Nejprve absolvent, teď děkan. Profesor Štengl vede Lékařskou fakultu

V úterý 24. února se na Lékařské fakultě v Plzni Univerzity Karlovy konala slavnostní inaugurace jejího nového děkana Milana Štengla.

Profesor Milan Štengl stojí v čele plzeňské Lékařské fakulty už od 1. února letošního roku, po třech týdnech se uskutečnilo slavnostní zasedání akademické obce, které jeho jmenování děkanem završilo. Jmenovací dekret převzal z rukou rektora Univerzity Karlovy Jiřího Zimy.

Nový děkan navazuje na práci profesora Jindřicha Fínka, jemuž skončil mandát v lednu po dvou volebních obdobích. „Lékařská fakulta v Plzni je dnes ve výborné kondici – disponujeme jedním z nejmodernějších kampusů lékařského vzdělávání v České republice a významně jsme posílili i naši vědeckou výkonnost. Hlavním úkolem nadcházejícího období bude další rozvoj vědecko-výzkumné činnosti, její stabilní financování a vytváření co nejlepších podmínek pro celé fakultní společenství,“ uvedl při inauguraci.

Akademický senát fakulty zvolil profesora Štengla kandidátem na děkana vloni 16. října. Přečtěte si jeho odpovědi na tři otázky, které jsme mu při té příležitosti položili.

Významným odborníkem v oblasti fyziologie, zejména srdeční elektrofyziologie, plzeňskou Lékařskou fakultu také absolvoval a dlouhodobě na ní působí. „V letech 2007–2012 byl vedoucím Ústavu biofyziky, od roku 2013 vedoucím Ústavu fyziologie. Po otevření Biomedicínského centra v roce 2014 byl jmenován vědeckým ředitelem. Zároveň zastával funkci proděkana pro vědu, výzkum a grantovou činnost. Cenné zahraniční zkušenosti získal na univerzitách v Leuvenu (Belgie) a Utrechtu (Nizozemí) a v Kardiovaskulárním výzkumném institutu v Maastrichtu (Nizozemí). Je autorem či spoluautorem více než padesáti původních vědeckých publikací, podílel se na řešení řady významných výzkumných projektů i rozsáhlých infrastrukturních projektů včetně vybudování Biomedicínského centra,“ shrnuje jeho kariéru tisková zpráva.

V inovačním ekosystému Plzeňského kraje je profesor Štengl garantem domény specializace Biomedicína a technika ve zdravotnictví.

Jakub Hussar

kreativní ředitel a zakladatel agentury HAZE
14:50–15:30 · Výhled do budoucnosti · závěrečná keynote, poté ocenění Inovace regionu 2026

Bio

Kreativní ředitel, producent a idea maker. Pracuje pro velké tuzemské i nadnárodní klienty, například Nadaci České spořitelny, Conseq či LEGO. Podílel se na vzniku dětského kanálu ČT :D, vedl prezidentské kampaně i strategie parlamentních stran. Je držitelem bronzového lva z Cannes, Křišťálové lupy i ceny Magnesia Litera. Specializuje se na netradiční marketingové projekty, edukaci a gamifikaci. Ve volném čase skládá hudbu, píše sci-fi romány a věnuje se kameničině.

Přednáška: Česko: hobití Skandinávie?

Jaký je osud naší země? Upřednostníme šroubky, nebo řídicí jednotky? Jak získat ztracené sebevědomí a jak strhnout kormidlo pozitivním směrem, pro který Česko splňuje všechny předpoklady?

Jan Zeman

analytik vzdělávání, PAQ Research
12:20–13:00 · Lidé, talent a budoucnost regionu · poté moderovaný rozhovor

Bio

Vystudoval pedagogiku na Filozofické fakultě UK. V PAQ Research interpretuje data o nedostatcích vzdělávací soustavy, od nabídky středních škol po nedokončování základních škol. Je autorem několika analýz vzdělávací nabídky v krajích a sleduje, jak absolventi v zahraničí přecházejí na trh práce. Téma zpracoval v analýze Jak skoncovat s montovnou Evropy.

Přednáška: (Ne)využití potenciálu žáků a mladých dospělých

Co dnes mladí lidé očekávají od práce a od místa, kde chtějí žít? A proč jim to Plzeňský kraj ne vždy dokáže nabídnout?

Přednáška vychází z aktuálních mezinárodních průzkumů o tom, jak mladí dospělí uvažují o práci, kariéře a svém životě. Tato očekávání konfrontuje s daty o tom, kde kraj o budoucí zaměstnance přichází. Často se to děje dlouho před náborem: už ve vzdělávací dráze, od přístupu ke školce přes nedokončenou základní školu po oborovou skladbu středních škol.

Závěr patří tomu, co s tím mohou udělat kraj, školy i firmy. Řeč bude o duálním vzdělávání, kariérovém poradenství a prevenci vzdělávacího neúspěchu, ale i o tom, proč jde o propojený problém, a ne jen o otázku školství.