v praxi představil například výzkumem toho, jak dlouho lze skladovat vzorky tkání, nebo jak se jednotlivé složky tepen podílí na jejich mechanických vlastnostech.
Na akci Let’s NTIS navázalo jednání krajské inovační platformy Biomedicína a technika ve zdravotnictví, které se uskutečnilo v rámci projektu Smart Akcelerátor Plzeňského kraje III. Zúčastnili zástupci výzkumné, aplikační, ale i vzdělávací a veřejné sféry napříč krajským inovačním ekosystémem.
Jednání zahájil odborný garant platformy prof. Milan Štengl, ředitel Biomedicínského centra LF UK v Plzni. Proděkan pro rozvoj a internacionalizaci FAV doc. Josef Kohout vybral několik zajímavých témat výzkumu a vývoje v oblasti biomedicínského inženýrství, o nichž se přítomní následně dozvěděli více při prezentacích.
Podporu rozhodování pro klinickou praxi (jako součást data science pro medicínu) představila opět Lucie Houdová z katedry kybernetiky, její kolega Miroslav Jiřík hovořil o AI podpoře online výuky chirurgie a prof. Eduard Rohan z katedry mechaniky o víceškálovém modelování heterogenních prostředí ve vztahu k využití v biomedicínských aplikacích.
Jak si české firmy vedou v náročných technologických odvětvích pak zhodnotila ředitelka Tech4Life Hubu Hana Chlebná z agentury CzechInvest. Hovořila také o programu Technologická inkubace a její slova doložil vlastními zkušenostmi Ondřej Rychecký, zakladatel startupu MarbleMat. Spin-off z Vysoké školy chemicko-technologické v Praze vyvíjí nové formy potravinových doplňků a léčiv v podobě drobných tekutých olejových kuliček a nově byl vybrán právě do programu agentury Technologická inkubace.
Tečku za akcí udělala prohlídka tří pracovišť výzkumného centra NTIS s ukázkami výsledků z oblasti řečových technologií, počítačové grafiky a neurorehabilitace.
Úkolem krajské inovační platformy je podpora rozvoje specializace ve výzkumu, vývoje a inovacích v Plzeňském kraji, přičemž Biomedicína a technika ve zdravotnictví je jednou z pěti domén specializace definovaných v Regionální inovační strategii kraje. Právě znalost kapacit, projektů, plánů a výsledků jednotlivých týmů z různých pracovišť je stejně jako komunikace o možné spolupráci i společných projektech jedním z cílů setkávání členů těchto platforem.
