Přístroje ze ZAT léčí v ČR, na Slovensku i na Ukrajině. Nový software o nich má přehled a pomáhá se o ně starat

Jak zabírá ozonová terapie, v jaké jsou přístroje Ozosmart kondici, kolik se jich vyrábí a kolik lze už dodat zákazníkům? Software Simonet MDR Solution ví vše, navíc pomůže při přípravách na audity.

Od roku 2024 používají v nemocnicích na Ukrajině k regeneraci a urychlení léčby ran, ničení bakterií nebo posílení imunity české přístroje Ozosmart společnosti ZAT. Léčí ozonovou terapií a ve válkou zasažené Ukrajině ukazují, že ZAT se ke světovým výrobcům těchto přístrojů zařadil právem.

Ve čtvrtek 18. září pořádal ZAT v areálu plzeňského TechToweru Summer meet-up, který představil, na čem společnost aktuálně pracuje, jakými směry se chystá vydat. Přístroje Ozosmart nechyběly. Novinka se ovšem netýkala jich samotných, ale softwaru, který společnost vyvinula pro potřeby výrobců zdravotnických přístrojů. Usnadní jim například i práci při pravidelných auditech.

„Vývojem softwaru jsme reagovali na náročný požadavek Evropské unie s názvem MDR (Medical Device Regulation), který nařizuje výrobcům, distributorům, servisním organizacím a uživatelům zdravotnických prostředků sledovat zdravotnický přístroj po jeho uvedení na trh EU. Nový software SimONet MDR Solution jim pomůže automaticky monitorovat a vyhodnocovat jeho technické parametry, bezpečnost a výkon, což jim významně usnadní a zefektivní plnění nové legislativy včetně zajištění dlouhodobé bezpečnosti svých produktů při použití u pacientů,“ řekla Natalija Paleček Rojko, manažerka kvality.

Manažerka projektu Martina Balcarová nás seznámila s funkcemi softwaru  právě na přístrojích Ozosmart. „Systém se skládá z několika modulů, pro mne je klíčový pohled manažerský. Na jednom vidíme, že první várka přístrojů z aktuální objednávky je už u zákazníků, další kusy se vyrábí,“ uvedla při pohledu na první obrazovku se seznamem přístrojů, jejich výrobních čísel a dalších podrobností.

Kde který Ozosmart právě pomáhá, ukazuje interaktivní mapa světa s body dvou různých barev, které svítí v Česku, na Slovensku či na Ukrajině.  „Barvy se týkají BTK neboli bezpečnostně technické kontroly přístrojů. Modré body jsou v pořádku, tam BTK ještě neexpirovala, oranžová barva znamená, že se doba expirace blíží. Pokud pro přístroj nová kontrola není naplánována, mohu ji naplánovat v dalším modulu,“ popisovala.

Výrobci zdravotnických prostředků musí také sledovat takzvané klinické parametry, tedy to, jak jsou přístroje účinné. I k tomu stačí pár kliknutí a na obrazovce se objeví několik sloupcových, postupně klesajících grafů. „Software nám také umožňuje sledovat parametry VAS, což je škála bolesti od 0 do 10, kde 0 znamená žádná a 10 nesnesitelná bolest. Na tomto grafu vidíme, že pacient měl před aplikací hodnotu 10 a na konci léčebného procesu 2,“ uvedla Martina Balcarová s tím, že data mohou doplňovat i fotografie zranění.

Poslední modul je vyloženě manažerský. Grafy a čísla řeknou o všech přístrojích, nač se obsluha zeptá. Vidíme celkový počet Ozosmartů a počet ve výrobě, kolik jich je aktuálně u zákazníků a kolik v opravě. „Data lze filtrovat jakkoliv a je to velké usnadnění například při výrobě reportů, které je třeba každoročně připravovat před audity. Výrobci zdravotnických přístrojů, pro něž je software určen, tak proti jejich ručnímu sestavování výrazně šetří čas, navíc mají zaměstnanci on-line odstupňovaný přístup k aktuálním a přesným informacím,“ dodala Balcarová.

 

Jakub Hussar

kreativní ředitel a zakladatel agentury HAZE
14:50–15:30 · Výhled do budoucnosti · závěrečná keynote, poté ocenění Inovace regionu 2026

Bio

Kreativní ředitel, producent a idea maker. Pracuje pro velké tuzemské i nadnárodní klienty, například Nadaci České spořitelny, Conseq či LEGO. Podílel se na vzniku dětského kanálu ČT :D, vedl prezidentské kampaně i strategie parlamentních stran. Je držitelem bronzového lva z Cannes, Křišťálové lupy i ceny Magnesia Litera. Specializuje se na netradiční marketingové projekty, edukaci a gamifikaci. Ve volném čase skládá hudbu, píše sci-fi romány a věnuje se kameničině.

Přednáška: Česko: hobití Skandinávie?

Jaký je osud naší země? Upřednostníme šroubky, nebo řídicí jednotky? Jak získat ztracené sebevědomí a jak strhnout kormidlo pozitivním směrem, pro který Česko splňuje všechny předpoklady?

Jan Zeman

analytik vzdělávání, PAQ Research
12:20–13:00 · Lidé, talent a budoucnost regionu · poté moderovaný rozhovor

Bio

Vystudoval pedagogiku na Filozofické fakultě UK. V PAQ Research interpretuje data o nedostatcích vzdělávací soustavy, od nabídky středních škol po nedokončování základních škol. Je autorem několika analýz vzdělávací nabídky v krajích a sleduje, jak absolventi v zahraničí přecházejí na trh práce. Téma zpracoval v analýze Jak skoncovat s montovnou Evropy.

Přednáška: (Ne)využití potenciálu žáků a mladých dospělých

Co dnes mladí lidé očekávají od práce a od místa, kde chtějí žít? A proč jim to Plzeňský kraj ne vždy dokáže nabídnout?

Přednáška vychází z aktuálních mezinárodních průzkumů o tom, jak mladí dospělí uvažují o práci, kariéře a svém životě. Tato očekávání konfrontuje s daty o tom, kde kraj o budoucí zaměstnance přichází. Často se to děje dlouho před náborem: už ve vzdělávací dráze, od přístupu ke školce přes nedokončenou základní školu po oborovou skladbu středních škol.

Závěr patří tomu, co s tím mohou udělat kraj, školy i firmy. Řeč bude o duálním vzdělávání, kariérovém poradenství a prevenci vzdělávacího neúspěchu, ale i o tom, proč jde o propojený problém, a ne jen o otázku školství.