Na Vysočině stejně jako v oblastech evropské Arktidy, v Rumunsku stejně jako v Řecku. V osmi různých oblastech Evropy a částečně také Číny začal teplotu, vlhkost půdy, množství srážek a další základní přírodní a klimatické ukazatele měřit ambiciózní mezinárodní projekt BioClima, který vede Fakulta aplikovaných věd Západočeské univerzity v Plzni.
Třicet sedm spolupracujících institucí má jeden cíl. Vyvinout jednotný a flexibilní systém sledování přírody. Že se v Plzeňském kraji propojuje věda s ochranou přírody a klimatickou změnou, přitom není výjimka.
BioClima
Měřicí systém, který díky projektu BioClima vzniká, má být použitelný v různých částech světa. Umělá inteligence pomůže s vyhodnocováním dat ze satelitních snímků, dronů či terénních senzorů, poté budou moci vznikat co nejúčinnější strategie na ochranu přírody a přizpůsobení se klimatickým změnám.
V České republice se pilotní oblastí stalo okolí Žďárska na Vysočině, kde senzory získávají data v zemědělské a lesní krajině a sledují například její teplotu, vlhkost půdy nebo množství srážek
Koordinátor projektu Tomáš Mildorf z katedry geomatiky Fakulty aplikovaných věd Západočeské univerzity v Plzni říká, že jde o více než výzkum. „Je to propojení myšlenek, dat a technologií napříč Evropou, směřující k řešení klíčových klimatických a biodiverzitních problémů dnešní doby. Zaměřuje se na posílení spolupráce mezi EU a Čínou a stanovuje nové standardy v oblasti globálního environmentálního monitorování a systémů včasného varování pro klima a biodiverzitu,“ vysvětluje.
Plzeňská strategie
Město Plzeň má od roku 2017 adaptační strategii, která kromě jiného popisuje, jak je klimatická změna ovlivní. Nejzávažnější problémy podle dokumentu souvisí s vodou, konkrétně jde o „povodně ve městě, přívalové srážky a deště, nedostatečné zasakování srážkové vody a zvýšené nároky na pitnou vodu“. Co s tím? V roce 2019 už konkrétní opatření nastínily plzeňské zásady hospodaření s dešťovými vodami, praxi předvedla například rekonstrukce depa Plzeňských městských dopravních podniků, která kromě obřího rozpočtu poutala i plánovanými zelenými střechami a systémem zachytávání dešťové vody pro mytí tramvají.
Dnes svítí Plzeň na mapě Evropy díky dvěma projektům, jež se změnou klimatu zabývají. Do projektu Climaborough se v roce 2023 zapojila prostřednictvím Správy informačních technologií města Plzně jako jediné české město. Climaborough testuje v praxi inovativní a chytrá řešení a jeho členové sdílejí své zkušenosti s cílem dosáhnout klimatické neutrality do roku 2050, obdobné poslání má i projekt URBREATH.
Kromě tohoto centrálního řešení se klimatu věnují i jednotlivé plzeňské obvody. Například Doubravce zpracoval adaptační strategii geolog a klimatolog Václav Cílek.
Město vody
Šířit osvětu o hospodaření s vodou populární formou se rozhodly plzeňské science centrum Techmania a společnost nextdrop. V červenci spustily projekt s výmluvným názvem Plzeň, město vody, což je „společný krok k chytrému, bezpečnému a udržitelnému hospodaření s vodou“, díky němuž se Plzeň stane „městem s živým digitálním modelem hospodaření s vodou“. Modulární řídicí systém nextdrop bude v Techmanii v reálném čase sledovat spotřebu, detekovat úniky a pomáhat optimalizovat využití pitné a dešťové vody. Centrum vše představí formou interaktivního exponátu, který se ale neomezí jen na Techmanii, protože nextdrop v Plzni pomáhá nakládat s vodou i na jiných místech. Například v zoologické zahradě.
U společnosti nextdrop ještě zůstaňme, protože skvěle dokládá funkčnost plzeňského inovačního prostředí. Vznikla jako startup na Fakultě elektrotechnické Západočeské univerzity v Plzni, její rozjezd podpořil inkubační program plzeňského Business Innovation Centre. Podporu pro Plzeň, město vody získala společnost jako jedna z 26 vybraných firem v Evropě z mezinárodního programu PilotInnCities.
Techmanie kromě této novinky už na jaře představila expozici Udržitelný svět, která seznamuje s problematikou hromadění odpadu, antropogenní nelegální činností, degradací přírody, znečišťování a nedostatku pitné vody, kvality ovzduší a pronikání škodlivých látek do rostlin a živočichů.
Mikroklima
Nejen vysvětlit dětem, jak přírodní zákony ovlivňují jejich okolí, ale také je naučit hledat řešení je posláním projektu Mikroklima vzdělávací platformy LabIR EDU, která vznikla ve výzkumném centru NTC Západočeské univerzity v Plzni.
V uplynulém školním roce se do projektu zapojily děti z druhého stupňů jedenácti škol především z Plzeňského kraje. Pracovaly s termokamerami, samy vše vyhodnocovaly, pracovní listy, návody i videa jim pomohly navrhovat zlepšení mikroklimatu v místech, která dobře znají. V Žihli děti vylepšovaly okolí autobusové zastávky, v Mirošově sportoviště, v Kralovicích náměstí. Více se dočtete v našem článku.
Zdravá krajina
Plzeňský kraj spustil v reakci na klimatické změny projekt Zdravá krajina, díky němuž vznikla Regionální strategie adaptačních opatření Plzeňského kraje pro zadržení vody v krajině. Hejtmanství ji představilo v roce 2022 s tím, že podobně jako v případě Plzně má také tato strategie „posoudit zranitelnost celého území Plzeňského kraje vůči klimatické změně a nastavit vhodné postupy adaptace kraje na klimatickou změnu“. Od roku 2023 má Plzeňský kraj Plán pro zvládání sucha a stavu nedostatku vody, který vznikl s podporou Ministerstva životního prostředí.
Zdravá krajina rovněž zviditelňuje příklady dobré praxe, ať už jde o zadržování vody v krajině, péči o lesy a zemědělskou půdu nebo o takzvanou modrozelenou infrastrukturu.
V letošním roce začal kraj do projektu angažovat také firmy, které zde působí. Za péči o životní prostředí jim uděluje značku Zdravá krajina partner projektu. Jako první ji získaly Plzeňská teplárenská, díky jejímuž sponzoringu vznikl v přírodní rezervaci Zbynické rybníky u Hrádku na Klatovsku umělý ostrov pro hnízdění ptáků, a IDEAL Automotive Bor za pomoc při rozšíření pastevní plochy divokých koní v Janovském mokřadu u Nýřan. Třetím držitelem značky se stal Plzeňský Prazdroj, získal ji díky revitalizaci ostrova Podstránského rybníku nedaleko Janovic nad Úhlavou v okrese Klatovy.
Foto: ZČU
