Vědecký časopis ERGO je výkladní skříní rokycanského gymnázia

Žákyně a žáci Gymnázia a SOŠ Rokycany si osvojují psaní vědeckých textů. Jejich odborné práce vycházejí jednou ročně tiskem.

“Environmentální faktory determinující strukturu společenstev bezobratlých ve štěrkopískovně Planá n. Lužnicí” 

“Měření polovodičových struktur připravených MOVPE metodou” 

“Výuka cizojazyčné slovní zásoby podle frekvence výskytu slov v jazyce” 

“Vliv pohybové aktivity během letních prázdnin na pohybové schopnosti sportovců a nesportovců” 

Asi není překvapení, že předchozí věty jsou názvy vědeckých prací, nicméně překvapivá mohou být jména a věk jejich autorek a autorů. Články s těmito titulky totiž najdete na stránkách vědeckého časopisu ERGO, který začalo vydával Gymnázium a SOŠ Rokycany. Jsou to nejlepší odborné práce žákyň a žáků, jež k vytištění vybrala redakční rada. 

V čele redakce stojí rokycanský ředitel Pavel Vlach, ERGO vychází jednou ročně a první číslo se objevilo před dvěma lety, když škola slavila 150. výročí. Druhé číslo vyšlo právě teď a podle Pavla Vlacha je časopis pro školu jednou z výkladních skříní.  

Škola se rozhodně má čím chlubit, ostatně je také zapojena do programu GoHigher, který díky projektu Smart akcelerátor III tvoří v Plzeňském kraji komunitu nadaných mladých lidí ze středních škol. 

ERGO má rokycanským žačkám a žákům přinést inspiraci pro jejich vlastní práci a ukázat jim, jak vypadá příkladné zpracování a čeho je možné dosáhnout již na středoškolské úrovni. „Škola má dlouhodobě v portfoliu profilovou maturitní zkoušku ‚Maturitní práce s obhajobou‘. Všichni maturanti, dosud gymnazisté a studenti IT, od příštího roku pak všichni, tedy musí psát maturitní práci. Řada z nich je na velmi vysoké úrovni. Také máme velmi dobrou zkušenost se středoškolskou odbornou činností, což se projevuje v tom, že jsme v ČR jednou z nejúspěšnějších škol v této soutěži. Napadlo mě tedy, že by bylo dobré mít platformu, na které se budou ty nejlepší práce každoročně dostávat i ven ze školy,“ vysvětluje ředitel, proč ERGO začalo vycházet. 

Od původních maturitních prací se články v časopisu liší. „Jednotlivé příspěvky jsou moderovány redaktory a pak upravovány autory, přece jen maturitní práce mají většinou mnohem větší rozsah, než je obvyklá časopisecká forma. Finální grafická podoba je ale prací naší knihovnice Petry Krausové, která se může editaci a sazbě věnovat a já jí za to velmi děkuji,” dodává Pavel Vlach.  

ERGO zatím existuje pouze v tištěné podobě, ale jeho elektronická verze se připravuje. 

Jakub Hussar

kreativní ředitel a zakladatel agentury HAZE
14:50–15:30 · Výhled do budoucnosti · závěrečná keynote, poté ocenění Inovace regionu 2026

Bio

Kreativní ředitel, producent a idea maker. Pracuje pro velké tuzemské i nadnárodní klienty, například Nadaci České spořitelny, Conseq či LEGO. Podílel se na vzniku dětského kanálu ČT :D, vedl prezidentské kampaně i strategie parlamentních stran. Je držitelem bronzového lva z Cannes, Křišťálové lupy i ceny Magnesia Litera. Specializuje se na netradiční marketingové projekty, edukaci a gamifikaci. Ve volném čase skládá hudbu, píše sci-fi romány a věnuje se kameničině.

Přednáška: Česko: hobití Skandinávie?

Jaký je osud naší země? Upřednostníme šroubky, nebo řídicí jednotky? Jak získat ztracené sebevědomí a jak strhnout kormidlo pozitivním směrem, pro který Česko splňuje všechny předpoklady?

Jan Zeman

analytik vzdělávání, PAQ Research
12:20–13:00 · Lidé, talent a budoucnost regionu · poté moderovaný rozhovor

Bio

Vystudoval pedagogiku na Filozofické fakultě UK. V PAQ Research interpretuje data o nedostatcích vzdělávací soustavy, od nabídky středních škol po nedokončování základních škol. Je autorem několika analýz vzdělávací nabídky v krajích a sleduje, jak absolventi v zahraničí přecházejí na trh práce. Téma zpracoval v analýze Jak skoncovat s montovnou Evropy.

Přednáška: (Ne)využití potenciálu žáků a mladých dospělých

Co dnes mladí lidé očekávají od práce a od místa, kde chtějí žít? A proč jim to Plzeňský kraj ne vždy dokáže nabídnout?

Přednáška vychází z aktuálních mezinárodních průzkumů o tom, jak mladí dospělí uvažují o práci, kariéře a svém životě. Tato očekávání konfrontuje s daty o tom, kde kraj o budoucí zaměstnance přichází. Často se to děje dlouho před náborem: už ve vzdělávací dráze, od přístupu ke školce přes nedokončenou základní školu po oborovou skladbu středních škol.

Závěr patří tomu, co s tím mohou udělat kraj, školy i firmy. Řeč bude o duálním vzdělávání, kariérovém poradenství a prevenci vzdělávacího neúspěchu, ale i o tom, proč jde o propojený problém, a ne jen o otázku školství.