Specializace Biomedicína a technika ve zdravotnictví očima Jany Klementové, developerky strategických projektů Regionální inovační strategie Plzeňského kraje (RIS3).
Jano, co všechno si můžeme pod pojmem Biomedicína a technika ve zdravotnictví (BTZ) představit?
Biomedicína je lékařskou vědou, která využívá přírodovědecké principy především fyziologie a biologie v klinické praxi. Zkoumá příčiny nemocí, prevenci a léčbu chorob. V biomedicíně najdeme třeba obor molekulární biologie, biochemie, bioinformatika, biostatistika, genetika a řadu dalších. Biomedicína je spojována často například s regenerativní medicínou a reprodukční medicínou, což jsou obory, kterým se věnují třeba v plzeňském Biomedicínském centru Lékařské fakulty Univerzity Karlovy. Biomedicínský výzkum je multioborový proces vyžadující experimentování vědců řady oborů. Výsledky výzkumu v biomedicíně pak může využívat i zdravotnictví. Pojem technika ve zdravotnictví lze chápat poměrně široce. Představuje např. zdravotnické materiály používané k léčbě, zdravotnické pomůcky, přístroje, přípravky apod., tedy to, co všichni známe z návštěv u lékařů, v nemocnici. Jsou to jak poměrně jednoduché prostředky, tak i technologicky náročné pomůcky a přístroje. Nejen výzkum v biomedicíně se vyvíjí velmi dynamicky, i oblast zdravotní techniky přichází s neustálými inovacemi.
Našli bychom v ČR region, který je takto orientován právě na biomedicínu a techniku ve zdravotnictví, nebo je v tomhle ohledu Plzeňský kraj unikátní?
V rámci národní RIS3 strategie má každý kraj vybrané své tzv. domény specializace. My v Plzeňském kraji jsme jako jednu z domén vybrali právě Biomedicínu a techniku ve zdravotnictví. Podobně zaměřené domény najdeme i v jiných krajích, zejména tam, kde jsou lékařské fakulty. Tedy např. Praha se zaměřuje na tzv. life sciences, Královéhradecký kraj se zaměřuje na oblast prevence a léčby závažných civilizačních onemocnění a na bioinformatiku, v Libereckém kraji mají mezi vybranými výzkumnými směry a aplikačními oblastmi mimo jiné lékařské a biomedicínské aplikace nanomateriálů a nanotechnologií. Na národní úrovni existuje doména nazvaná Pokročilá medicína a léčiva, která má s pomocí výzkumu a inovací přispět ke zvyšování kvality života obyvatel v ČR, má pomoci zapojit nové postupy a technologie do péče o zdraví a zajistit efektivní zdravotní péči. Z některých regionů pak k naplňování cílů národní domény přispíváme vybranými strategickými tématy výzkumu či výzkumem v tzv. klíčových technologiích, což jsou v případě medicíny např. pokročilé materiály a nanotechnologie, umělá inteligence, digitální bezpečnost a propojenost apod. V Plzni máme unikátní spojení vzdělávání a výzkumu, a to v aktivitách Lékařské fakulty, v Biomedicínském centru, na Západočeské univerzitě i ve výzkumných organizacích, jako je COMTES FHT a. s., a zároveň máme aplikační potenciál např. ve fakultní nemocnici, která tvoří s Lékařskou fakultou a Biomedicínským centrem moderní kampus. Na něj můžeme být minimálně v rámci ČR velmi pyšní.
Zdá se, že v regionu máme dobré podmínky pro spolupráci různých oborů. Biomedicínský výzkum je vlastně multioborovým procesem, kde se uplatní výzkumníci z řady oborů, že?
Určitě v našem kraji pro to máme velmi dobré předpoklady, proto také byla biomedicína vybrána mezi domény specializace kraje. V samotném Biomedicínském centru LF pracují výzkumníci z řady oborů. Výzkumné aktivity s vazbou na biomedicínu se realizují ale i na Západočeské univerzitě. Např. ve výzkumném centru NTIS ZČU je laboratoř syntetické biologie, která se zaměřuje na inženýrské metody pro rychlé prototypování a validaci biotechnologií s aplikací v medicíně. Biomechanická skupina se zase zaměřuje na vytváření komplexních počítačových modelů a simulací perfuzí tkání a orgánů. Skupina biomedicínských informatiků se zabývá např. vývojem metod pro zpracování a organizaci rozsáhlých heterogenních biologických dat. Výzkumné činnosti ZČU v oblasti hematologie a onkologie se řeší právě ve spolupráci s Hematologicko-onkologickým oddělením FN Plzeň či s Biomedicínským centrem. Máme tedy v kraji velmi úspěšné příklady spolupráce týmů z různých institucí. Navíc tyto týmy spolupracují s dalšími výzkumníky nejen z ČR, ale i ze zahraničí.
Daří se tedy využívat potenciál a špičkové vybavení výzkumných center pro mezinárodní spolupráci či obecněji internacionalizaci, je to tak?
Obecně je známo, že právě schopnost spolupracovat se zahraničními institucemi, vytvářet mezinárodní týmy, internacionalizovat výuku a podobně, vede ke zvyšování kvality vzdělávacích a výzkumných institucí. Proto je internacionalizace výuky a výzkumu na univerzitách i ve výzkumných organizacích mezi jejich prioritami. Je to určitě jedna z podmínek rozvoje, dlouhodobé konkurenceschopnosti. Při tvorbě inovační strategie Plzeňského kraje jsme proto posilování internacionalizace zařadili také do specifických cílů jak pro vzdělávání, tak pro výzkum. Pro podporu příchodu zahraničních výzkumníků máme v regionu připravené a funkční konkrétní podpůrné schéma, tzv. program Academic Career, které pomáhá příchodu odborníků ze zahraničí na akademické instituce v kraji. To, že špičkový odborník může velmi posunout kvalitu výzkumné organizace, její renomé, můžeme vidět například na dopadu působení špičkového zahraničního výzkumníka profesora Kari Hemminkiho v Biomedicínském centru LF. Ten v pětiletém projektu CHAPERON — ERA Chair Position for Excellent Research in Oncology, který skončil v roce 2024, založil a vedl Laboratoř translační genomiky nádorových onemocnění v Biomedicínském centru LF. Smyslem tohoto projektu bylo přivést do centra světovou úroveň know-how a významně doplnit již existující vysoce kvalitní výzkumné týmy. O tom, že se daří navazovat akademickým institucím, výzkumným organizacím i firmám mezinárodní spolupráci na výzkumných projektech, svědčí nejen projekt CHAPERON, ale i řada úspěšných projektů spolupráce se sousedním Bavorskem a také rostoucí zájem o zapojování se do programu Horizont Evropa, což je rámcový program Evropské unie pro výzkum a inovace na období 2021—2027, jehož cílem je posílit vědeckotechnickou základnu EU.
Jak funguje podpora rozvoje specializace BTZ?
Úkolem našeho týmu Smart Akcelerátoru Plzeňského kraje je mimo jiné zajišťovat obousměrnou komunikaci prioritních témat výzkumu, vývoje a inovací mezi krajskou a národní úrovní. Proto máme v kraji vytvořené expertní skupiny, tzv. krajské inovační platformy (KIP), pro každou jednotlivou specializaci, tedy i pro Biomedicínu a techniku ve zdravotnictví. Do ní jsme přizvali, stejně jako do dalších „KIPek“, zástupce univerzit, výzkumných center, podniků a podpůrných organizací, abychom se vzájemně informovali o budoucích tématech výzkumu, vývoje, o potřebách i kapacitách různých týmů a subjektů v kraji. Vzájemnou spolupráci subjektů zejména na projektech, které jsou multidisciplinární a předpokládají při přípravě projektů větší koordinaci, jsme v letošním roce v rámci SA III začali podporovat také prostřednictvím programu „Asistence“. Ze zdrojů SA III Plzeňský kraj částečně přispívá právě na pokrytí nákladů spojených s přípravami komplexních ve Fakultní nemocnici. Nové technologie či výsledky výzkumu a vývoje je však možné využít i ve firmách. Komercializace v oblasti biomedicíny je velmi komplexní a často dlouhý proces. Pustil se do toho například startup, který má ambice stát se poskytovatelem služeb dokonce i na globálních trzích. Jedná se o firmu Sampling Human, která má kořeny na ZČU a spojuje biotechnologie s kybernetikou. Příkladem startupu v oblasti zdravotnické techniky, který využívá VR ve zdravotnické praxi, je např. firma VR medical s.r.o. Využívá virtuální realitu k transformaci léčebné rehabilitace. Její pracovníci spolupracovali s Fakultní nemocnicí Plzeň a společně s lékaři se rozhodli zaměřit „Jedním z cílů biomedicínského výzkumu je zajistit co nejlepší kvalitu života i ve vyšším věku.“ projektů, jako je příprava žádosti do programu Horizont Evropa, do přeshraničního programu Interreg, do programu OP JAK na rozvoj výzkumu a vývoje a do dalších programů. I zde se předpokládá podpora pro přípravu projektů z oblasti biomedicíny. Je třeba také zmínit, že díky multioborovosti biomedicíny probíhá spolupráce např. s krajskou inovační platformou Nové materiály a technologie. Zajímavý je pro oblast biomedicíny např. 3D tisk nebo senzorika, nanotechnologie. Je výborné, že právě spolupráce s odborníky ze Západočeské univerzity nebo z výzkumného centra COMTES FHT a. s. může posunout výzkum i v oblasti biomedicíny.
Spolupracujícími subjekty v rámci této domény jsou i aplikační subjekty, kromě Fakultní nemocnice Plzeň i firmy. Najdeme v regionu nějaké, které využívají toho, co v rámci BTZ umíme, a benefitují z toho, že zde máme kvalitní vzdělávání?
Samozřejmě, že největší a nejpřímější potenciál aplikace výsledků výzkumu a vývoje je na oblast fyzioterapie a léčebné rehabilitace. Jejich VR pomáhá při léčbě pooperačních nebo poúrazových stavů třeba u ortopedických pacientů. I zde se jedná o práci víceoborového týmu, složeného z programátorů, vývojářů, inženýrů, designerů, grafiků a odborníků ze zdravotnictví.
Jak vidíš další rozvoj domény v následujících letech?
Z hlediska globálních megatrendů je jedním z diskutovaných témat stárnutí populace. Průměrná délka života se také díky lékařskému výzkumu neustále zvyšuje. Zajistit co nejlepší kvalitu života i ve vyšším věku je obecně jedním z cílů biomedicínského výzkumu. Tam vidím velký prostor. Výzkum a aplikace výsledků v tématech, která máme vydefinována v regionu, tomu mohou přispět. Obrovský prostor je ve využívání nových technologií. Díky novým přístrojům, zařízením a metodám si lze dovolit takové zákroky, o kterých by se našim prarodičům ani nezdálo. Technika ve zdravotnictví jde velkým tempem dopředu a s efektivním využitím výsledků výzkumu a vývoje a nových technologií je možné posouvat kvalitu života. Biomedicína a zdravotnictví je oblast, která zajímá každého z nás. Všichni jsme služeb těchto oborů někdy využili a určitě toužíme po tom, abychom je do budoucna využívat nemuseli. Proto vidím také velký prostor v tématu preventivní medicíny, což je jeden z preferovaných perspektivních směrů výzkumu a vývoje v kraji. Komercializace výsledků výzkumu a vývoje je během na dlouhou trať. Doufám, že i zde budeme nejen na regionální, ale i na národní úrovni stále úspěšnější. Koneckonců, je to téma diskutované i na evropské úrovni.
