Profesor Milan Štengl, současný ředitel Biomedicínského centra a proděkan pro vědu, výzkum a grantovou činnost Lékařské fakulty v Plzni Univerzity Karlovy, má být od února jejím děkanem. Kandidátem na tuto funkci jej 16. října zvolil Akademický senát. Ve funkci vystřídá profesora Jindřicha Fínka, který byl děkanem dvě volební období, tedy osm let.
Co Lékařskou fakultu pod jeho vedením čeká? Před jakými výzvami nový děkan i jeho budoucí tým stojí? Profesoru Štenglovi jsme položili tři otázky.
Jak byste popsal Lékařskou fakultu v Plzni Univerzity Karlovy nyní? V jakém stavu ji přeberete?
Aktuálně je ve výborné kondici, v uplynulém období se podařilo maximálně využít podporu Strukturálních fondů, díky které fakulta disponuje jedním z nejmodernějších kampusů lékařského vzdělávání v ČR. Dle počtu studentů Všeobecného a Zubního lékařství je třetí největší lékařskou fakultou v ČR po 1. Lékařské fakultě Univerzity Karlovy a Lékařské fakultě Masarykovy univerzity a zájem o studium zůstává vysoký. Na fakultě se podařilo významně navýšit vědecký výkon a v rámci lékařských fakult UK je aktuálně na 3. místě dle podílu na tvůrčí činnosti. Ekonomická situace fakulty je konsolidovaná, dlouhodobě se daří udržovat vyrovnaný rozpočet i přes významnou spoluúčast fakulty v nedávných rozsáhlých investičních projektech výstavby kampusu. Hlavní devizou je kvalitní tým, celofakultní společenství akademických i neakademických pracovníků a studentů. Vytvoření co nejlepších podmínek pro všechny členy fakultního společenství, jejich spolupráci a maximální využití potenciálu všech považuji za nutnou podmínku dalšího rozvoje fakulty.
Děkanem budete jmenován v únoru. Co vidíte jako svůj první úkol? A co jako nejdůležitější úkol následujících čtyř let?
Prvním úkolem budou obvyklé procedurální záležitosti jmenování členů kolegia a vědecké rady. Obecně bude hlavním úkolem a výzvou následujícího období udržet vzestupnou trajektorii rozvoje fakulty v rychle se měnících podmínkách. Strukturální podpora bude významně omezována a v rámci výzkumné činnosti bude potřeba významněji uspět v evropském výzkumném prostoru. Lékařské vzdělávání se bude proměňovat pod vlivem moderních technologií založených (nejen) na umělé inteligenci, jejichž smysluplné začlenění a využití bude nezbytnou podmínkou moderního kurikula. Výuka s dostatečnou přidanou hodnotou se bude muset posouvat od prostého předávání souboru informací k procesu tvorby úsudku a kritickému myšlení se schopností rozpoznat nesprávné argumenty.
Tato změna paradigmatu dobře odpovídá konceptu ověřitelných kompetencí, výsledků učení. Propracovaný systém na sebe navazujících výsledků učení umožní lépe propojit teoretické a klinické předměty, lepší přípravu na klinickou praxi a zvýšení studijní úspěšnosti. Skvělou možností, jak ověřit znalosti a dovednosti získané studiem jakož i schopnost je úspěšně použít a aplikovat, je simulační medicína. Simulační centrum SIMPL je již součástí vzdělávacího schématu, nicméně nutností bude další koncepční rozvoj s provázaným zařazením simulační výuky do celého průběhu studia.
Významné změny přicházejí v oblasti doktorského studia, doktorandské stipendium bude nahrazeno doktorským studijním příjmem, který bude zpravidla tvořen kombinací stipendia a mzdy za relevantní tvůrčí činnost a z hlediska fakulty může představovat zvýšené finanční náklady. Zvýšené nároky tak budou kladeny především na kvalitní práci školitelů pro zajištění maximální studijní úspěšnosti. Úkolem oborových rad a vedení fakulty bude připravit systém relevantních kvantifikovatelných (ročníkových) milníků, jejichž postupné plnění umožní bezproblémové absolvování doktorského studia.
Biomedicínské centrum vaší fakulty je nedílnou součástí inovačního ekosystému Plzeňského kraje. Plánujete rozvoj jeho aktivit? Jsou například nějaké nové oblasti, kterým se chcete věnovat, noví partneři, s nimiž chcete spolupracovat?
Biomedicínské centrum je centrálním výzkumným ústavem fakulty, jeho zaměření se postupně vyprofilovalo do dvou dominantních směrů, infekčních nemocí a onkologie. Rozvíjí se i další výzkumné směry, od neurofyziologie přes reprodukční biologii po výzkum biokompatibility materiálů. Další rozvoj vědecko-výzkumné činnosti včetně jejího finančního zabezpečení v podmínkách útlumu strukturálních fondů bude hlavní výzvou nadcházejícího období.
Zdroje bude nutné hledat v evropském výzkumném prostoru v celoevropské soutěži. Vhodnou cestou budou patrně konsorciální projekty, v rámci kterých bude třeba zaujímat aktivnější úlohu a posouvat se od účastnické role k roli vedoucího projektu. Meziuniverzitní síť 4EU+ (zahrnuje Karlovu univerzitu, Heidelberg University, Paris-Panthéon-Assas University, Sorbonne University in Paris, University of Copenhagen, University of Geneva, University of Milan a University of Warsaw) nabízí vhodné prostředí pro vytváření výzkumných konsorcií včetně podpůrného projektového financování. Provoz, údržba a modernizace přístrojového výzkumného vybavení bude vyžadovat vícezdrojové financování, které vedle tradičních národních i mezinárodních poskytovatelů musí ve zvýšené míře zahrnovat i zatím méně využívané možnosti typu smluvního výzkumu, pěstování donátorské kultury a především systematického budování portfolia duševního vlastnictví s komerčním potenciálem.
Klíčovým předpokladem udržení a dalšího zvyšování vědeckého výkonu bude péče o lidské zdroje ve všech fázích kariérního vývoje, zejména těch juniorních. Pro podporu mobility, získávání talentů, jejich udržení a úspěšný kariérní rozvoj bude nutné hledat a vytvářet zdroje na úrovni místní (např. Academic career in Pilsen), celouniverzitní (např. Primus, MSCA COFUND Charleston), národní i mezinárodní (MSCA, ERC). Důležitou podmínkou úspěchu ve stále obtížnější soutěži bude kvalitní administrativní podpora přípravy projektových žádostí i vlastního řešení projektů.
Spolupráce s akademickými a zdravotnickými institucemi je v době širokých interdisciplinárních týmů a výzkumných sítí nutností, rozvoj spolupráce se stávajícími partnery a aktivní vyhledávání nových partnerů zůstává jednoznačnou prioritou. Dobrým příkladem spolupráce regionálních klíčových výzkumných institucí (LFP, Fakultní nemocnice Plzeň, Západočeská univerzita v Plzni, Bioptická laboratoř) je projekt užší integrace biomedicínského výzkumu a zdravotní péče v oblasti infekčních nemocí včetně antibiotické rezistence, nádorové léčby a regenerace tkání a oblasti porodnictví a reprodukční medicíny (ITI OP JAK). Národní excelenci a spolupráci dokumentuje zapojení do tří projektů špičkového výzkumu programu EXCELES (Národní institut virologie a bakteriologie, Národní ústav pro výzkum rakoviny, Národní ústav pro neurologický výzkum), mezinárodní pak projekty Horizon 2020 (ERA Chair Chaperon) či Horizon Europe (HORUS, AI-POD).
