Objevování a systematická podpora nejen talentovaných mladých lidí na středních i vysokých školách, spolupráce škol a firem, péče o odborníky ze zahraničí. Především na tato témata se zaměřilo setkání platformy Lidské zdroje pro výzkum, vývoj a inovace, které v úterý 21. ledna hostil Krajský úřad Plzeňského kraje.
Průřezová platforma funguje v rámci projektu Smart akcelerátor III jako jeden z poradních orgánů Krajské rady pro výzkum, vývoj a inovace a sdružuje široké spektrum institucí od škol a dalších vzdělávacích institucí po firmy a Úřad práce. Jejich zkušenosti jsou důležité například při projednávání strategických témat nebo při aktualizaci Regionální inovační strategie Plzeňského kraje, na níž se právě pracuje.
GoHigher
Hlavní část setkání patřila výsledkům úspěšného pilotního projektu Budování komunity talentů pro výzkum, vývoj a inovace. Program, známý pod značkou GoHigher, dnes sdružuje 260 žaček a žáků z 19 středních škol v Plzeňském kraji, kteří mají společné přinejmenším dvě věci: nadání a chuť ho rozvíjet. Na samém začátku přitom stála skromná patnáctičlenná skupinka. „Máme za sebou zhruba dva roky pilotního ověření tohoto projektu a bylo by vhodné si říct, čeho jsme dosáhli , jaké máme poznatky, co nás čeká tento rok a především se také zamyslet nad tím, co nás čeká po roce 2025 a jak bude tato aktivita pokračovat,“ řekla na úvod Eva Rojíková, manažerka budování komunity talentů a konzultantka Regionální rozvojové agentury Plzeňského kraje.
Proč se o GoHigher může mluvit jako o úspěchu? „Snažili jsme se přinést inovativní přístup a k talentům přistupovat úplně jinak, chtěli jsme jim nabídnout nejen aktivity, které dosud neměli, ale hlavně bezpečné prostředí, ve kterém se mohou potkávat. Talenti mají komplexní podporu, a to nejen na školách. Během pilotního ověření se uskutečnilo 28 aktivit a osm partnerských, na které jsme byli pozváni, žáci si vytvořili týmy napříč školami a také síť GoHigher žákovských ambasadorů, kteří program propagují na školách. Na osmi školách s námi také spolupracují pedagogové,“ pokračovala Eva Rojíková s tím, že budování komunity talentů je v souladu nejen s Regionální inovační strategií, ale také se Strategií podpory nadání v Plzeňském kraji.
Nadaní na ZČU
Středoškolští talenti zamíří po maturitě s největší pravděpodobností na vysokou školu. I to je důvod, proč na Západočeské univerzitě v Plzni vznikla skupina pro práci s nadanými.
„Jako seskupení napříč univerzitními součástmi se pravidelně setkáváme už rok a v rámci Smart Akcelerátoru jsme vytvořili projektový záměr na systematizaci aktivit pro nadané studující ZČU. Samozřejmě to koresponduje se zkušenostmi nabranými díky programu GoHigher, který bychom tímto rádi posunuli i na vysokoškolskou úroveň,“ řekla. Mimořádně nadaní studenti a studentky si podle ní péči určitě také zaslouží. „Projekt by se měl rozběhnout od září tohoto roku, a to s cílem nastavit základní parametry fungování komunity nadaných na ZČU, systematizovat nabídku stávajících aktivit a začít ji jednotně a srozumitelně komunikovat směrem k cílové skupině,“ představila skupinu Zuzana Sahulová, konzultantka přípravy a řízení projektů rozvoje lidského kapitálu Regionální rozvojové agentury.
Podnikavost zážitkem
Řeč ovšem nebyla pouze o talentech, neboť platforma Lidské zdroje se zabývá také rozvojem mladých lidí obecně. Jednou z důležitých dovedností pro jejich růst i pro rozvoj inovačního ekosystému regionu je aktuálně kompetence k podnikavosti, jejíž podstatou je nejen schopnost tvůrčího myšlení a inovativnost jedince, ale i jeho proaktivní přístup a odolnost. To vše lze efektivně rozvíjet například formou zážitkové pedagogiky, tedy metody učení vlastním prožitkem. „Průkopnickou organizací v této oblasti je Prázdninová škola Lipnice, která již desítky let rozvíjí metodiku zážitkové pedagogiky a pořádá různé kurzy. Proto nyní ve spolupráci s touto organizací připravujeme úvodní kurz v Plzni, na němž se zástupci spolupracujících regionálních partnerů budou moci osobně seznámit s touto unikátní metodou,“ Zuzana Sahulová.
Stínování bez obav
Prožitek je důležitý prvek i při takzvaném stínování, jemuž se v Plzeňském kraji v rámci Kariérového poradenství věnuje Krajské centrum vzdělávání (KCV). Jde o jednodenní stáže u odborníků, kde žáci a žačky poznají nejen jejich profesi, ale i vše, co s ní souvisí. Centrum stínování metodicky podporuje, ale postup pro zařízení stáže dosud nebyl jednotný a na některých školách vyvolával otázky. „Teď se nám ale podařilo vytvořit návrh smlouvy o poskytnutí stáže, který dá školám i firmám legislativní podporu. Tiskopis je volně ke stažení na našich stránkách v sekci metodické materiály,“ řekla kariérová poradkyně KCV Zdeňka Nováková.
Smlouva o stínování je trojstranná, podpisují ji škola, žák a jeho zákonný zástupce a zaměstnavatel. „Můžeme tak odstranit zábrany škol, které se nyní obávaly, že ponesou zodpovědnost za žáky během stínování. Díky smlouvě lze řešit i případné pojistné události,“ upozornila. Na 29. dubna chystá Krajské centrum vzdělávání ke stínování velké setkání. Zve na ně jak zástupce škol, kteří už se stínováním mají zkušenost, tak ty, které zajímá. „Budeme rádi, pokud se zúčastní i zástupci firem,“ dodala Zdeňka Nováková.
Stínování bude rovněž jednou z částí velkého dotazníku, kterým KCV brzy osloví nejen školy v Plzeňském kraji, ale také inovativní firmy. Chce zanalyzovat jejich zájem a potřeby, zintenzivnit jejich spolupráci a zvýšit zájem středoškoláků o uplatnění v oblastech výzkumu, vývoje a inovací. „Prvním tématem dotazníku je spolupráce škol a firem, druhým stínování, třetím jsou portfolia žáků na středních školách a čtvrtým tématem kariérové poradenství,“ doplnil kolegyni poradce KCV Jan Brabec.
Talenti ze zahraničí
Setkání platformy uzavřelo téma expatů – zahraničních odborníků působících v Plzeňském kraji, respektive subjektům, které je podporují. „Nejde jen o studenty, ale hlavně o odborníky na univerzitách, ve výzkumných organizacích a firmách, kde toto téma řeší různými způsoby. Rozhodli jsme se pomocí osobních rozhovorů se zástupci těchto subjektů zmapovat aktuální situaci, abychom se dozvěděli, jak expaty vnímají, co konkrétně s nimi řeší či na jaké bariéry při své snaze narážejí. Cílem bylo i zjistit, jak bychom v rámci činností projektu Smart Akcelerátor mohli podpořit spolupráci subjektů pracujících s expaty,“ popsala Zuzana Sahulová.
Průzkum ukázal, že tři čtvrtiny oslovených organizací pracují s expaty na denní bázi. Nejčastěji řeší otázky týkající se bydlení, zdravotní péče či vzdělávání, velkým tématem je stále i jazyková bariéra. Časté stížnosti mířily na složitou administrativu či legislativní nejasnosti.
„Samozřejmě víme, že z hlediska kraje nejsme schopni vyřešit úplně vše, ale je dobré o těchto problémech vědět. Naším cílem je nyní pozvat aktéry průzkumu k jednomu stolu, aby mohli sdílet zkušenosti, a vypomoci si tak navzájem. Vnímáme, že náš projekt může k tématu podpory expatů přispět už jen tím, že se pokusí propojit relevantní aktéry v regionu a nastartovat společnou diskuzi o možnostech systematizace i případného rozvoje služeb pro zahraniční odborníky,“ řekla závěrem Zuzana Sahulová.
