Parní turbíny pod tlakem flexibility. MBThermodynamics dává provozovatelům hlubší pohled na skutečný stav jejich zařízení

Poznejte společnost, která právě prochází inkubačním programem BIC - Business Innovation Centre Plzeň, a její platformu MBthera.
MBThermodynamics prezentace BIC Plzeň

Moderní energetika mění provoz parních turbín všech výkonových hladin – od malých teplárenských a průmyslových jednotek po největší elektrárenské stroje. Rostoucí výroba ze slunce a větru, elektrifikace dopravy a vytápění i nové velké odběry, například datová centra, zvyšují požadavky na flexibilitu.

Turbíny proto častěji pracují mimo stabilní jmenovitý režim a procházejí více provozními stavy. Provozovateli už nestačí vědět, že stroj běží. Potřebuje rozumět tomu, co konkrétní způsob provozu znamená pro bezpečnost, spolehlivost, životnost a ekonomiku. Právě tento kontext přináší platforma MBthera. 

 

Stroj může běžet – a přesto rychleji stárnout

ENTSO-E očekává, že celoevropská potřeba flexibility spojená s proměnlivostí výroby a spotřeby se mezi lety 2025 a 2033 přibližně zdvojnásobí. EPRI zároveň upozorňuje, že změny zatížení, starty a provoz mimo návrhové podmínky mohou zvyšovat tepelné a mechanické namáhání. Citlivý je mimo jiné poslední nízkotlaký stupeň, jehož chování významně ovlivňuje zatížení, protitlak a provozní režim.

Změna způsobu provozování může mít na poslední nízkotlaké lopatky výrazně větší dopad, než je na první pohled patrné. V některých případech z praxe MBThermodynamics vedl nový provozní profil k tomu, že očekávaná životnost vycházela na méně než polovinu původního předpokladu. U velkých bloků se stav klíčových komponent pravidelně servisně ověřuje; u menších turbín může zhoršující se stav zůstávat dlouho bez povšimnutí a projevit se až potřebou neplánovaného zásahu, omezení provozu nebo vyšších servisních nákladů. 

 

MBthera: geometricko-fyzikální dvojče, ne jen online obraz stavu

Parní turbína je komplexní zařízení a provozovatel běžně vychází z provozních limitů, návodů a servisních doporučení výrobce. MBthera k tomu přidává vlastní virtuální obraz konkrétního stroje: přesnou 3D geometrii propojenou s fyzikálním modelem, skutečným provozem, provozní a servisní historií i plánováním údržby. Provozní data nejsou oddělenou vrstvou vedle modelu – jsou přímo vztažena ke konkrétním komponentám a jejich fyzikálnímu chování.

Pojem digitální dvojče se dnes používá pro velmi rozdílné systémy. Některé jsou založené především na online monitoringu, vyhodnocování signálů a predikci z naměřených dat. MBthera tyto informace také využívá, ale není na nich postavena ani na nich není závislá. Může pracovat s běžnými provozními daty a současně zapojit specializovaná měření, například blade tip-timing, pokročilou vibrodiagnostiku nebo systémy vzdáleného monitoringu, pokud jsou k dispozici.

Rozdíl je v tom, co lze s modelem dělat. MBthera nečeká jen na to, co ukáže další provoz. V rámci připravených a validovaných fyzikálních modelů umožňuje předem porovnat provozní nebo servisní scénáře a posoudit, jak se změna může projevit na proudění, namáhání, účinnosti, životnosti nebo ekonomice ještě před jejím použitím na skutečné turbíně. Právě tím může upozornit i na režimy, které dosud v historických datech nenastaly. 

 

Jeden pracovní prostor místo přenášení informací

MBthera není pouze výpočtový model. Pro zákazníka vytváří společné pracovní prostředí pro provozní deník, historii zařízení, servisní zásahy, plánování prací a údržby, provozní data i výsledky fyzikálních analýz. Informace tak nemusí být opakovaně přenášeny mezi tabulkami, reporty a různými systémy, kde se ztrácí kontext a násobí riziko lidské chyby. Role a přístupová práva současně určují, jaké informace a funkce jednotliví uživatelé potřebují.

Do stejného workflow vstupuje i ekonomika provozu. Provozovatel může porovnávat varianty nejen technicky, ale také podle výroby, spotřeby paliva, servisních nákladů nebo čerpání životnosti. Do plánování lze zahrnout také předpověď počasí a podle očekávaných podmínek upravovat provozní scénáře tak, aby zařízení pracovalo co nejefektivněji a zároveň s ohledem na bezpečnost a spolehlivost. 

 

AI vedle fyziky. Výsledek musí být podložený fakty

MBthera nepředává provoz umělé inteligenci. AI a datová analytika stojí vedle fyzikálních modelů jako další nástroje pro práci s rozsáhlými daty a hledání souvislostí. Základem zůstávají exaktní vědy, přesná geometrie a skutečné chování zařízení. Rozhodnutí o bezpečnosti, spolehlivosti, servisu nebo životnosti musí být dohledatelné, vysvětlitelné, technicky podložené a obhajitelné. 

 

Výzkum a BIC Plzeň: od zkušenosti k produktu

MBthera nevznikla jako izolovaný software. Vychází z více než patnácti let zkušeností MBThermodynamics s energetickými technologiemi a turbínami od výkonů v řádu kW až po přibližně 1 100 MW. Výzkumný základ dokládá také patentovaný asymetrický difuzorový deflektor; recenzovaná studie z roku 2025 v časopise Case Studies in Thermal Engineering uvádí pro hodnocenou konfiguraci až přibližně pětiprocentní zvýšení výkonu posledních lopatek nízkotlakého stupně.

S dalším rozvojem technologie společnosti pomohl také inkubační program BIC Plzeň. Jeho prostřednictvím se MBThermodynamics zaměřila na převedení svého odborného know-how do podoby produktu s konkrétním využitím na trhu. Důležitou součástí inkubace bylo zpřesnění hodnoty platformy MBthera pro potenciální zákazníky, jejího obchodního směřování a příprava na pilotní projekty a strategická partnerství. Společnost tak mohla navázat na svůj silný technologický základ a posunout se blíže k praktickému uplatnění svého řešení. 

 

Od turbíny k celé strojovně

Turbína je srdcem MBthera, platforma ale nekončí na její přírubě. Postupně propojuje také potrubí, výměníky a další technologické celky, aby vznikal živý geometricko-fyzikální obraz strojovny a vzájemných vazeb mezi zařízeními. Stejný princip má hodnotu u velkého elektrárenského bloku i u menší teplárenské nebo průmyslové turbíny.

Výsledkem je jeden konzistentní technický a provozní obraz zařízení, který podporuje rozhodování od každodenního provozu přes plánování servisu až po posuzování budoucích scénářů.

MBThermodynamics platformu MBthera dále rozvíjí ve spolupráci s energetickými a průmyslovými provozy. Různorodost zařízení, provozních režimů a technických požadavků pomáhá rozšiřovat její využití a současně přináší provozovatelům hlubší znalost vlastních zařízení a kvalitnější podklady pro technická i ekonomická rozhodnutí.

Spolupráce je určena elektrárnám, teplárnám, kogeneračním a průmyslovým provozům, které chtějí lépe znát skutečný stav svých zařízení, předem vyhodnocovat dopady provozních změn a efektivněji řídit bezpečnost, spolehlivost, životnost a ekonomiku provozu.

Pokud řešíte flexibilitu, účinnost, životnost, servis nebo chcete lépe porozumět tomu, co se ve vašem zařízení skutečně děje a co s ním udělají plánované provozní změny, rádi s vámi otevřeme konkrétní technickou diskusi.

Více informací: www.mbthermodynamics.com

Jakub Hussar

kreativní ředitel a zakladatel agentury HAZE
14:50–15:30 · Výhled do budoucnosti · závěrečná keynote, poté ocenění Inovace regionu 2026

Bio

Kreativní ředitel, producent a idea maker. Pracuje pro velké tuzemské i nadnárodní klienty, například Nadaci České spořitelny, Conseq či LEGO. Podílel se na vzniku dětského kanálu ČT :D, vedl prezidentské kampaně i strategie parlamentních stran. Je držitelem bronzového lva z Cannes, Křišťálové lupy i ceny Magnesia Litera. Specializuje se na netradiční marketingové projekty, edukaci a gamifikaci. Ve volném čase skládá hudbu, píše sci-fi romány a věnuje se kameničině.

Přednáška: Česko: hobití Skandinávie?

Jaký je osud naší země? Upřednostníme šroubky, nebo řídicí jednotky? Jak získat ztracené sebevědomí a jak strhnout kormidlo pozitivním směrem, pro který Česko splňuje všechny předpoklady?

Jan Zeman

analytik vzdělávání, PAQ Research
12:20–13:00 · Lidé, talent a budoucnost regionu · poté moderovaný rozhovor

Bio

Vystudoval pedagogiku na Filozofické fakultě UK. V PAQ Research interpretuje data o nedostatcích vzdělávací soustavy, od nabídky středních škol po nedokončování základních škol. Je autorem několika analýz vzdělávací nabídky v krajích a sleduje, jak absolventi v zahraničí přecházejí na trh práce. Téma zpracoval v analýze Jak skoncovat s montovnou Evropy.

Přednáška: (Ne)využití potenciálu žáků a mladých dospělých

Co dnes mladí lidé očekávají od práce a od místa, kde chtějí žít? A proč jim to Plzeňský kraj ne vždy dokáže nabídnout?

Přednáška vychází z aktuálních mezinárodních průzkumů o tom, jak mladí dospělí uvažují o práci, kariéře a svém životě. Tato očekávání konfrontuje s daty o tom, kde kraj o budoucí zaměstnance přichází. Často se to děje dlouho před náborem: už ve vzdělávací dráze, od přístupu ke školce přes nedokončenou základní školu po oborovou skladbu středních škol.

Závěr patří tomu, co s tím mohou udělat kraj, školy i firmy. Řeč bude o duálním vzdělávání, kariérovém poradenství a prevenci vzdělávacího neúspěchu, ale i o tom, proč jde o propojený problém, a ne jen o otázku školství.