Konference ISR 2025 bude hledat cestu Jak se stát inovačním superregionem

Krajský RIS3 manažer Milan Edl zve v rozhovoru na tradiční akci, která se v Plzni uskuteční 10. června. Hovořit se bude o udržitelné dopravě a energetice, o budoucnosti biomedicíny a zdravotní péče a o kvantových technologiích pro budoucnost.

V pořadí šestý ročník konference Inteligentní specializace regionu se uskuteční v úterý 10. června v prostorách Vienna House Easy Pilsen. Akce, již pořádá Plzeňský kraj ve spolupráci s Regionální rozvojovou agenturou Plzeňského kraje, opět nabídne den přednášek i diskuzí a inspirací, příležitostí k zamyšlení a setkávání. To vše se společným jmenovatelem – výzkumem, vývojem a inovacemi. Loňský ročník přilákal rekordních 142 lidí, na ten letošní se ještě stále můžete přihlašovat. 

O tom, co konference nabídne, jsme hovořili s Milanem Edlem, krajským RIS3 manažerem projektu Smart Akcelerátor Plzeňského kraje III. 

 

Podtitul letošního ročníku konference zní Jak se stát inovačním superregionem. Asi to ale neznamená, že kdo na konferenci přijde, dostane návod, jak na to. 

Takový návod bohužel – zatím – nemáme, ale pracujeme na něm vlastně denně. Veškeré aktivity projektu Smart Akcelerátor mají vést k tomu, aby se o výzkumu, vývoji a inovacích v Plzeňském kraji nejen vědělo, ale aby se pro něj vytvářely co nejlepší možné podmínky. Nad podtitulem konference jsme dlouho přemýšleli. Jak se stát inovačním superregionem se sice 10. června nedozvíme, ale z přednášek a diskuzí určitě vyplyne řada užitečných podnětů, které nám pomohou tu cestu hledat a najít. Stejně tomu bylo i v případě předchozích ročníků, kdy každý byl jiný a všechny byly velmi inspirativní. Konference Inteligentní specializace regionu se nejen pro nás stala jednou z nejdůležitějších a nejpřínosnějších akcí tohoto typu v Plzeňském kraji. 

Podívejme se tedy blíže na program. Na jaké hosty se můžeme těšit? 

Určitě musím nejprve zmínit hlavního řečníka, kterým tentokrát bude Aleš Rod. Je to známý ekonom i podnikatel, působí jako ředitel výzkumu v Centru ekonomických a tržních analýz CETA a je také členem Národní ekonomické rady vlády NERV, kde se podílí na tvorbě ekonomických strategií státu. Je známý jasnými, nezřídka také kritickými názory, nám v Plzeňském kraji navíc může poskytnou cenný pohled zvenčí, a právě proto jsem rád, že pozvání přijal a na jeho vystoupení se opravdu těším. 

Následovat bude blok panelových diskuzí. 

Panelové diskuze jsme připravili tři, tematicky jsme se přitom opírali o pětici domén specializace, které definuje Regionální inovační strategie Plzeňského kraje. První diskuze se tak bude věnovat Udržitelná dopravě a energetice, druhá diskuze Budoucnosti biomedicíny a zdravotní péče a třetí se zaměří na Kvantové technologie pro budoucnost. Inovační ekosystém Plzeňského kraje je založený na spolupráci vzdělávacího, výzkumného i soukromého sektoru, samospráv a dalších institucí, a stejně tak to bude vypadat i při panelových diskuzích, ve kterých se sejdou lidé ze Západočeské univerzity v Plzni i Lékařské fakulty v Plzni Univerzity Karlovy, z výzkumných center, velkých i malých podniků. Budeme mít také zahraniční řečníky. Myslím, že už z témat je jasné, že se v Plzeňském kraji díváme vpřed, hledáme výzvy a chceme je maximálně využít, a věřím, že panelové diskuze nás o tom přesvědčí. 

Na pohledu do budoucnosti je založená také Regionální inovační strategie Plzeňského kraje, kterou jste zmínil a která má „posílit na regionální úrovni význam výzkumu, vývoje a inovací pro ekonomickou konkurenceschopnost a zajistit efektivnější využívání veřejných zdrojů“. Jak se jí to daří? 

Regionální inovační strategii jsme na začátku letošního roku nechali přezkoumat důkladnou evaluací. Chystá se totiž její už čtvrtá aktualizace, a proto jsme museli zhodnotit procesy i výsledky, představit je partnerům a získat důležité výstupy pro její optimalizaci. Evaluací jsme si potvrdili, že jdeme dobrým směrem a strategie má rozhodně smysl, ačkoliv určitě je i prostor pro zlepšení.  

Bude se o tom na konferenci také mluvit? 

Toto téma k budoucnosti Plzeňského kraje samozřejmě patří a chtěli bychom se mu s ředitelem Regionální rozvojové agentury Filipem Uhlíkem věnovat po úvodní přednášce Aleše Roda. Neměli bychom vynechat ani to, že projekt Smart akcelerátor Plzeňského kraje III v letošním roce končí a připravuje se navazující čtvrtý projekt. Také si myslím, že během dne dojde řada na inovační centrum Plzeňského kraje, jehož záměr schválili v dubnu schválili krajští zastupitelé. I to nám může pomoci stát se inovačním superregionem. 

Jakub Hussar

kreativní ředitel a zakladatel agentury HAZE
14:50–15:30 · Výhled do budoucnosti · závěrečná keynote, poté ocenění Inovace regionu 2026

Bio

Kreativní ředitel, producent a idea maker. Pracuje pro velké tuzemské i nadnárodní klienty, například Nadaci České spořitelny, Conseq či LEGO. Podílel se na vzniku dětského kanálu ČT :D, vedl prezidentské kampaně i strategie parlamentních stran. Je držitelem bronzového lva z Cannes, Křišťálové lupy i ceny Magnesia Litera. Specializuje se na netradiční marketingové projekty, edukaci a gamifikaci. Ve volném čase skládá hudbu, píše sci-fi romány a věnuje se kameničině.

Přednáška: Česko: hobití Skandinávie?

Jaký je osud naší země? Upřednostníme šroubky, nebo řídicí jednotky? Jak získat ztracené sebevědomí a jak strhnout kormidlo pozitivním směrem, pro který Česko splňuje všechny předpoklady?

Jan Zeman

analytik vzdělávání, PAQ Research
12:20–13:00 · Lidé, talent a budoucnost regionu · poté moderovaný rozhovor

Bio

Vystudoval pedagogiku na Filozofické fakultě UK. V PAQ Research interpretuje data o nedostatcích vzdělávací soustavy, od nabídky středních škol po nedokončování základních škol. Je autorem několika analýz vzdělávací nabídky v krajích a sleduje, jak absolventi v zahraničí přecházejí na trh práce. Téma zpracoval v analýze Jak skoncovat s montovnou Evropy.

Přednáška: (Ne)využití potenciálu žáků a mladých dospělých

Co dnes mladí lidé očekávají od práce a od místa, kde chtějí žít? A proč jim to Plzeňský kraj ne vždy dokáže nabídnout?

Přednáška vychází z aktuálních mezinárodních průzkumů o tom, jak mladí dospělí uvažují o práci, kariéře a svém životě. Tato očekávání konfrontuje s daty o tom, kde kraj o budoucí zaměstnance přichází. Často se to děje dlouho před náborem: už ve vzdělávací dráze, od přístupu ke školce přes nedokončenou základní školu po oborovou skladbu středních škol.

Závěr patří tomu, co s tím mohou udělat kraj, školy i firmy. Řeč bude o duálním vzdělávání, kariérovém poradenství a prevenci vzdělávacího neúspěchu, ale i o tom, proč jde o propojený problém, a ne jen o otázku školství.