Udržitelnost. Běžně používaný, někdy ne úplně konkrétní pojem, který má však i pověst sice lákavého, ale zároveň prázdného slova – buzzword. Ne tak v Plzeňském kraji.
Jak nejlépe vysvětlit, co všechno se pod pojmem udržitelnost může skrývat?
Lze se samozřejmě zeptat ChatGPT a dostat odpověď, že jde o „schopnost udržet rovnováhu mezi uspokojováním potřeb současné generace a ochranou zdrojů pro ty budoucí. Uplatňuje se v různých oblastech, jako je energetika, zemědělství, průmysl, urbanismus nebo vzdělávání, a je klíčová pro řešení globálních problémů, například změny klimatu, nedostatku zdrojů nebo sociálních nerovností.“
Google dodá, že Valné shromáždění OSN vyhlásilo 26. listopad Světovým dnem udržitelné dopravy.
Lepší ovšem bude udržitelnost představit konkrétně, například pomocí některých aktivit či projektů, které už fungují a osvědčily se. Přidržet se přitom můžeme oblastí, které zmínila umělá inteligence. Rozhodně je z čeho vybírat a čím se inspirovat.
Energetika
V Regionální inovační strategii Plzeňského kraje se udržitelností zabývá například doména Moderní energetika. Úkol? Spoluprací ve výzkumu, vývoji a inovacích „zajistit dostupné energie prostřednictvím spolehlivé, flexibilní, nízkoemisní a udržitelné energetiky“. Co to v praxi může znamenat?
Plzeňský kraj má štěstí na hustou síť firem, které se energetice věnují, a také na výzkumný potenciál Západočeské univerzity v Plzni. Jak se výzkum stane praxí, ukazuje například společnost Pinflow Energy Storage, kterou jako startup založili vědci výzkumného centra NTC plzeňské univerzity a Vysoké školy chemicko-technologické v Praze. Jejich redoxní průtoční baterie umožňují ukládat elektrickou energii pro nemobilní aplikace tak, aby cena za kWh na cyklus byla co nejnižší. Pyšní se životností čtvrt století, jsou nehořlavé a nevýbušné a vědci za ně už získali nejedno ocenění.
Obnovitelné zdroje nejsou cizí ani společnosti DOOSAN Škoda Power, která se kromě klasického využívání fosilních paliv nebo jádra zabývá také energetickým využitím biomasy i odpadů, využitím solární či geotermální energie. Pro využití geotermální energie nabízí DOOSAN specifickou parní turbínu. „Naše řešení umožňuje instalace po celém světě, včetně oblastí s vysokou seismicitou,“ stojí v jejím portfoliu.
Co se týče využívání solární energie, může se Plzeňský kraj od letoška dokonce chlubit jedním českým rekordem. U Tachova totiž na střechách podnikatelského CTParku Bor vyrábí energii největší fotovoltaický projekt v ČR. Jedna střecha dosahuje výkonu 4, druhá 4,1 MWp, obě dohromady během jednoho roku vyrobí elektřinu odpovídající spotřebě 3000 domácností. CTP do projektu v rámci podpory přechodu na čistou energii investovala 230 milionů korun, energii prodává nájemcům a společnosti ČEZ ESCO.
Mobilita
Další doménou Regionální inovační strategie, jež nás může zajímat, je Chytrá mobilita s cílem „podpořit výzkumné, vývojové a inovační aktivity v Plzeňském kraji v tématu dopravy jako integrujícího prvku společnosti s významným socioekonomickým efektem, zejména z pohledu udržitelného rozvoje, zvyšování bezpečnosti, efektivnosti a plynulosti dopravy“.
V centru zájmu této domény je elektromobilita, jíž jsme už věnovali samostatný článek. Ale protože jde o hledání nových konceptů dopravních prostředků, pohonů a systémů obecně, nemůže stranou zůstat ani vodík.
Dobře to vědí v plzeňské Škoda Group, jejíž vodíkový autobus Škoda H’CITY jezdí od července 2023 na zkoušku v pražské MHD. Aby bylo vodíkové technologie možné dále rozvíjet, podepsal letos v září podnik memorandum s Hyundai Motor Company. „Jsme přesvědčeni o tom, že vodík, spolu s energeticky hospodárnými řešeními, sehraje zásadní roli v transformaci mobility pro udržitelnější budoucnost,“ nechal se při té příležitosti slyšet CEO Škoda Group Petr Novotný.
Když se ale řekne Plzeň a vodík, je třeba zmínit i Západočeskou univerzitu, na jejíž Fakultě strojní letos odstartoval projekt Hydromun. Ve spolupráci s Jihočeskou univerzitou v Českých Budějovicích, univerzitou v Regensburgu a bavorskou společností Es geht! zaměřenou na udržitelnou energetiku vzniká platforma univerzit, výzkumných organizací a dalších aktérů, kteří se zabývají využíváním vodíkových technologií v česko-bavorském regionu. Platforma bude sloužit především pro předávání znalostí směrem k zástupcům malých a středních podniků. Dodejme, že na Fakultě strojní působí také profesorka Ludmila Kučerová, jež vede mezinárodní vědecký tým z Česka, Slovenska a Japonska, který vyvíjí materiál pro skladování vodíku.
Zemědělství a péče o krajinu
V Plzeňském kraji je ovšem udržitelné například i zemědělství.
Česká technologická platforma pro ekologické zemědělství, jež sdružuje aktéry z oblasti vědy, výzkumu a vzdělávání, zemědělské a potravinářské produkce a obchodu a nevládních organizací, vyzdvihuje to, že ekofarmy v Plzeňském kraji chovají nejvíce koní z celé republiky. V počtu především masného skotu jsou na druhém místě. „Najdete zde farmy s vlastní porážkou a prodejem masa přímo ze dvora. V rostlinné bioprodukci převažují obilniny a pícniny, seženete však také bioovoce nebo mošty. Mnoho ekofarem nabízí rovněž ubytování,“ říká vizitka našeho regionu.
Zpráva o stavu životního prostředí v Plzeňském kraji, kterou Ministerstvo životního prostředí vydalo naposledy za rok 2022, dodává, že kraj patří mezi ty s vysokým podílem ekologicky obhospodařované půdy na celkové ploše zemědělské půdy: „V roce 2022 činil tento podíl 22,3 %, rozloha ekologicky obhospodařované půdy v Plzeňském kraji dosáhla 73,3 tis. ha. V Plzeňském kraji výrazně převažují v režimu ekologického zemědělství trvalé travní porosty, které jsou využívány pro pastvu skotu, ovcí a koní v režimu ekologického zemědělství.“
Spolu se zemědělstvím je třeba zmínit péči o krajinu, například v podobě značky Zdravá krajina partner projektu, již začal letos udělovat Plzeňský kraj. Hejtmanství se rozhodlo do péče o životní prostředí zapojovat firmy, jež v kraji působí, a tak například díky sponzoringu Plzeňské teplárenské vznikl v přírodní rezervaci Zbynické rybníky u Hrádku na Klatovsku umělý ostrov pro hnízdění ptáků a v přírodní rezervaci Janovský mokřad u severoplzeňských Nýřan se díky společnosti IDEAL Automotive Bor podařilo rozšířit pastevní plochu divokých koní.
Vzdělávání
Ohleduplnost vůči okolí a budoucnosti, to je udržitelnost podle Západočeské univerzity v Plzni, která se v aktuálním akademickém roce zaměřila právě na toto téma. V ulicích Plzně, Karlových Varů a Chebu se lidé setkávali s kampaní, jež jim představovala odborníky a odbornice na fyziku, podnikání, strojírenství, záchranářství, vzdělávání učitelů, právo, matematiku, energetiku… Na webu udrzitelnost.zcu.cz pak každá z fakult dokládá, jak se k udržitelnosti staví.
Kromě projektů technických fakult jsou zajímavé udržitelné aktivity těch humanitně zaměřených.
Fakulta zdravotnických studií se zaměřuje například na vzdělávání veřejnosti nejen v oblasti první pomoci, ale také na prevenci civilizačních chorob. Pro Fakultu pedagogickou je klíčem k udržitelné budoucnosti vzdělávání, které zahrnuje „používání nových technologií, efektivní využívání zdrojů, vytváření bezpečného prostředí a podporu našeho regionu“. Fakulta filozofická o udržitelnosti učí, věnuje se projektům, které podporují udržitelnost sociálních služeb a veřejné dopravy, vzdělává budoucí odborníky a odbornice v humanitních a společenských oborech, zkoumá potřeby sociálně znevýhodněných skupin a výsledky výzkumů využívá k plánování sociálních služeb a projektů v regionu.
Fakulta designu a umění Ladislava Sutnara vyučuje například Environmentální design pro architekturu a soustředí se také na ochranu životního prostředí, Fakulta právnická k udržitelnosti přispívá předměty zaměřenými na společenskou odpovědnost, které společnost v procesu změny potřebuje – například Právem ochrany přírody a krajiny, Zemědělským, chovatelským a loveckým právem, Veřejnoprávní regulací průmyslové činnosti, Vodním právem či Právem životního prostředí.
Místní rozvoj
Zastupitelé města Plzně letos schválili novou Strategii Smart City na roky 2024 až 2028. Dokument navazuje na předchozí, kterým se město řídilo od roku 2019, a jeho cíl se zůstává stejný – udržitelný rozvoj inteligentního města.
„Inovativní přístupy označované jako SMART řešení představují konkrétní formu, jež je založena na využití moderních technologických nástrojů, postupů a služeb, ale nejen jich. V dnešní době se neustále zdokonalují, aktualizují a rozšiřují o nové poznatky a přístupy s využitím nejnovější technologií. Zároveň náš strategický plán reaguje na celospolečenské tendence jako je urbanizace, migrace, destabilizace společnosti a nerovnosti mezi regiony, bytová nouze nebo digitalizace, umělá inteligence, automatizace, a mnoho dalšího,“ uvedl radní města Plzně pro oblast Smart Cities a podporu podnikání Daniel Kůs.
Udržitelný rozvoj ovšem není cizí ani menším samosprávám, příkladem může být město Tachov. Město známé průmyslovými zónami vypracovalo Zásady pro spolupráci s investory na rozvoji veřejné infrastruktury. V obsáhlém dokumentu například deklaruje, že „je povinno pečovat o udržitelný rozvoj svého území, potřeby svých občanů a při plnění svých úkolů chránit veřejný zájem“.
Při rozvoji veřejné infrastruktury Tachov „preferuje udržitelná řešení, která jsou v souladu s principem udržitelného rozvoje a směřují k ochraně klimatu“ a cílem zmíněných zásad je i „motivovat investory ke spolupráci na zajištění udržitelného rozvoje města a podpořit jeho kompaktní rozvoj a následnou funkční správu“.
