Děti s termokamerami z NTC vymýšlely, jak zlepšit mikroklima v okolí škol. Pomohl jim i Minecraft

Projekt Mikroklima je novou aktivitou vzdělávací platformy LabIR EDU, která vznikla ve výzkumném centru Západočeské univerzity v Plzni. V uplynulém školním roce se do něj zapojilo jedenáct škol. „Sucho, přehřívání měst, mizící zeleň – to nejsou jen zprávy z novin, ale každodenní realita,“ říká projekt dětem.

„Když dáme dětem důvěru a nástroje, dokážou přemýšlet o své obci zcela nově – a velmi inspirativně,“ chválí tým vzdělávací platformy LabIR Edu sedmou třídu Masarykovy ZŠ a MŠ v Žihli. Je jednou z jedenácti, které se letos zapojily do prvního ročníku badatelského projektu Mikroklima pro 2. stupeň základních či středních škol s cílem ukázat dětem, jak přírodní zákony ovlivňují jejich okolí a jak mohou samy hledat řešení. 

Žihelští sedmáci se soustředili na v létě velmi rozpálenou autobusovou zastávku a její okolí. Zaujali mimo jiné tím, že přesnou kopii centra obce včetně jimi navrhovaných úprav vytvořili v Minecraftu. „Je vám horko na zastávce autobusu? Na zastávce jako v sauně?“ ptají se a odpovídají: „Můžeme to změnit!“ Navrhují, kam přidat zeleň a vodní prvky, kde by přišlo vhod stínění, a upozorňují, že dříve už v okolí zastávky zeleň byla. Vše mají podložené přesnými daty z termokamer. 

Vzdělávací platforma LabIR Edu vznikla ve výzkumném centru NTC Západočeské univerzity v Plzni s cílem „inspirovat další generaci vědců a vědkyň, inženýrů a inženýrek, aby se nebála objevovat svět kolem nás a přispěla tak k jeho pokroku“. Projekt Mikroklima je jednou z jejích aktivit. Díky zkušenostem NTC tak mohou děti podle metodických pokynů provádět pokusy ve třídách i venkovní měření termokamerami a samy vše vyhodnocovat, pracovní listy, návody i videa jim pomáhají navrhovat zlepšení mikroklimatu. To vše se může dít dlouhodobě po dobu tří až pěti měsíců nebo krátkodobě a intenzivně v rámci projektových dnů či letních táborů. 

Stejně jako v Žihli se mikroklima v uplynulém školním roce řešilo na jedenácti školách ze severního Plzeňska, Rokycanska a také v Mladé Boleslavi. Projekt je celorepublikový, přihlásit se může kdokoliv.

4. a 5. třída z Dobříče se zabývala školním hřištěm a celkovou spokojeností obyvatel s mikroklimatem, 4. a 5. třída z Kařezu navrhla zlepšení školního pozemku, tým v Kralovicích připravil komplexní návrh zlepšení místního náměstí a tým z Manětína návrh na zlepšení mikroklimatu před místním zámkem. Studenti z Mirošova se zabývali obecním sportovištěm a navrhli opatření, žáci 2. stupně ZŠ Plasy navrhli, jak upravit okolí školy, aby mohli více využívat přilehlé arboretum, 8. třída ZŠ Jižní předměstí v Rokycanech se zaměřila na zpříjemnění pobytu na školním pozemku, žáci rokycanské ZŠ Tomáše Garrigua Masaryka navrhli škole zelenou fasádu a tým ZŠ Strašice představil návrh na zlepšení jejího okolí.

O jednotlivých návrzích se více dočtete na webu projektu Mikroklima. 

Nový běh projektu chystá platforma od ledna 2026. Školy, které o něj mají zájem, mohou psát na evvo@labir.cz.  

Jakub Hussar

kreativní ředitel a zakladatel agentury HAZE
14:50–15:30 · Výhled do budoucnosti · závěrečná keynote, poté ocenění Inovace regionu 2026

Bio

Kreativní ředitel, producent a idea maker. Pracuje pro velké tuzemské i nadnárodní klienty, například Nadaci České spořitelny, Conseq či LEGO. Podílel se na vzniku dětského kanálu ČT :D, vedl prezidentské kampaně i strategie parlamentních stran. Je držitelem bronzového lva z Cannes, Křišťálové lupy i ceny Magnesia Litera. Specializuje se na netradiční marketingové projekty, edukaci a gamifikaci. Ve volném čase skládá hudbu, píše sci-fi romány a věnuje se kameničině.

Přednáška: Česko: hobití Skandinávie?

Jaký je osud naší země? Upřednostníme šroubky, nebo řídicí jednotky? Jak získat ztracené sebevědomí a jak strhnout kormidlo pozitivním směrem, pro který Česko splňuje všechny předpoklady?

Jan Zeman

analytik vzdělávání, PAQ Research
12:20–13:00 · Lidé, talent a budoucnost regionu · poté moderovaný rozhovor

Bio

Vystudoval pedagogiku na Filozofické fakultě UK. V PAQ Research interpretuje data o nedostatcích vzdělávací soustavy, od nabídky středních škol po nedokončování základních škol. Je autorem několika analýz vzdělávací nabídky v krajích a sleduje, jak absolventi v zahraničí přecházejí na trh práce. Téma zpracoval v analýze Jak skoncovat s montovnou Evropy.

Přednáška: (Ne)využití potenciálu žáků a mladých dospělých

Co dnes mladí lidé očekávají od práce a od místa, kde chtějí žít? A proč jim to Plzeňský kraj ne vždy dokáže nabídnout?

Přednáška vychází z aktuálních mezinárodních průzkumů o tom, jak mladí dospělí uvažují o práci, kariéře a svém životě. Tato očekávání konfrontuje s daty o tom, kde kraj o budoucí zaměstnance přichází. Často se to děje dlouho před náborem: už ve vzdělávací dráze, od přístupu ke školce přes nedokončenou základní školu po oborovou skladbu středních škol.

Závěr patří tomu, co s tím mohou udělat kraj, školy i firmy. Řeč bude o duálním vzdělávání, kariérovém poradenství a prevenci vzdělávacího neúspěchu, ale i o tom, proč jde o propojený problém, a ne jen o otázku školství.