Výzkum, vývoj a inovace jako jednu z osmi priorit České republiky pro dalších 30 let představila v úterý 5. března konference Plzeňský kraj na křižovatce. Ve spolupráci s krajským úřadem ji v prostorách Střední průmyslové školy dopravní pořádala Krajská hospodářská komora v Plzeňském kraji.
„Všechno souvisí se vším,“ říká prý rád prezident Hospodářské komory ČR Zdeněk Zajíček, když o osmi prioritách hovoří: o energetice, dopravní infrastruktuře, datové infrastruktuře, dostupném bydlení, trhu práce, vzdělávání, výzkumu, vývoji a inovacích a efektivním státu.
Právě na tyto oblasti se má Česko soustředit, chce-li zůstat konkurenceschopné a úspěšné alespoň tak jako v uplynulých třech desetiletích. Na slabé i silné stránky ČR se rozhodly upozornit klíčové podnikatelské a zaměstnanecké organizace. Krajské Hospodářské komory nyní jejich názor představují seriálem konferencí po celé republice. Vždy přitom kladou důraz na to, jaká je situace v hostitelském kraji.
Více aplikovaného výzkumu
„Potřebujeme daleko více investovat do aplikovaného výzkumu, propojit vzdělávací a vědeckovýzkumné instituce s praxí. Vědu, výzkum a inovace sice samozřejmě v ČR podporujeme, ale aplikovaný výzkum, který táhne světovou ekonomiku, bohužel z velké části kulhá,“ řekl prezident Hospodářské komory Zdeněk Zajíček.
Podle něj je špatná domněnka, že vše vyřeší lepší pravidla pro přerozdělování veřejných peněz na podporu vědy, výzkumu a inovací. Protože objem peněz se nezvýší. „Potřebovali bychom trojnásobek. Musíme si ale říct, že ve veřejných rozpočtech tyto peníze nejsou a nezbývá než mobilizovat soukromé zdroje. Pro to je ale potřeba vytvořit podmínky,“ míní Zdeněk Zajíček a dodává: „Do našich startupů a inovačních projektů potřebujeme lidi, kteří dnes odjíždějí do Silicon Valley a tam zakládají firmy. Nevytváříme podmínky, aby tady chtěli zůstat.“
Prezident Hospodářské komory také upozornil na to, že zvýšení českých výdajů na obranu státu ze dvou na tři procenta přinese škrty v jiných oblastech, přičemž vědeckovýzkumná a inovační oblast se přímo nabízí. „Je ale šance chytře spojit investice na obranu právě s vědou, výzkumem a inovacemi, protože vesmírné programy, zbrojní nebo automobilový průmysl jsou tahouny inovací po celém světě,“ dodal.
Příležitosti pro Plzeňský kraj
V navazující přednášce se ekonom Petr Zahradník zaměřil na výzvy a příležitosti Plzeňského kraje. Hovořil o jeho výchozí ekonomické pozici, vyzdvihl, že výzkum a vývoj se v regionu nepodceňuje, a to doložil daty z roku 2021. Podle nich do výzkumu a vývoje investovaly více jen Středočeský, Jihomoravský a Moravskoslezský kraj, přičemž první dva s výrazným náskokem. „Ve Středočeském kraji to je zásluhou Škoda auto a jejího obrovského výzkumného centra, v Jihomoravském kraji je to schopností Masarykovy univerzity překročit Rubikon pouze akademického pracoviště a spoluvytvořením a propojením s Jihomoravským inovačním centrem, případně se sesterským výzkumným centrem CEITEC,“ uvedl.
„Relativně pozitivní obraz Plzeňského kraje“, který Petr Zahradník vykreslil i v dalších oblastech, je podle něj dán velmi dobrou výkonností kraje v minulosti. „Ale okolnosti se mění a důvody a faktory, které k této situaci vedly, také,“ upozornil a také on vyzdvihl důležitost aplikovaného výzkumu. Opřel se přitom o známou Draghiho zprávu o konkurenceschopnosti Evropy, což je vlastně návod, jak má Evropa držet krok se zbytkem světa. „Jde o naplnění inovačního potenciálu v celém hodnotovém řetězci. Nedělat výzkum a vývoj jen pro nějaký výstup a pro odškrtnutí položky, základním kritériem pro výplatu podpory v této oblasti má být i jeho kapitalizace a monetizace. Pokud nápad nepřinese dodatečný výsledek a měl by zůstat jen takzvaně v šuplíku, peníze na tento účel vůbec nevyplatit,“ uvedl.
Jak je to na ZČU
Souhlasným pohledem z praxe přispěl v další části konference proděkan Fakulty elektrotechnické Západočeské univerzity v Plzni Jiří Tupa. „Je před námi výzva starat se o transfer znalostí do praxe a o to, aby výstupem naší práce nebyla publikace, ale licencovaný patent a příjmy z licencí. O to se snažíme. Pokud bych ale mohl v něčem apelovat na vládu, bylo by to v oblasti hodnocení technických oborů nebo vybraných oborů na technických školách. Protože my nejsme motivováni k tomu, abychom v rámci systému hodnocení vědy a výzkumu aplikovaný výzkum dělali. Potřebovali bychom přitom, aby právě aplikovaný výzkum byl markantně zhodnocen,“ uvedl.
S odvážnějším apelem se pak obrátil na zástupce Hospodářské komory. „Myslím, že pokud chceme zkvalitnit odborné školství, je čas na to, aby je řídilo Ministerstvo průmyslu a obchodu, nikoliv Ministerstvo školství,“ řekl proděkan s tím, že v době, kdy on sám studoval na plzeňské dopravní průmyslovce, patřila pod státní dráhy. Vysloužil si dokonce potlesk.
Co se týče oblast vědy a výzkumu a spolupráce s praxí, spojil nyní Fakultu elektrotechnickou a další fakulty Západočeské univerzity dlouhodobý projekt zaměřený na nové technologie pro čistou mobilitu.
„Je to dlouhodobý projekt s rozpočtem 70 milionů korun, jehož podstatou je, aby univerzita spolupracovala s firmami. Ve výzkumném programu se zaměříme na polovodičové výkonové technologie, což je jedna z perspektivních oblastí, ve kterých Plzeňský kraj nesmí zaspat, naopak by tuto příležitost měl využít a podporovat. Firmy, které se na čistou dopravu zaměřují, budou aplikace z polovodičového průmyslu potřebovat,“ uvedl Jiří Tupa. „Dalším cílem projektu je rozvíjet autonomní řízení, modelování dopravy, to vše s provazbou na průmysl. Výstupem projektu nebude, kolik napíšeme článků, ale kolik uzavřeme partnerství a jak budeme jeho výsledky transferovat,“ popsal.
Jak zvýšit inovační potenciál?
V publikaci Česko na křižovatce shrnuje Hospodářská komora stav výzkumu, vývoje a inovací těmito slovy:
„Relativně nízký inovační potenciál trápí Českou republiku po celou dobu její existence. Jsme na tom lépe než východoevropské země, ale o dost hůře než většina západoevropských zemí. Příčinami jsou nedostatek domácího rizikového kapitálu, malá míra spolupráce mezi vědci a průmyslníky a špatně nastavený státní systém podpory vědy, výzkumu a vývoje. To vše vede k tomu, že neumíme dobře využít ani ony skromné prostředky, které máme ve srovnání s bohatšími zeměmi k dispozici. Řada firem je připravena zavádět přelomové technologie a výrobky, ale stávající nastavení veřejné podpory výzkumu preferuje publikační výstupy před aplikačními. Zbylými evropskými a národními penězi stát někdy plýtvá k dotování běžných investic.“
Jak tedy komora navrhuje zvýšit inovační potenciál ČR? I tento plán má osm bodů:
- Změnit složení vládní Rady pro výzkum, vývoj a inovace, aby v ní byly zastoupeny i resortní výzkumné organizace, reprezentanti firem a soukromého sektoru.
- Ustavit novou instituci pro koordinaci a financování aplikovaného výzkumu, v níž budou paritně zastoupeny Hospodářská komora ČR, Svaz průmyslu a dopravy ČR a Asociace výzkumných organizací.
- Založit Český vědeckotechnologický fond, v němž se sdruží státní a podnikové prostředky pro financování výzkumu s přímým dopadem na inovace.
- Vytvořit legislativní podmínky pro vznik soukromoprávní grantové agentury, která by sloužila k podpoře vědy, výzkumu a inovací ze soukromých zdrojů podobně jako GAČR.
- Legislativně umožnit výzkumným organizacím provádět kooperativní výzkum s podniky, pro který neplatí stávající omezení pro využití kapacity těchto veřejných institucí k inovacím ve spolupráci se soukromou sférou.
- Finančně podpořit infrastruktury pro testování a experimenty, tyto tzv. testbedy budou moci být využívány inovativními firmami.
- Hodnotit kvalitu výzkumných institucí nejen dle publikací, ale i dle schopnosti převádět výsledky výzkumu do praxe a komercializovat je.
- Zrušit povinnost zveřejňovat všechny výsledky výzkumu a vývoje včetně zdrojových dat a měřících protokolů v případě aplikovaného výzkumu, kde hrozí vyzrazení obchodního tajemství.
