Výzkumné centrum NTIS představilo novinky a trendy v dopravě

Letošní ročník projektu Let’s NTIS byl zaměřený na téma dopravy.

Jak vylepšit tramvaje a vlaky, aby byly lehčí a odolnější? A co autonomní vozidla? Dá se na ně opravdu spolehnout? Těmito a dalšími otázkami se zabýval letošní ročník projektu Let’s NTIS zaměřený obecně na dopravu. Akci každoročně pořádá Fakulta aplikovaných věd ZČU, právě pod ni patří také výzkumné centrum NTIS.

Komfort kolejových vozidel si jako téma zvolili přednášející Miroslav Byrtus a Jan Krystek z katedry mechaniky. Posluchačům představili inovativní návrh odlehčeného kompozitního podvozku využívajícího uhlíková a skelná vlákna. „Kompozitní materiály nám umožňují významně snížit hmotnost podvozku při zachování, či dokonce zvýšení jeho pevnosti a životnosti. Mimo jiné umožňují taky efektivněji definovat různé tuhosti podvozku pro jednotlivé módy zatěžování. To je u kolejových vozidel klíčové,“ vysvětlil Krystek. Jak se daří výzkum spojit s praxí, pak publiku přiblížil Petr Špalek, inženýr lokomotiv z firmy Škoda Transportation.

Princip fungování a problematiku autonomních vozidel objasnil expert na počítačové vidění Václav Diviš. Zaměřil se při tom právě na vliv moderních algoritmů vnímání okolí na rozhodování autonomních systémů. „Nestačí, aby vozidlo fungovalo. Musíme být schopni objektivně vyhodnotit, jak spolehlivě reaguje v neočekávaných situacích. Důvěryhodnost autonomních systémů je pro jejich reálné nasazení zcela zásadní,“ zdůraznil Diviš. To potvrdil i Josef Volek ze Škody Digital. Spolehlivé navigaci a detekci falešných GNSS signálů se věnoval Jindřich Duník z centra NTIS.

Letošní Let’s NTIS nevynechal ani téma dopravních systémů a jejich vlivu na prostředí. „Dopravní modelování není jen o tom, kolik aut projede ulicí — jde o to pochopit, jak se vzájemně ovlivňují a jaké to má důsledky pro dopravu ve městě. Díky moderním nástrojům dokážeme simulovat komplexní dopravní scénáře. Dále dnes dokážeme hodnotit dopady dopravních simulací na čistotu ovzduší i kvalitu života ve městech,“ popsal odborník na vícedimenzionální datové modelování Karel Jedlička. V diskuzi ho doplnili kolegové Roman Čada, Michal Kepka a Radek Fiala. Praktické využití výzkumu demonstroval Daniel Beran z RoadTwin, spin-off firmy ZČU vyvíjející řešení pro modelování městské dopravy. Beran předvedl webovou aplikaci schopnou simulovat dopravní scénáře téměř v reálném čase.

Projekt Let’s NTIS má studujícím technických oborů i zaměstnancům ZČU vzájemně přiblížit výzkum jednotlivých pracovišť plzeňské univerzity. Letos 13. listopadu dorazili také zástupci krajských institucí, odborníci z firem i studenti středních škol. Podle organizátorů ocenili hlavně propojení teorie s praktickými ukázkami. „NTIS se věnuje řadě oblastí, proto bychom chtěli každý ročník věnovat jinému tématu. Loni to bylo biomedicínské inženýrství, téma na příští rok ještě nevíme, ale už ho pečlivě vybíráme. Chceme lidem ukázat, jak široký výzkum v našem centru probíhá a jak těsně spolupracujeme s praxí,“ uzavřel Pavel Novák, ředitel výzkumného centra NTIS.

Zdroj: Inovativní Plzeň

Jakub Hussar

kreativní ředitel a zakladatel agentury HAZE
14:50–15:30 · Výhled do budoucnosti · závěrečná keynote, poté ocenění Inovace regionu 2026

Bio

Kreativní ředitel, producent a idea maker. Pracuje pro velké tuzemské i nadnárodní klienty, například Nadaci České spořitelny, Conseq či LEGO. Podílel se na vzniku dětského kanálu ČT :D, vedl prezidentské kampaně i strategie parlamentních stran. Je držitelem bronzového lva z Cannes, Křišťálové lupy i ceny Magnesia Litera. Specializuje se na netradiční marketingové projekty, edukaci a gamifikaci. Ve volném čase skládá hudbu, píše sci-fi romány a věnuje se kameničině.

Přednáška: Česko: hobití Skandinávie?

Jaký je osud naší země? Upřednostníme šroubky, nebo řídicí jednotky? Jak získat ztracené sebevědomí a jak strhnout kormidlo pozitivním směrem, pro který Česko splňuje všechny předpoklady?

Jan Zeman

analytik vzdělávání, PAQ Research
12:20–13:00 · Lidé, talent a budoucnost regionu · poté moderovaný rozhovor

Bio

Vystudoval pedagogiku na Filozofické fakultě UK. V PAQ Research interpretuje data o nedostatcích vzdělávací soustavy, od nabídky středních škol po nedokončování základních škol. Je autorem několika analýz vzdělávací nabídky v krajích a sleduje, jak absolventi v zahraničí přecházejí na trh práce. Téma zpracoval v analýze Jak skoncovat s montovnou Evropy.

Přednáška: (Ne)využití potenciálu žáků a mladých dospělých

Co dnes mladí lidé očekávají od práce a od místa, kde chtějí žít? A proč jim to Plzeňský kraj ne vždy dokáže nabídnout?

Přednáška vychází z aktuálních mezinárodních průzkumů o tom, jak mladí dospělí uvažují o práci, kariéře a svém životě. Tato očekávání konfrontuje s daty o tom, kde kraj o budoucí zaměstnance přichází. Často se to děje dlouho před náborem: už ve vzdělávací dráze, od přístupu ke školce přes nedokončenou základní školu po oborovou skladbu středních škol.

Závěr patří tomu, co s tím mohou udělat kraj, školy i firmy. Řeč bude o duálním vzdělávání, kariérovém poradenství a prevenci vzdělávacího neúspěchu, ale i o tom, proč jde o propojený problém, a ne jen o otázku školství.