Vrch Baldov nedaleko Domažlic znají místní jako sídlo radioamatérů z CB klubu a dějiště různých společenských akcí. V sobotu 5. dubna dostal doslova strategickou úlohu. Členové CB klubu se totiž přidali k projektu ARDOS Radioklubu Armády České republiky, jehož myšlenkou je zapojit dobrovolníky napříč republikou do zvládání krizových situací, které by z provozu vyřadily běžné komunikační prostředky.
Tématem cvičení byl blackout neboli velký výpadek elektřiny, který může trvat desítky hodin i dnů a postihnout velké množství obyvatel.
Slovy evropské legislativy jde o stav, „při kterém je provoz části nebo celé přenosové soustavy znemožněn“. Nastává, pokud „v regulační oblasti daného provozovatele přenosové soustavy došlo ke ztrátě více než 50 % odběrů“ nebo „zcela chybí napětí po dobu nejméně tří minut, což vede ke spuštění plánů obnovy“.
Československu hrozil mimořádně velký výpadek před 40 lety, podíl na něm měly i extrémní mrazy. “Aktuálně je menší riziko takovýchto mrazů, ale zase jsou častější hrozby silných větrů, a tak je třeba nadále investovat do energetické bezpečnosti a držet distribuční soustavu připravenu zvládat i mimořádné události. Navíc se oproti minulosti musí energetická síť připravit na rychle se měnící energetiku, kdy je do ní připojeno diametrálně vyšší počet elektráren než před 40 lety,” připomněl při té příležitosti mluvčí ČEZ Ladislav Kříž
Blackout
Názory na riziko blackoutu se různí. Například podle šéfky Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Dany Drábové není otázkou zda, ale kdy k němu dojde, zatímco místopředseda představenstva ČEZ Pavel Cyrani se nechal slyšet, že více než blackoutu bychom se měli obávat toho, abychom měli konkurenceschopnou cenu elektřiny zhruba na úrovni Německa. V neposlední řadě před blackoutem v České republice varoval také Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost, protože kromě technických poruch nebo přetížení by jej mohly způsobit i kybernetické útoky.
Tak, či tak, blackout je něco, na co chce být společnost připravena. „Sektor energetiky se na případné výpadky pečlivě připravuje a pravidelně v rámci cvičení simuluje tyto výpadky způsobené například působením přírodních živlů nebo i teroristickým útokem. Všechny tyto katastrofy jsou mimo jiné i součástí zmiňovaných plánů rizikové připravenosti a na úrovni Evropské unie dochází k pravidelné aktualizaci zmiňovaných krizových scénářů, jako například poslední aktualizace tento rok,“ odpovídal vloni na dotaz při jednání Poslanecké sněmovny ministr průmyslu a obchodu ČR Jozef Síkela.
Ani Plzeňskému kraji proto není téma blackoutu cizí. Moderní energetika je ostatně jednou z pěti domén specializace Regionální inovační strategie. Kraj má v oblasti energetického strojírenství, v silnoproudé elektrotechnice, ve vývoji řídicích a regulačních systémů a v dalších oblastech spojených s energetickou bezpečností či obecně s výrobou a distribucí energií dlouholetou tradici.
ARDOS
„Náš úkol byl jasný,“ popisuje Michal Šiman z domažlického CB klubu úlohu radioamatérů ve cvičení projektu ARDOS (Amateur Radio Drone Operator Systém). „Dle předem připraveného scénáře poslat zvolenou technologií několik datových zpráv do nadřazeného stanoviště KOPIS Plzeň, kde čekali opět radioamatéři, aby informace dále předali dle plánu,“ dodává.
ARDOS s cílem „sdružovat osoby, které svým aktivním přístupem, schopnostmi a vybavením, mají zájem o dobrovolnou spolupráci a poskytování služeb při zvládání krizových situací, případně plnění potřeb ozbrojených sil“ vznikl vloni. Tři desítky dobrovolníků z řad radioamatérů včetně těch z Domažlic teď simulovaly spojení s nadřazenou jednotkou a předávání informací až do řídícího centra v Bechyni.
Cvičení předcházely několikaměsíční přípravy, a kromě těch simulovaných se neobešlo ani bez nečekaných problémů, s nimiž bylo třeba si poradit. Organizátoři z Radioklubu Armády ČR ho ale nakonec hodnotí pozitivně. „Tato náročná akce prověřila naše schopnosti komunikace v podmínkách simulovaného blackoutu, zaměřená na vytvoření nouzové komunikační sítě pro Armádu ČR, Hasičský záchranný sbor, místní samosprávy a další subjekty krizového řízení,“ shrnují na Facebooku.
SPARROW
Předchozí odstavce ukazují, jak lze do boje s ryze současným problémem zapojit technologii, která na první pohled patří spíše nostalgické minulosti.
Jak to ale vypadá, když se proti blackoutu spojí moderní prostředky? Třeba jako projekt SPARROW s cílem ”zvýšit odolnost měst a společnosti při výpadcích elektřiny nebo internetu, jimž se říká digitální blackout či breakdown.”
Projekt SPARROW sdružuje 15 partnerů z osmi evropských zemí, od akademické sféry přes průmysl po veřejné organizace. Začal vloni a skončí na podzim 2027. Připraveností na výpadky se během tří let budou zabývat Správa informačních technologií města Plzně, firma RoadTwin, jež se věnuje modelaci dopravy, a sdružením Plan4All.
„V projektu hrajeme významnou roli, protože u nás proběhne simulace v reálném prostředí. Zaměřujeme se na vývoj nouzového alternativního komunikačního systému pro případ výpadku internetu. Veškeré náklady spojené s vývojem uhradíme z prostředků Evropské unie, na realizaci jsme získali necelých pět milionů korun,“ řekl Daniel Kůs, radní města Plzně pro oblast Smart Cities a podporu podnikání.
Ředitel Správy informačních technologií Luděk Šantora dodává: „V Plzni chceme vyvíjet a testovat nouzový komunikační systém při simulaci výpadku světelného řízení křižovatek. Neznamená to plošné vypnutí semaforů, ale proběhne řada laboratorních testů s využitím modelování dopravy v digitálním dvojčeti města. Pro testování v reálném prostředí můžeme využít polygon pro autonomní mobilitu na Borech. Počítáme se zapojením dronů pro navedení jednotek IZS na místo události včetně následného monitoringu nebo využití bezpečnostního dispečinku.“
Kromě toho se mají do SPARROW prostřednictvím hackathonu zapojit také mladí lidé ve věku 16+ a počítá se i s využitím živé laboratoře pro mobilitu v technologickém parku TechTower.
Black start
V Plzni ještě zůstaňme. Jak zaznělo na nedávné konferenci Plzeňský kraj na křižovatce, západočeská metropole má v případě blackoutu jednu jistotu. Vlastně tři jistoty. Generální ředitel Plzeňské teplárenské Václav Pašek představoval chytrá řešení, kterými společnost disponuje, a mezi nimi i motorgenerátory neboli blackstartové zdroje. Tři stroje s celkovým výkonem 21 MW, které v případě velkého výpadku umí nastartovat takzvaně ze tmy a dodávku elektřiny obnovit do pěti minut.
„Blackoutů se musíme obávat čím dál tím více, protože sítě nemusí zvládnout to, jak rostou obnovitelné zdroje a jak rychle se mění toky v sítích. Plzeň má ale asi jako jediné město v České republice výhodu, že pokud by se toto stalo, umí výkony Plzeňské teplárenské i v zimní špičce pokrýt 100 procent potřeb města,“ řekl ředitel. „Ve spolupráci s městem a ČEZ Distribuce se nám v těchto dnech daří tento projekt na základě společně vytvořené koncepce připravit a mít ho nachystaný v plné zbroji. To znamená: Cokoliv se stane, umíme nastartovat ze tmy, rozjet všechny tři zdroje a i když bude všude kolem tma, Plzeň bude zářit,“ ujistil.
OMEXOM
Co se pravděpodobnosti blackoutu týče, názor jako Dana Drábová zastává i Zdeněk Židek, generální ředitel plzeňské společnosti OMEXOM GA Energo, která se specializuje na elektromontáže pro výrobce a distributory elektrické energie. Stejně jako ředitel teplárny pak upozorňuje například na nevyzpytatelnost obnovitelných zdrojů, především větrných a solárních elektráren, které v určitém období mohou vyrábět tolik elektřiny, že by mohly síť přetížit, a jindy zase jen minimum. „Nejsou rozhodně samospásné. V České republice je v současné době situace taková, že by na 1 MW výkonu obnovitelného zdroje mělo připadat 0,8 MW záložní energie vytvořené stabilními konvenčními zdroji. Ty potřebujeme, abychom síť uřídili a například blackoutu se vyhnuli. Já osobně za nejčistší považuji jaderné elektrárny,“ říká Zdeněk Židek.
V případě nouzového stavu ale může být Plzeňský kraj klidný, protože OMEXOM patří k evropské špičce v budování takzvaných náhradních přenosových tras, což se ukázalo například v roce 2021 při napravování škod způsobených řáděním tornáda na Břeclavsku. Za 21 dnů vztyčili více než tři kilometry náhradního vedení a do postižených oblastí se vrátila elektřina. Povedlo se to díky inovaci, která vznikla už v roce 1998. „Tehdy jsme řešili první případ, kdy se bez proudu ocitl Ašský výběžek. Vymysleli jsme a na 10 let si nechali patentem chránit sloupy, které stavíme na principu stavebnice Merkur,“ dodává ředitel.
foto: ilustrační, ČEZ, a.s.
