V Česku máme pět science center. IQLANDIA Liberec, Pevnost poznání v Olomouci, VIDA! Brno, Svět techniky v Ostravě a Techmania Science Center v Plzni. Plzeňská Techmania, experimentální centrum pro zvídavé, které stejně jako ostatní science centra u nás zabaví celou rodinu i školní třídu za každého počasí, bylo prvním (a dlouho také jediným) science centrem u nás, které se mohlo pochlubit 3D planetáriem. Kromě množství interaktivních exponátů i klasických expozic si v jeho prostorách můžeme prohlédnout také kontroverzní dílo sochaře Davida Černého Entropa. Plzeňské science centrum je navíc zajímavé tím, že je jediným veřejně přístupným místem v areálu někdejší Škodovky a sídlí v bývalých továrních halách. Jak se Techmanii daří pod vedením Jiřího Královce?
Pane řediteli, v Česku máme pět science center. Řekl byste, že je to vzhledem k velikosti Česka hodně, nebo málo? A máte přehled, kolik jich je v jiných zemích? Ptám se, protože třeba počet veřejných knihoven je v Česku ve srovnání se světem velmi vysoký…
Shodou okolností jsem si nechával na toto téma dělat benchmark, proto dnes víme, že množství science center na počet obyvatel v ČR dosahuje průměru v EU. Výrazně více jich je ve Velké Británii a USA, kde mají na počet obyvatel mnohem větší množství science center. To je pravděpodobně ovlivněno tradicí, jelikož první science centra vznikala právě v angloamerických státech. Amerika je napřed i v metodologii, jak pracovat s návštěvníky. Nicméně si myslím, že Evropa Ameriku dohání a určitě na tom nejsme špatně. Stále ale máme prostor se posouvat dál. Dnes je v České republice pět velkých center, která jsou etablovaná, a připravují se další menší science centra, například v Praze.
Říkáte, že jsme s pěti centry na průměru EU, zajímá mě, jak tento počet vnímají například školy, samotní návštěvníci, jaká je vaše praktická zkušenost?
Jsou oblasti, například České Budějovice a obecně Jihočeský kraj, pro které jsou science centra daleko nebo pro ně není ideální dopravní spojení. Tak je to právě se zmíněným Jihočeským krajem a Techmanií. Až na výjimky si ale myslím, že rozmístění science center je strategické a dobře dostupné pro většinu návštěvníků. Díky návštěvnickým průzkumům a dalším metrikám víme, že k nám nejčastěji jezdí lidé z Prahy, Středočeského kraje, Karlovarského kraje, Ústeckého kraje a samozřejmě z Plzeňského kraje. Není neobvyklé, že k nám zavítají i z ostatních krajů a zahraničí – nejčastěji z Německa. Je důležité zmínit, že si jako science centra vzájemně nekonkurujeme. Naopak si pomáháme, pravidelně se setkáváme a sdílíme zkušenosti. V některých případech dokonce zapůjčujeme i některé expozice. Například k nám přijeli pro inspiraci a radu návštěvníci z Německa, kteří mají zájem vybudovat podobný formát science centra u nich. Následně jsme jim na menší event zapůjčili exponáty, aby si vše mohli lépe vyzkoušet v praxi. Tento druh spolupráce funguje a věřím, že i nadále fungovat bude.
Které měsíce jsou návštěvnicky nejsilnější? Napadá mě červen, kdy končí výuka…
Máte pravdu, že červen patří k měsícům, kdy nás ve velkém množství navštěvují školní skupiny. Nicméně v tomto roce byl zatím návštěvnicky nejsilnější únor. Pravděpodobně díky jarním prázdninám a také kvůli tomu, že nebylo ideální zimní počasí, které by lákalo na venkovní aktivity. V loňském roce to byl zase srpen, protože na jeho začátku bylo počasí špatné. Počasí hraje obecně v naší návštěvnosti významnou roli. Jakmile je ošklivě, počet návštěvníků v science centrech roste. To se však týká primárně veřejnosti. Potom jsou tu již zmíněné školní skupiny, které tvoří cca 30 % z celkové roční návštěvnosti. Ty nás, s výjimkou prázdnin, navštěvují v průběhu celého roku, přičemž návštěvnost graduje v květnu a červnu. Naopak dlouhodobě je ve všech science centrech nejslabším měsícem září, kdy je venku ještě pěkné počasí a školní rok se teprve rozbíhá.
Techmanie se nachází v bývalých továrních halách, které představují jediné veřejně přístupné místo v areálu někdejší Škodovky. Je pro návštěvníky lákadlem?
Díky tomu, že jsem velkou část svého profesního života pracoval ve Škodovce, nepředstavuje pro mě hala s jeřáby nic zvláštního. Nicméně pro velké množství návštěvníků je toto prostředí nevšední a výjimečné. Jeden z dřívějších členů naší dozorčí rady řekl, že z jeho pohledu je největším exponátem celé Techmanie právě budova. V budoucnu bychom skutečně rádi z naší budovy udělali exponát, a to nejen tím, že budeme odkazovat na její historii, ale také na ní chceme ukazovat moderní technologie v oblasti chytrých a udržitelných budov. Rádi bychom, aby se do tohoto našeho projektu zapojily firmy a organizace, které se moderními technologiemi zabývají, což je například Správa informačních technologií města Plzně. Nesmíme také zapomínat na budovu našeho planetária. Ta má velmi pestrou historii, která se píše již od roku 1917. Nejdříve zde byla postavena v českých zemích vůbec první jídelna sklenutá z konstrukcí z lepeného dřeva, která dokázala nasytit až 1200 strávníků. V listopadu 2013 se zde Techmanie mohla pyšnit prvním 3D planetáriem v republice.
V Techmanii najdeme i expozici věnovanou Škodovce, že?
Máme u nás hned několik exponátů, které se vážou na Škodovku nebo z ní přímo pocházejí. Část expozice je věnovaná přímo zakladateli Emilu Škodovi. Navíc je hodně návštěvníků, kteří mají ke Škodovce vytvořený osobní vztah a do Techmanie zavítají hlavně kvůli ní. Proto je skvělé, že si tady můžou prohlédnout i větší exponáty jako je parní stroj Škoda Marx, historický trolejbus nebo nejstarší dochovaná elektrická lokomotiva vyrobená ve Škodových závodech. To vše je zajímavé, ale nechceme se stát muzeem, pořád chceme být interaktivní expozicí. Proto přemýšlíme, jak vše propojit a dát expozici nějaké východisko směrem k technickému vzdělání a tradici. Důležité je hledět do budoucna, a proto chystáme expozici na téma chytrá doprava a budoucnost dopravy. Je tady historie, je tady tradice, máme tady Škodovku, jsou zde odborníci a firmy, které se tomuto tématu věnují, a teď už jen zbývá to vše propojit.
A chytrá mobilita, to je jedna z pěti inteligentních specializací kraje, takže to vlastně všechno krásně zapadá!
Je to přesně tak. Věřím, že se o tomto tématu bude v Plzeňském kraji stále více mluvit. Mobilita je velmi důležitá. Na ZČU je několik fakult, které se zabývají tímto tématem, a máme tady již zmiňovanou Škodovku. Podle mě je to přesně to téma, které bychom měli rozvíjet.
Pak návštěvník pozná, že je v science centru v Plzni. Vaši edutaineři navíc mohou nadšeným malým návštěvníkům hned říct, že se právě tento obor dá studovat v Plzni, že to není jen teoretická věc a v tomto odvětví můžou v budoucnu najít obživu.
Určitě souhlasím. Tady se dostáváme k nadaným dětem. To je další téma, na kterém bychom chtěli pracovat a rozvíjet ho. V Techmanii máme dětské skupiny, které spolupracují s Mensou, funguje tady Kosmická akademie pro děti od 10 do 13 let, vedeme Klub pro nadané a přemýšlivé děti ve věku od 11 do 15 let, se kterými pracujeme v průběhu celého školního roku. Máme předpřipravený ucelený systém, jak by vše v budoucnu mělo fungovat. V rámci středoškolského věku potom chceme spolupracovat s dalšími institucemi, které ve městě nebo kraji fungují.
Dostáváme se k Plzeňskému INovačnímu Ekosystému PINE…
Přesně tak. Další instituce v rámci PINE pak mají zase trochu jiné možnosti, jak středoškoláky zaujmout. My u nás ve spolupráci s Plzeňským krajem pořádáme například různé robotické soutěže. Zároveň chceme také pomáhat učitelům a představujeme jim výhody neformálního vzdělávání. Ukazujeme jim, jakým způsobem u nás vzděláváme, jak pracujeme s nadanými dětmi a snažíme se najít oblasti, které by pro ně mohly být zajímavé. Přece jenom není moc institucí, kterými projde za rok kolem 180 000 lidí se zájmem o vědu. My naopak potřebujeme najít cestu k dětem, které mají talent, nějaké nadání, a následně s nimi začít pracovat a ideálně ve spolupráci s krajem, NPI a podobnými institucemi podporovat a rozvíjet jejich potenciál.
Už jsme se sešli i s panem Šantorou, ředitelem SIT, a bavili jsme se o zmíněném inovačním ekosystému PINE. Shodli jsme se, že v této chvíli je to trochu roztříštěné, každá instituce dělá něco jiného a je potřeba najít společnou cestu. I Západočeská univerzita, která byla jedním ze zakladatelů Techmanie, má stejný cíl – zvýšit zájem o technické a přírodovědné obory. Plzeň je město s průmyslovou tradicí a to je něco, na čem by naše město i kraj v budoucnu měly stát. Bez lidí, kteří tyto obory budou chtít studovat, to fungovat ale nebude, proto jsem velmi rád, že město Plzeň rozvíjí inovační ekosystém, který tyto snahy podporuje.
A jak se vám jako instituci daří? Techmanii jste před pár lety přebíral v ne úplně nejlepší kondici.
Covid nám, stejně jako všem obdobným institucím, hodně ublížil. Vstupné je pro nás významným zdrojem příjmů, ale stále se ho snažíme držet, a dokud budeme schopni ho díky jiným zdrojům saturovat, nebudeme ho navyšovat, byť inflace za poslední dva roky dosáhla 30 %. Když jsme se v době pandemie dostali ze 180 000 na 50 000 návštěvníků, byl to velký zásah do financování. Naštěstí nám velmi výrazně pomohl Plzeňský kraj, který přispěl na vzdělávací činnost Techmanie. I náš druhý zakladatel, kterým je Škoda Group, poměrně výrazně pomohl při rekonstrukci střechy a gastroprovozu. Navíc Plzeňský kraj, který se letos stal jedním ze zakladatelů Techmanie, podepsal se Škodovkou smlouvu o podpoře našeho science centra na dalších 5 let. To nám dává perspektivu a možnost se rozvíjet, protože se velmi špatně pracuje, když máte zajištěné financování pouze na jeden rok. Myslím si, že Techmania Science Center je unikátní instituce a jedna z věcí, které Plzeň odlišují od ostatních měst. Může na ni být hrdá.
