Matyáš Matta. Mladý přemýšlivý student Masarykova gymnázia v Plzni, letošní maturant. Jeden z organizátorů velmi úspěšné akce Zvaž vědu!, jejímž cílem je nadchnout mladé pro vědu. Člen komunity nadaných a nadšených talentů GoHigher zkušenosti sbíral v rámci stáží v Evropském parlamentu mládeže v ČR a NTC – Výzkumném centru nové technologie při ZČU v Plzni i při brigádě v jednom z plzeňských fastfoodů. Ta mu do života dala možná nejvíc. Baví ho experimentální fyzika, biochemie a medicína, v devatenácti má účet na profesní síti LinkedIn a příspěvky mu „lajkuje“ i současný rektor ZČU v Plzni Miroslav Lávička. Právě na Západočeskou univerzitu, konkrétně na Fakultu aplikovaných věd po maturitě pravděpodobně povedou jeho kroky, „protože obory v Praze jsou sice prestižní, ale ne moc praktické“.
Matyáši, vy jste společně s Janem Herzigem hlavními organizátory akce Zvaž vědu!, je to tak? Byl to dokonce váš nápad, pokud mám správné informace.
Ano, je to tak, začínal jsem akci organizovat s Honzou v roce 2023. Začínali jsme spolu a hodně jsem pomáhal. Letos maturuju, takže mám trochu jiné starosti, i když se snažím pomáhat, co můžu, ale Honza to teď vede, má na to nejvíc času.
Ze všech stran je vaše akce velmi chválená za velmi profesionální organizaci, což se odráží i na vysoké návštěvnosti jak ze strany studentů, ale i zainteresovaných dospělých.
Zorganizované je to pěkně, to nám říkali asi všichni. Nikdy se nám nic významného nepokazilo asi i proto, že jsme neměli milion dalších věcí na práci. Byl to pro nás hlavní projekt na čtyři měsíce a mohli jsme tomu dát všechno. Podle toho to vždycky dopadlo. Měli jsme hodně kamarádů, kteří nám s tím pomohli, a ve výsledku to byl vždycky velký úspěch. Nedávno se snažili zrekonstruovat náš event v Brně, ale bylo poznat, že mají i jiné starosti a nebylo to úplně ono. . Takže na to, abychom projekt dál rozšiřovali, potřebujeme hlavně najít lidi, co budou mít vůli to dělat, protože od toho se odvíjí celý výsledek.
Je to jenom tím, že jste na organizaci měli lidi a čas, jak říkáte, nebo jste prostě dobří organizátoři a víte přesně, co ta akce potřebuje?
Nikdy předtím jsme nic velkého neorganizovali, takže si rozhodně nemyslím, že jsme k tomu měli nějaké predispozice, ale řekl bych, že jsme se v tom docela rychle zorientovali. Lidi, co už něco podobného dělali, nám s tím byli ochotni pomoct. Akce se koná na Fakultě aplikovaných věd na Západočeské univerzitě v Plzni, kde nám také dali nějaké rady, jak to zorganizovat. Čím víc času jsme do toho dali, tím detailněji jsme to všechno propracovali. My jsme si vlastně museli všechno připravovat sami, museli jsme připravit webové stránky, domlouvat smlouvy, zjistit, jak co funguje, i ty právní věci. S tím nám pomáhala paní Eva Rojíková z Regionální rozvojové agentury Plzeňského kraje, která zaštiťuje projekt GoHigher. Neřekl bych tedy, že jsme sami o sobě výborní organizátoři, prostě jsme jenom měli čas, ty zkušenosti s časem přišly.
Je hodně vrstevníků, kteří organizují takhle velkou akci?
Ne, to asi ne, ale tak mají jiné věci na práci, dělají svoje sporty a věnují se svým zájmům. My jsme neměli tolik věcí na práci a tolik zájmů, tak jsme se prostě pustili do organizace téhle akce, ale myslím si, že kdyby naši vrstevníci hodně chtěli, tak to taky zvládnou, ale prostě to pro ně třeba není. Je to stresující, ne každý má vůli ten stres nést a samozřejmě, jestli z toho člověk něco má, tak je to spíš dobrý pocit. Není to pro každého a my jsme k tomu měli ty podmínky.
A je to tedy tak, že jste měli čas a chtěli jste něco dělat, nebo jste cítili, že tu taková akce chybí a že je třeba se do její organizace pustit?
S projektem AstroX jsme měli komorní přednášku na FAV. Byl to velký úspěch, byla z toho celkem dobrá publicita a bylo to hezké, protože to, co jsme dělali, jsme mohli ukázat ostatním. A to nám přišlo fajn. Takže když jsem přemýšlel, kdy bychom zase mohli zorganizovat něco, co by bylo trošku chvályhodného, veřejného, napadlo mě právě něco jako Zvaž vědu!, protože jednak to tady není, druhak jsme na to měli ten podzim. Byla díra na trhu, takže to stálo za to aspoň zkusit. Ukázalo se, že to může mít docela velký úspěch a že to tady nikdo v celé republice nedělá, takže to bylo v tomhle ohledu unikátní. První byl ten nápad, až potom jsme to začali dávat dohromady
Řekl byste tedy, že cítíte, že přírodní vědy nebo technika nejsou tak populární mezi vašimi vrstevníky?
Já bych rád řekl, že jsou populární, nebo že se jejich popularita zvyšuje, ale obecně tomu tak není. Myslím, že obecně nejsou moc populární technické, přírodovědné, celkově vědní obory. Úroveň studentů, co slyšíme, taky není úplně nejlepší, a tak nám přišlo fajn ukázat ji širší veřejnosti. Žijeme v době, kdy lidi ve vědu často nevěří, přijde jim zbytečná. Říká se tomu popularizace, ale jde ve zkratce o to, aby lidé chápali, že věda je důležitá a je to i pro ně možnost, jak se rozvíjet. Řekl bych, že hlavně proto jsme to dělali. Přírodní vědy, věda obecně není nijak zvlášť populární v porovnání s minulostí. Myslím si, že je důležité lidi přesvědčovat o tom, že rozum má v tomhle světě svoje místo a že jsou metody, jak tu světovou pravdu můžeme lépe chápat.
V trendech na Instagramu asi věda není=)
No jako můžeme tvrdit, že ano, ale není a nikdy nebyla. A taky si nemyslím, že někdy bude, ale můžeme udělat svůj kousek tady na té planetě, abychom aspoň trošku tu situaci zlepšili, protože vidíme, jak to dopadá, když se do vysokých pozic dostanou lidé, kteří ve vědu prostě nevěří a rozum popírají. Podle mě je důležité lidi přesvědčovat, že něco jako pravda existuje a že jsou lidé, kteří se tomu věnují.
Vám je 19 let. Ne že bych ve vašem věku nepřemýšlela o světě, ale tolik jsem si v té době neuvědomila, zda chce obor, kterému se chci věnovat, dělat hodně, nebo málo lidí, zda budu mít uplatnění, prostě mě bavil. A vy nad tím přemýšlíte hodně (a) do hloubky!
Do určité míry to, že nad tím člověk přemýšlí, nijak nemění výsledek. Já nad tím moc přemýšlím a moc toho nevymyslím. Myslím, že pokud jste skončila tam, kde jste skončit chtěla, tak to pro vás bylo lepší, než trávit celou pubertu přemýšlením. Myslím si, že je důležité ukázat lidem, že ta možnost existuje, aby zvážili vědu. My ale nechceme nikoho přesvědčovat, že to je jejich cesta. My víme, že pro spoustu lidí to ta cesta nebude, ne každému se líbí rovnice, ne každého zajímají přírodní vědy, ale každý by o nich měl mít povědomí a každý by měl vědět, že se v nich může rozvíjet a že až si bude vybírat školu a ten svůj směr, tak přírodní vědy jsou jednou z možností. Jsou možností docela málo zaplněnou studenty, docela perspektivní a do budoucna si myslím, že máloco je tak perspektivní jako technické a přírodní vědy. Řekl bychi, že je fajn informovat lidi a hlavně naše vrstevníky o tom, že tu ta možnost je, a aby ji zvážili. Ale jak se rozhodnou, to je koneckonců jejich věc.
Paní ředitelka SVČ Radovánek Eva Tischlerová mi v našem rozhovoru říkala hrozně zajímavou věc, že matematika, fyzika a chemie prostupují naším každodenním životem, setkáváme se s nimi denně, což si asi málokdo uvědomujeme. Asi je velká část z nás zvyklá, že prostě zmáčkneme tlačítko a něco funguje. Aplikace máme v telefonu na kdeco, spousta věcí je automatická, a ani se nesnažíme do nich nahlédnout, pořádně je ovládnout.
Spoustě lidem prostě stačí znát vstup, výstup a ne to, co funguje mezi tím. To teď platí určitě víc než kdy předtím, protože třeba to, jak funguje telefon, to nikdo…to ani já, kdybych měl vysvětlit, tak nevím. Věda je dnes úzce specializovaná a něco chápat, obzvlášť když se technologie tolik rozvinuly, to už chápat pořádně nejde a spoustě lidem stačí vědět, co musí zmáčknout, aby dostali ten výstup. Je to stejné, jako máme neuronové sítě. Taky už nevíme, co se děje mezi nimi, stačí znát vstupy a výstupy a že to funguje. Když člověk chápe, jak funguje i to mezi tím, tak z toho plyne určitá radost, ale je to určitě hodně trnitá cesta a nijak fundamentálně to ten výstup nemění… Pokud někdo používá Instagram, asi nepotřebuje vědět, jak funguje, jak fungují sítě, na jakých mikrovlnách Wi-Fi běží. Ale jako vědec myslím, že je hezké to chápat. A když ta věc pak třeba přestane fungovat, je dobré vědět, co je třeba opravit. Obecně jsou znalosti užitečné, ale ve světě, kde všechno funguje samo, tak člověk nemusí umět nic a nemusí taky nic vědět. To je bohužel pravda. Proto je důležité lidi přesvědčit, že i když z toho třeba nejsou nějaké finanční zisky nebo z toho vyloženě nic nemají, tak je i tak fajn třeba rozumět tomu, proč je země kulatá a že si to můžou sami ověřit. Je fajn chápat, že si vědeckou metodou každý může sám za sebe ověřit, že věci, kterýmvěří, jsou pravdivé. Myslím si, že to je důležité.
V dnešní době je na jednu stranu strašně jednoduché si o všem všechno najít a díky tomu je i studium v něčem jednodušší, ale zároveň je daleko složitější se v této době soustředit. Někteří lidé navíc spoustu věcí relativizují, a když řeknete ověřit si pravdu, tak za ně je pravda ta, že ta země kulatá není.
V článku jednoho pana doktora jsem četl, že dřív se mělo za to, že lidi byli hloupí, protože byli neinformovaní. V dnešní době už víme, že to tak určitě není. Lidi jsou vynikajícně informovaní. Důležitým faktorem ale je, jaké informace se k nim dostávají. Už nejsme schopní obsáhnout veškeré informace, které nám svět nabízí. Musíme umět filtrovat, a to prostě nejde, když těch informací je takové obrovské kvantum. Musíme se snažit to chápat a snažit se v souvislostech hledat skutečnost, ale je to prostě těžké. Je to těžší, než kdy předtím, když těch informací je tolik. Když člověk v něco věří, tak je snadné dohledat fakta, která danou věc podporují a zavřít oči nad fakty, která jí odporují. Vidíte, kam ten svět spěje. Důležité je to chápat, ale někdy nevím, zda to má smysl.
Vrátila bych se ještě k akci Zvaž vědu! Přemýšlela jsem nad tím, že když takovou akci pořádáte profesionálně, skvěle a s úspěchem, jestli jste vlastně třeba nezvažoval, že byste tu vědu nezvážil a že byste se profesně vydal tím organizačním směrem?
Já se v té vědě pořád vidím a asi se v ní vidím více než v té organizaci. Řekl bych, že Honza Herzig, který se akci věnoval obzvlášť vloni na podzim a dělal na ní hlavně on, protože já jsem měl jiné starosti, tak se do toho hodně opřel a je hodně schopný organizátor. Já jsem schopný v mnoha ohledech, já se umím věci naučit, musel jsem programovat webové stránky, sestřihávat videa…Já se umím naučit různé praktické věci, ale na to, abych něco managoval, na to asi spíš nemám mentální kapacitu. Nejsem schopný se 3 měsíce soustředit na jeden projekt a mít nepravidelnou pracovní dobu, takže já osobně se cestou vědy vydám, ale určitě je hezké si to ozvláštnit nějakou popularizační činností. Myslím ale, že Honza tomu opravdu dával hodně energie, je schopný udělat úplně úžasné věci a časem se uvidí, jestli tu vědu zváží, nebo jestli vědu bude mít jako vedlejší věc. My jsme o tom docela nedávno diskutovali, no nedošli jsme k nějakému konkluzivnímu závěru.
Znám poměrně dost lidí, kteří studovali mnohými preferovanou technickou střední školu, ale nyní se technice vůbec nevěnují. Já zastávám názor, že by každý měl studovat, co ho zajímá, a pak ho třeba život zavane jinam, nebo prostě sám zjistí, jestli to byla dobrá volba, jestli ho to baví.
V dnešní společnosti už člověk nemusí do konce života dělat to, co vystudoval. To se hodně změnilo za posledních 20, 30 let. Je to taková západní tendence. Ono se vlastně to, co se člověk učí na střední nebo vysoké škole, hodně liší od té praktické činnosti, kterou pak v práci dělá na denní bázi. Věda, co se člověk učí, a věda, kterou pak opravdu dělá, už jsou hodně odlišné věci. Takže myslím, že není takový problém přejít k popularizaci nebo k nějaké úplně jiné činnosti, protože koneckonců ty praktické zkušenosti jsou pořád úplně něco jiného než to, co se v té škole člověk učil. Stejně se musí ty praktické zkušenosti začít učit od nuly, takže jestli to v managování věcí, nebo ve vědě… Myslím si, že znalosti z technických oborů vedou hodně k tomu, že člověk má jiný přístup k věcem, že nad nimi umí analyticky přemýšlet. To se dá určitě využít v každém oboru, v každém zaměstnání. Myslím si, že člověku může dát hodně do života, ale pak je otázka, zda dává smysl dělat si doktorát z fyziky, když se chci věnovat popularizaci vědy. Myslím si, že všichni půjdeme studovat technické nebo přírodovědní obory. Kolik z nás u nich zůstane, je otázka, protože je to dlouhá cesta a každému vyhovuje něco jiného. U nás organizátorů těchto akcí je otázka, co nás bude bavit víc. Mně osobně výzkum docela vyhovuje, jsem k němu uzpůsobený, ale taky potřebuji kontakt s lidmi.
Když by nějaký, řekněme, škarohlíd v diskuzi na sociálních sítích namítal, že dnes mladí nechtějí pracovat, nechtějí studovat nic náročného, a proto nejdou na techniku, a chtějí být jen influenceři. Co byste mu na to odpověděl?
Že je to generalizace a takové zobecňování nikdy nedokáže vystihnout celou skutečnost. Já samozřejmě nemůžu tvrdit, že neznám žádné takové lidi. Asi všichni známe takové lidi, ale není adekvátní tvrdit, že jsou všichni dnešní mladí takoví a že to je celá tahle generace. Vždycky je třeba přijmout, že pravda je složitá. Je třeba to brát po individuálních prvcích. Můžeme mluvit o nějakých tendencích, kdy vůle studovat tyto obory opravdu není, co bývala, asi jsou lidé o něco pohodlnější, než bývali. Ty výstupy takové máme, ale nemyslím si, že se to dá zobecnit na celou generaci a určitě jsou i prvky naší generace, které jsou lepší než v těch předchozích generacích. Myslím si, že všichni chceme pracovat, ale chceme taky nějaké slušné podmínky a nějakou work-life balance. Chceme to mít v tom životě trošku vyrovnané a dělat to, co nás baví, nejenom abychom se uživili. Ty priority jsou určitě jiné, ale myslím si, že tvrdit, že mladí nechtějí pracovat, není pravda. Tak bych to ukončil. Jsou určitě tací, ale takoví asi byli v každé generaci, takže to neshledávám jako pravdivý výrok.
Já jsem mileniálka. S vaší generací, tedy generací Z, se až tolik nepotkávám. Čtu nějaké diskuze, z nich si utvářím názor, ale je dost jiný oproti tomu, jak jsem zažila komunitu GoHigher nebo vás, Jana Herciga nebo Annu Krebsovou při osobních rozhovorech. Přijdete mi hodně uvědomělí, takoví mladí dospělí, kteří to mají hodně srovnané.
Jsme taky nějaká specifická skupina, která nereprezentuje naši generaci jako celek a myslím si, že asi v každé generaci byli tací, kteří prostě smýšleli trošku dospěleji než ostatní. I v naší generaci se dají najít tací, kteří chtějí pracovat, chtějí ten svět udělat o fous lepší. To spoustě lidem nedochází. Myslím si, že je důležité ukazovat, že jsme schopni taky něco udělat. Zda to časem zjistí všichni, to se uvidí. V médiích se hodně zobrazují ty extrémní tendence, že? Já jsem nedávno v České televizi viděl dokument o naší generaci „Sněhové vločky na pokraji tání“. Samozřejmě jsou nějaké tendence a to nemůžu popírat, je to pravda, ale taky to z něčeho vyplývá. Není to prostě tak, že bychom byli slabší, línější a pohodlnější než všichni před námi, ale zkrátka vycházíme z prostředí, ve kterém jsme vyrůstali. Určitě nás prostředí, ve kterém budeme potom pracovat a žít, zase ovlivní. A to určitě nebude tak pohodlné jako to, co jsme doposud zažili, takže si myslím, že koneckonců budeme stejně pracovití jako generace před námi. Doufejme, že trošku uvědomělejší, a tím, že jsme nad věcmi schopní trochu přemýšlet, tak se snad nevrátíme do momentů v historii, kdy lidi nepřemýšleli. Doufejme. Kritické uvažování nad světem, je, myslím, dnešní generaci víc vlastní, než to bývalo dřív. Ale když si člověk moc uvědomuje, tak nemá úplně radost z toho, co se děje. Věřím, že kritické myšlení, ta kritika vůči světu povede k tomu, že ten svět povedeme trošku přímočaře, a ne tak radikálně jako ti před námi. Doufám.
Na GoHigher Café chodí „poučené“ publikum, na Zvaž vědu! asi také. Uměl byste ze své pozice ohodnotit, zda se vám daří vrstevníky pro vědu takzvaně „nakoupit“?
Myslím si, že sami sebe jsme pro tu vědu nadchli, když jsme zjistili, co všechno je v rámci vědy úžasné. Vždycky, když to na Zvaž vědu!, vidíme, tak si říkáme, že je to fakt hezké, že to dává smysl. Samozřejmě nemám žádný konkrétní případ, kdy bychom někoho fakt přesvědčili, ale myslím si, že jsme vrstevníkům ukázali, že ta možnost existuje. Bylo by přirozené, kdyby to někoho opravdu zlomilo do té míry, že fakt půjde vědu studovat. Myslím si, že určitě tam takoví lidé budou, a věřím, že ta akce by – i vzhledem k tomu, kolik tam bylo lidí a k těm ohlasům – takové dopady mít mohla. Technické obory přece jenom nestuduje moc lidí, nebo studuje, ale nedostuduje. A nedostuduje jich tolik, kolik potřebujeme. Proto to taky děláme a já doufám, že to akce opravdu povede k vyššímu zájmu, o který usilujeme, ale to zjistíme až za pár let. Doufám, že jsme na správné cestě.
Napadlo mě, zda fakt, že technické obory na VŠ mnozí studující nedokončí, nesouvisí s tím, že vysokou školu ve vyšší míře dokončují dívky, které možná chodí na technické obory v nižší míře. Studující technických oborů jsou navíc firmami oslovováni s nabídkami práce v podstatě téměř od začátku studia a upřímně, víme, že pro většinu pozic není nutné mít vystudováno, nebo „stačí“ bakalářské studium.
Bohužel to, že spousta vyššího vzdělání není orientovaná prakticky a do té praxe člověku moc nedá, je určitě faktor, proč se někteří rozhodli, že se jim „nevyplatí“ vystudovat, protože jsou to roky práce a jediné, co z toho člověk má, je titul. Pokud studium neumožní nějakou příležitost, kterou by jinak neměli, tak moc smysl nedává. To je určitě ten faktor a myslím si, že to uvažování je určitě pravdivé, ale nevysvětluje to, proč ten zájem klesá třeba v rámci posledních 20 let, protože přece jenom to asi vždycky byla pravda. Tady ta skutečnost určitě hraje velkou roli, ale zájem o technické obory je prostě nižší a nižší. To se prostě nedá vysvětlit takhle rozumně.
Jak si to vysvětlujete vy?
Já bych o tom nerad spekuloval. Když jsme o tom mluvili s lidmi na FAV, tak říkali, že zlatá éra technických a přírodních věd teď určitě není. Doufám, že přijde, protože se určitě nedá říct, že by technické obory byly málo placené, technika je jedním z mála oborů, které jsou docela dobře placené. Pokud člověk vystuduje inženýra, tak si nebude stěžovat. Technická práce je o tom, že člověk něco buduje, něco vyrábí, experimentuje. Myslím si, že pro spoustu kluků to zní atraktivněji, než dělat nějakou kancelářskou práci, kterou by dělali třeba po ekonomce, ale když jim někdo třeba ve druháku nabídne, ať jdou dělat k nim firmy, ať dostudují bakaláře a oni jim pak dají nějaké praktikum, tak je to přece jenom k té praxi blíž, než studovat celých 5 let na FAV, kde člověk 5 let dělá hlavně teorii a je to časově náročné. A to je FAV hodně aplikovaná, hodně praktická, hodně orientovaná na kariéru a na to, že to absolvent fakt bude dělat. Proč by potom člověk šel studovat třeba ČVUT nebo Matfyz, které jsou úplně nejvíc teoretické, nejvíc abstraktní studium, které může být. O to asi zájem v té generace celkově nikdy pořádný nebude, protože nevede k lépe placenému zaměstnání, je čistě jenom o radosti z těch znalostí a těch si spousta lidí bohužel nijak zvlášť neváží. Ale proč zájem poslední roky klesá, proč je nižší, než býval, to těžko odhadovat.
Občas slýchám, že obory na vysokých školách neodráží realitu a nejdou s dobou. Od září bude na ZČU v Plzni možné studovat nový magisterský studijní program Elektromobilita a inteligentní dopravní systémy, který společně otvírají Fakulta designu a umění Ladislava Sutnara s FAV a FST. Zvlášť ta mezioborová spolupráce zní opravdu slibně!
Obzvlášť na FAV se snaží vycházet v tomto ohledu vstříc. Řekl bych, že FAV je hodně aplikovaná, hodně orientovaná na aplikaci vědy, nejen na znalosti, a myslím si, že je díky tomu jednou z nejatraktivnějších fakult možná v celé republice, protože je prostě hodně prakticky zaměřená a člověk má docela jisté, že bude zaměstnaný, bude mít perspektivní kariéru a budoucnost. Určitě je super, že se o něco takového snaží a myslím si, že je určitě správný krok, že se ta výuka hodně orientuje na tu praktickou stránku, protože koneckonců to je to, co člověk fakt bude dělat po zbytek života. Takže řekl bych, že tady se určitě hodně snaží a snad se jim povede, aby u nich studovalo víc lidí. Jeden pan profesor poznamenal, že by ocenil, kdyby vlaky do Prahy jezdili pomaleji, protože by tady lidi víc zůstávali =) Na FAV mají hodně co nabídnout, ale nemají to komu nabídnout, řekl bych. Jejich problém je spíš malá poptávka než nabídka.
Vy se nezabýváte jen experimentální fyzikou, ale i biochemií a medicínou, že?
Mně se líbí hodně věcí, já se snadno nadchnu pro spoustu věcí. Já jsem se učil i jazyky. Když jsem se měl rozhodovat, medicínu jsem vyloučil docela rychle, protože medicína je sice určitě vynikajícně placená a strašně prospěšná a důležitá práce, ale já bych na to asi neměl kapacitu fyzickou, ani mentální. Biochemie mě strašně bavila, strašně se mi líbila, ale já jsem od nějaké tercie vedený k fyzice, protože jsem měl úplně excelentního fyzikáře. Já na to mám za těch 6,7 let už vycvičenou hlavu. Minulý týden jsem byl na celostátním kole fyzikální olympiády a prostě to v sobě má určitou krásu, takže asi se vydám cestou fyziky. Moc rád pracuji i s počítači, ale to je v každém technickém oboru, že půlka práce je s počítačem, takže myslím, že ta aplikovaná fyzika a fyzikální inženýrství, jak ho nabízí na Fakultě aplikovaných věd, je pro mě dobrá volba v tom, že budu dělat tak 70 % z toho, co mě baví. Když jsem jí dělal na stáži tady ve výzkumném centru, tak jsem si říkal, jo, tohle bych klidně mohl dělat každý den dalších 20 let. Nebylo to úplně wow, ale když si na konci dne řeknete, jo, to byl docela fajn den…Řekl bych, že to je fajn si říct v práci.
