Plzeňský kraj nesází jen na bohatou tradici v průmyslu. Naopak významně podporuje rozvoj výzkumu, vývoje a inovací a utváří co možná nejpříznivější podmínky pro vznik nových inovativních firem. Jednou z možností, jak dobrý nápad proměnit ve skvělý byznys a využít funkčních nástrojů od veřejné sféry, je inkubační program organizovaný BIC Plzeň.
Inkubace je určena nejen pro začínající podnikatele, ale i pro tzv. scale-upy, firmy, které už za sebou mají první kroky a hledají možnosti růstu a expanze. Jedním z účastníků byl i plzeňský startup Jalud Embedded. Firma Jakuba Vališe a Lukáše Svobody úspěšně prošla inkubačním program, ke kterému zpočátku tolik důvěry neměla. „Jako první jsme využili možnosti podnikatelských voucherů od města. Poté, to byl rok 2022, jsme se přihlásili do inkubačního programu. Před Radu inkubačního programu jsme předstoupili shodou okolností v této budově, kde dnes sídlíme. Vybrány byly celkem čtyři projekty včetně toho našeho a všechny byly hodně dobré. Přiznám se, že jsme byli trošku skeptičtí, nechtěli jsme ztrácet čas, něco už jsme vybudovaného měli, ale hodně nám to pomohlo utřídit si myšlenky, co chceme, kam chceme směřovat, koho chceme oslovovat, jakými kanály. V rámci programu jsme si vytvořili byznys plán, který jsme sice již pro investory zpracovaný měli, ale zdaleka nebyl tak propracovaný a dotažený. Ten jsme kompletně předělali a doplnili. Program nám pomohl i s cenotvorbou, která zpočátku byla víceméně na vodě. Více jsme to postavili na spolupráci s obchodními partnery, systémovými integrátory, distribučními kanály, aby ten byznys byl zajímavý i pro ně a sáhli si na zajímavou marži,“ začal své vyprávění Lukáš Svoboda.
Společníky, kteří se seznámili při studiu na Fakultě aplikovaných věd Západočeské univerzity v Plzni a už tehdy se zajímali o nové technologie a hledali způsob, jak je uplatnit při podnikání, překvapilo zejména to, jak snadné bylo se přihlásit. „Velmi mě překvapil způsob, jak jsme se do inkubace organizované BIC Plzeň mohli přihlásit. Bylo velmi jednoduché to sepsat, nemuseli jsme složitě vymýšlet 120 stránek textu. Stačilo vyplnit naprosto jasné formuláře, které měly hlavu a patu, bylo to asi osm stránek. Přihlásit se bylo opravdu jednoduché, a když člověk splní daná kritéria, tak podporu dostane,“ prozradil Lukáš Svoboda, který s kolegou Jakubem Vališem společnost založil už v roce 2014. Po čase ale její činnost pozastavili a pracovali několik let v zahraničí. K podnikání se vrátili v roce 2020. Využili svých desetiletých zkušeností v oblasti strojového učení a embedded vývoje a pustili se do tvorby vlastního produktu, řešení na zakázku se věnovat nechtěli.
Říká se, že stačí mít dobrý nápad a pak se podnikání rozjede samo. Bez kvalitní strategie, dobře uchopeného byznys plánu a marketingu to ale nejde. Toho si jsou vědomi nejen konzultanti z Podnikatelského a inovačního centra BIC Plzeň, kteří inkubační program organizují, ale také sami účastníci, jež získají potřebnou zpětnou vazbu, podporu a zdroje, které jim umožní dosáhnout jejich plného potenciálu. „Co je na inkubačním programu zajímavé, je to, že konzultace jsou individualizované pro jednotlivé účastníky. My jsme už produkt měli. Jiní účastníci na něm teprve pracovali, dotvářeli myšlenku a rozvíjeli ji. Ve startupových akcelerátorech často bývají účastníci pohromadě, podělil se o své zkušenosti Svoboda.
„Na tom naši inkubací stavíme, je totiž určená nejen nově vznikajícím firmám, ale i rozvoji těch stávajících. Každé firmě je přidělený konzultant, který se jí věnuje individuálně. Potřeby inkubovaných firem jsou různorodé. Účastníci jsou většinou odborníci ve svém oboru, ale už často nejsou experti na obchod a marketing, a tak si nechávají poradit právě v těchto oblastech – value proposition, marketingový plán, byznys plán. Technické věci umějí zpravidla dobře, ale neumí se tolik prodat. Na základě individuálního plánu se tedy stanoví, co konkrétní firma potřebuje, což potvrzují i Lukáš s Jakubem z Jalud Embedded,“ uvedl Jan Přibáň, vedoucí odboru fondů a programů EU Plzeňského kraje.
Inkubační program nabízí roční individuální péči inkubačního týmu – konzultace na míru a dotaci od Plzeňského kraje až 500 tisíc korun na nákup služeb, zpětnou vazbu od expertů a mentorů z různých oblastí, vyhledávání dalších příležitostí pro posun mladé začínající firmy i vizibilitu, vzdělávání a nové kontakty. To potvrzuje také návštěva Martina Rybára, náměstka hejtmana Plzeňského kraje pro oblast IT a evropských záležitostí, v sídle společnosti Jalud Embedded. Zakladatele jednoho z úspěšnějších startupů v regionu a zároveň absolventy inkubačního programu navštívil, aby zjistil, jak se jim daří, co mají v plánu a co jim kraj může nabídnout pro další rozvoj. Inkubační program není jediným nástrojem, jak Plzeňský kraj podporuje inovativní projekty a mladé firmy, které do regionu lákají nejen investory, ale také studenty a budoucí podnikatele. Dobré příklady táhnou a tvoří to správné podhoubí potřebné pro rozvoj výzkumu, vývoje a inovací.
Že se firmě JALUD Embedded, která dnes čítá asi desítku lidí, daří, o tom není pochyb. Důkazem budiž mj. také loňské ocenění AI Award 2023, jediné oborové ocenění v oblasti umělé inteligence v Česku, a to v oblasti AI ve veřejné správě. Jejich detektor zvukových událostí (SED – Sound Event Detector), unikátní řešení pro záchranu životů, ochranu majetku a minimalizaci škod, již pilotně funguje v řadě českých měst, jako je Cheb, Tachov, Karlovy Vary, Plzeň, Aš, Dubí, Liberec, Pardubice, ale i v Amsterdamu nebo Sao Paulu. Upozornit na nebezpečné situace dokáže, ale „neumí bojovat s předsudky“ úředníků a zaměstnanců státní správy, které je třeba přesvědčit, že jejich řešení opravdu funguje a „jen nepřidělává práci“, nebo naopak o práci nepřipravuje. Díky němu se lze naopak soustředit na důležitější úkoly a práci velmi zefektivnit. Řešení funguje na principu detekce zvuků signalizujících nebezpečí a v reálném čase informuje o jejich výskytu, což si po přečtení těchto řádků dokáže představit asi každý. Že detektor ale opravdu výrazně pomáhá ke zlepšení veřejné bezpečnosti významným zkrácením reakční doby na nebezpečnou událost, to člověku dojde až ve chvíli, kdy na vlastní oči vidí, jak zařízení funguje. Autorka těchto řádků o zařízení a jeho funkcích nepochybovala ani na vteřinu, ale až reálná ukázka ji přesvědčila o tom, jak moc chytré řešení to je. Mnoho potenciálních zákazníků si totiž myslí, že takový detektor nepotřebují a že jim stačí zařízení – většinou v podobě velkého množství kamer, která již mají.
„Naše obchodní strategie je hodně o budování vztahu se zákazníky. Technologii jim musíme vysvětlit, aby ji správně pochopili, tam nás prodejci zcela nezastoupí. Často jezdíme na konference, kde se například školí městská policie. Od nich se dozvídáme, že o nás už slyšeli, ale až po naší prezentaci náš produktu skutečně chápou a naše technologie jim dává smysl. Často narážíme na to, že když je nabídka našeho produktu, který je novinkou na trhu, zprostředkovaná klasickým obchodníkem, zákazníci tu potřebu tolik necítí,“ podotkl Svoboda. „Nabízet produkt B2G není z obchodního hlediska snadné. Je to složitý byznys, obchod je zdlouhavý. Realizace projektu nám trvá v průměru až dva roky, řeší se financování, projekt se musí zařadit do rozpočtu, musí se hodit politicky…to jsou věci, se kterými se musíme poprat, a tak se soustředíme i na soukromý sektor, do průmyslu a obchodních center, kde jsou ta rozhodnutí o pořízení technologií rychlejší“, dodal Svoboda, který prozradil, že jejich zařízení je v provozu po Česku asi 450-500 kusů, celkově kolem tisícovky. Díky detektoru SED a mobilní aplikaci, kterou Jakub s Lukášem vyvinuli, lze účinně bojovat například i s městským hlukem a rušením nočního klidu a odstranit problémová místa, kde dochází k častým šarvátkám a rvačkám. Konkrétní příklady mladých inovátorů mluví za vše.
Zakladatelé JALUD Embedded během setkání s náměstkem Rybárem, který pracoval v oblasti telekomunikací a působil jako projektový manažer výstavby optických sítí, zabrousili do techničtějšího jazyka, mluvili s člověkem, který se opravdu vyzná a má představu, jak zařízení funguje. Od otázky, zda jsou komponenty na zařízení vyráběny v Česku či Evropě a dalších technikálií, účastníci jednání logicky zabrousili i k jiným oblastem, jako například k potřebě dalších investorů, prodejní strategii i ke zhoršující se bezpečností situaci nejen ve světě, ale také ke zvyšujícímu se výskytu útoků mladých útočníků na školách. Dokázalo by řešení SED zmírnit škody při tragické střelbě na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy, jež si technologii objednala pár dní před útokem? Jak motivovat další města, aby důvěřovala novým technologiím, jako je právě SED, která je ve větším měřítku využívána zatím jen v Plzni? Odpovědi na tyto otázky naleznete v rozhovoru s Lukášem Svobodou. Zda se přihlásit do inkubačního programu, to je jen na vás. Jak již bylo zmíněno v článku, úspěšní absolventi programu Jakub s Lukášem inkubaci doporučují. Není nijak komplikované ani časové náročné se přihlásit, konzultace jsou tvořeny na míru dle potřeb konkrétního projektu a firma může jen získat. Příjem přihlášek, resp. žádostí o dotaci z programu INKUBACE 2025, proběhne v termínu od 1. do 7. února 2025 elektronicky prostřednictvím portálu eDotace.
