Dokážete si představit kovové kostní náhrady vyrobené na míru pacientovi tak, aby v jeho těle vydržely, dokud budou zapotřebí, a potom se beze zbytku rozpustily? V Plzeňském kraji jsou lidé, kteří ano.
Na projektu „BIODEGRADABLE: Platforma pro moderní implantologii – výzkum individualizovaných biodegradabilních materiálů“ pracují od začátku letošního roku výzkumná organizace COMTES FHT v Dobřanech, Biomedicínské centrum Lékařské fakulty v Plzni Univerzity Karlovy, Fakulta sociálních věd téže univerzity, Vysoká škola chemicko-technologická, České vysoké učení technické v Praze a kladenská firma ProSpon. Chtějí vytvořit interdisciplinární platformu, která výzkum a vývoj právě takových kostních náhrad umožní.
Čtyřletý prestižní projekt podpořil Operační program Jan Amos Komenský, dotaci získal i od Plzeňského kraje. Nás zajímá i díky slovu interdisciplinarita a zapojení COMTES FHT a Lékařské fakulty, které ilustruje funkčnost krajského inovačního ekosystému.
Inovační strategie
„Posílit význam výzkumu, vývoje a inovací pro ekonomickou konkurenceschopnost a zajistit lepší využívání veřejných zdrojů“ pomáhá Plzeňskému kraji Regionální inovační strategie. Tvoří ji pět domén specializace – oblastí, v nichž se skrývá inovační potenciál. Jsou to Biomedicína a technika ve zdravotnictví, Chytrá mobilita, Inteligentní výrobní systémy, Moderní energetika a Nové materiály a technologie.
Interdisciplinarita neboli multioborovost znamená, že se členové jednotlivých domén, ať už jde o firmy či jiné organizace, neomezují jen na jednu specializaci, ale spolupracují také s ostatními. Jako právě COMTES, který lze najít v pěti z nich. „Zaměřujeme se především na klíčové obory průmyslu: strojírenství, automobilový a letecký průmysl, zdravotnictví, spotřební elektronika a energetika,“ představuje se na webu. Na zmíněných kostních náhradách pracuje v doméně Biomedicína a technika ve zdravotnictví, jeho zkušenosti s 3D tiskem kovu zase patří do domény Nové materiály a technologie stejně jako projekt se zkratkou SIBORA, jemuž dobřanský výzkum přispěl k zisku mezinárodní ocelářské ceny.
Univerzální materiály
U Nových materiálů a technologií ještě zůstaňme. Stojí-li v jejich charakteristice, že „jsou klíčové pro rozvoj takřka všech průmyslových odvětví – od těžké strojní výroby až po jemné aplikace ve zdravotnictví“, není divu, že většina z klíčových aktérů se objevuje i v dalších doménách Regionální inovační strategie a provazuje je do funkčního celku. Například plzeňské pracoviště Ústavu jaderného výzkumu Řež spojuje Nové materiály s doménou Moderní energetika nejpozději od roku 2017, kdy západočeskou metropoli a Prahu spojila rozsáhlá výzkumná základna jaderných technologií projektu Udržitelná energetika neboli SUSEN (SUStainable ENergy). Kromě toho, že centrum vyvíjí moderní technologie, také testuje materiály a jejich povrchové úpravy.
A jak může vypadat spolupráce domény Nové materiály s Chytrou mobilitou, ví Škoda Group, která v roce 2023 ukončila projekt Výzkum, vývoj a aplikace pokročilých typů svarových spojů a svarových příprav pro vysoce dynamicky namáhané svařované konstrukce železničních vozidel. Napověděl, jak například při výrobě rámů podvozků snížit nároky na spotřebovaný materiál a energie, a s tím také uhlíkovou stopu.
Jedno jméno, několik domén
Z dalších firem, jež jsou už pevnou součástí krajského inovačního ekosystému, zmiňme společnost ZAT. Dodává „inteligentní systémy řízení pro široké spektrum oborů do celého světa“, a figuruje proto ve čtyřech doménách specializace.
Co si pod Inteligentními výrobními systémy, jak se jmenuje i specializace, vlastně představit? V případě ZAT na jedné straně to mohou být na jedné straně systémy kontroly a řízení pro velké i malé jaderné reaktory a související technologie, dále však také lékařské přístroje pro ozonovou terapii, jež ZAT vyrábí jako jediný v České republice. Neméně zajímavý je tři roky starý inovativní výlet do oblasti dopravy. V roce 2022 totiž ZAT v jednom rizikovém místě u železnice v Karlovarském kraji nainstaloval vůbec první senzory, které dokáží upozornit na sesuvy půdy.
Obdobně je na tom společnost ZF, která „dodává vyspělé produkty a systémy pro mobilitu osobních a užitkových vozidel a průmyslovou technologii“ a netýká se jí pouze biomedicínská doména, nebo společnost Wikov.
Společným jmenovatelem všech domén specializace je samozřejmě také Západočeská univerzita v Plzni, jejíž výzkumná centra jsou pro výzkum, vývoj a inovace v Plzeňském kraji zásluhou časté spolupráce s praxí neméně důležitá.
Evaluace a doporučení
Tým projektu Smart akcelerátor Plzeňského kraje III nyní pracuje na v pořadí čtvrté aktualizaci Regionální inovační strategie. I z toho důvodu prošla stávající strategie letos evaluací, která zhodnotila její procesy i dosažené výsledky. Zpracovalo ji Technologické centrum Praha.
Dotazovaní například na otázku, co považují za nejpřínosnější pro rozvoj inovačního systému a realizaci strategie, nejčastěji uváděli networking a navazování kontaktů a rozvoj společných projektů a iniciativ. Navazování kontaktů a sdílení zkušeností a dobrých praxí pak byly nejčastější odpovědi na otázku, proč se zapojují.
Pro další směřování strategie dalo Technologické centrum několik doporučení, většinou v duchu rozvoje toho, co už funguje. Oblasti výzkumu, vývoje a inovací v Plzeňském kraji by tak mělo pomoci soustředit se na zapojení dalších inovativních firem a oslovování občanského sektoru, aktivně oslovovat potenciální partnery a propojovat je s existujícími platformami, organizovat meziplatformní spolupráci s důrazem na multioborové projekty, udržovat vysokou motivaci členstva ke spolupráci a v neposlední řadě nabízet pravidelný prostor pro zmíněné sdílení zkušeností a navazování kontaktů.
Foto: ilustrační – Biomedicínské centrum, Plzeň
