Ukazovat cestu může i veřejná správa
Plzeňský kraj v rámci projektu Smart Akcelerátor a své značky GetSmart nad chytrými propagačními předmety uvažuje už od svého počátku. Sešity, bloky, desky, tužky a ručně šité tašky z celulózy od Young Block, voskované ubrousky na svačinu BeesWax, ponožky od českého výrobce We Are Ferdinand nebo skleničky vyrobené z recyklovaných lahví značky Srna. Jak navázat? Stačilo zakopnout o štos starších čísel magazínu GetSmart a nápad bych na světě. Minimálně se začal rodit a už od prvotních úvah bylo jasné, že bude smart a snadno zapadne do rodiny „chytrého merche“.
Think global, act local a oslov lokální designér(k)y
Jeho výroby se ujala mladá designérka a fotografka Kristina Zejkanová. Absolventka ateliéru Design nábytku a interiéru a doktorandka oboru Mezioborový výzkum prostřednictvím vizuální umělecké tvorby na Fakultě designu a umění Ladislava Sutnara Západočeské univerzity v Plzni se ve své akademické i profesní kariéře soustředí na propojení udržitelného designu, interiérové tvorby a vizuální komunikace. Klade důraz nejen na estetickou kvalitu, ale také na environmentální odpovědnost a snaží se hledat inovativní řešení pro současné výzvy v oblasti designu. Proto byla oslovena marketingovým týmem projektu Smart Akcelerátor, pečujícím o inovační značku Plzeňského kraje GetSmart. Jejím úkolem bylo zpracovat starší čísla magazínu GetSmart a vytvořit z nich nový produkt. Designovku, která poslouží a nevznikne jen proto, aby se na ni prášilo na poličce a vyhodila se při povánočním úklidu.
Produkt jako konceptuální umění, umění praktického produktu
„Ráda experimentuji s různými materiály, upcykluji a snažím se využít věci, které by jinak skončily jako odpad,“ prozradila Kristina, která se kromě tvorby a akademické činnosti věnuje také fotografii. Tu vnímá jako prostředek sebevyjádření a uvolnění vlastní kreativity. Design naopak nevnímá pouze jako formu a funkci, ale i jako způsob, jak promlouvat ke svému okolí. Její produkty často stojí na hranici konceptuálního umění a jejich hlavním cílem je zprostředkovat určité téma. Na téma konzumerismu reagovala ve své diplomové práci, kdy ze starého balicí papíru, zpravidla produktu na jedno použití, vytvořila houpací koníka, bytový doplněk a zároveň oblíbenou hračku, plnící svoji funkci. Pro recyklaci/upcyklaci starého papíru si tým Smart Akcelerátoru nemohl vybrat lépe. Mladá designérka experimentuje s alternativními materiály již několik let, i když s každým dalším projektem vlastně začíná nanovo. „Balicí papír, který jsem použila při výrobě koníků, má úplně jinou strukturu než tvrdé stránky magazínů GetSmart. Od začátku jsem tak stála před výzvou, jak tento papír zpracovat, jaké zvolit pojivo, jaké produkty budu schopná vyrobit,“ uvedla designérka, kterou k hledání nových materiálových řešení, často experimentálních (při)vedla vedoucí ateliéru Design nábytku a interiéru Jana Potiron, která na Fakultě designu a umění Ladislava Sutnara založila materiálovou knihovnu.
Recykluji, recykluješ, recyklujeme. Nebo Upcyklujeme?
„Ve druhém ročníku jsem vyrobila materiál z vaječných skořápek. Díky přimíchání malého podílu pryskyřice jsem docílila velmi pevného, odolného a vizuálně i hapticky příjemného materiálu, který jsem proměnila v kolekci dámského psaníčka a pánských motýlků. Jednalo se o recesi na luxusní a přezdobené módní doplňky. Další větší moment v mé tvorbě byl již zmíněný houpací koník, několikrát vystavovaný v ČR a oceněný v rámci soutěže Halabala,“ pochlubila se úspěšná designérka, jež měla v rámci zadání pro značku GetSmart poměrně volnou ruku. „Přemýšleli jsme, jak využít starší čísla časopisů, které jsme v covidové době nestihli rozdistribuovat a texty již nejsou aktuální. Zároveň jsme řešili, jaký propagační předmět pro letošní rok vyrobit, aby byl praktický a zároveň zapadl do našeho konceptu. Projekt Smart Akcelerátor mj. podporuje inovace a udržitelnost a my chceme ukázat, že to nejsou jen prázdná slova. Inovativní postupy a snaha o udržitelnost se má propisovat do veškerých oblastí podnikání a funngvání, v našem případě projektu. Proto se o tento přístup snažíme i u propagačních předmětů. Zároveň vnímáme, že propagační předměty jsou žádané a plní svou primární funkci – posilují značku. Navíc nám dává smysl, že pracujeme s vysokou školou, kterou v kraji máme, a mladou talentovanou designérkou. Výsledkem spolupráce budou dva praktické předměty pro každodenní použití, originální stojánek na tužku a vizitku ve tvaru hexagonu, které se dají složit do sebe,“ uvedl Jáchym Klimko, vedoucí marketingového týmu Smart Akcelerátoru a dodal: „Nejde nám v prvé řadě o konkrétní předmět, ale o demonstraci přístupu a ukázku toho, že to jde, a to i v rámci veřejné správy, v našem případě na projektu Plzeňského kraje. Tímto směrem se vydalo plno velkých značek před námi. Například společnost SAZKA hledala možnosti a nové cesty v recyklaci a upcyklaci losů a snažila se na téma udržitelnosti a cirkularity upozornit skrze inovativní designové předměty. Mladí designéři pro ně navrhli tenisky nebo nábytek, které v ystavovali na prestižním Designbloku“ dodal Klimko.
Recept na nový život starého papíru
„Našich magazínů GetSmart vydáváme takové množství, které nasytí poptávku. Za ty roky trvání projektu Smart Akcelerátor ale přeci jen pár čísel navíc zbylo. Tak akorát, aby mělo smysl pro ně hledat nové využití,“ dodal Klimko. Tento úkol si pochvaluje i designérka Kristina Zejkanová. „Propagační předměty nesoucí značku GetSmart pro mě jsou velkým potěšením, protože jde o kreativní prezentaci alternativního materiálu z konkrétního „odpadu“ s užitou funkční hodnotou. Zadání bylo celkem otevřené, a proto bylo náročné v první fázi najít směr, jakým se vydat. Mým cílem bylo vizuálně a technologicky zhmotnit kreativitu, inovaci. Snažila jsem se, aby předmět vypadal technicky a zároveň umělecky, aby byl funkční, ale funkce neupozadila materiál, který měl hrát hlavní roli,“ popsala první fázi tvorby. Další vypadaly následovně: prvním a základním krokem, od kterého se mohly odvíjet ty další, byly materiálové zkoušky. Skartované magazíny prošly materiálovými zkouškami, kdy designérka míchala papír s různými typy pojiv – s epoxidovou pryskyřicí, různými druhy disperzních lepidel. Pracovala také s verzí, kdy by magazíny byly rozmáčeny ve vodě a rozmělněny, což by umožnilo pracovat bez jakýchkoliv aditiv, nicméně materiál pak byl ve formě papír maché a naprosto zanikla jedinečnost a popisnost magazínů. „Chtěla jsem, aby uživatel na první pohled viděl, z jakého konkrétního papíru mohl být materiál vyroben. Dále jsem tedy pracovala s variantami silných pruhů ze skartovačky, míchání s disperzí (jednodušší manipulace než s pryskyřicí, výrazně ekologičtější – biologicky odbouratelné) a následného stlačování do forem. Broušením pak vznikla zajímavá struktura vizuálně podobná mramoru,“ popsala náročnější proces vzniku designérka, pro kterou bylo snazší najít motiv odpovídající značce GetSmart. „Od začátku jsem pracovala s tvarem hexagonu, který je v rámci projektu Smart Akcelerátor vizuálním komunikačním prvkem pro Nové materiály a technologie, tedy jednu z pěti tzv. domén specializace Plzeňského kraje. Představila jsem několik návrhů různých kancelářských předmětů na pracovní stůl vycházejících z tvarosloví šestiúhelníku. Navrhla jsem i několik uměleckých objektů, ale nakonec jsme se domluvili na setu dvou produktů – stojánku na propisku a stojánku/držáku na poznámky, fotku či vizitku. Tvarosloví a celkový koncept byl přirozeným vyústěním při rozhodování mezi dvěma produkty pro realizaci,“ uvedla Zejkanová. „Kristina správně pochopila zadání, že produkt má především prezentovat materiál. Praktické předměty jsou navíc zajímavými uměleckými objekty i jako solitéry bez kancelářských potřeb, a právě to byl Kristiny záměr. Užitá funkce pouze doplňuje a zvyšuje hodnotu výrobků, které jsou pojaté jako materiálové vzorky,“ dodal Klimko.
Proces výroby
„Vnější hexagon (stojánek na tužku) vyžadoval 4 dílnou formu, kdy vnitřní dutina mohla být využita pro tvorbu dalšího produktu (stojánek na vizitku),“ prozradila designérka s tím, že části forem byly vytištěny na 3D tiskárně, poklopy z plexiskla a kovového plechu. A konkrétní popis výroby? „Papír smíchám s vodou a určitým poměrem lepidla a promíchám. Naplním formu a stlačím, zalisuji. Pak vyndám z formy a nechám schnout. Dost záleží na počasí – když je vlhko, produkt schne dlouho. Pak se brousí na různých bruskách, jeden kus je potřeba vzít do ruky několikrát. Pokud předmět několikrát do ruky vezme i jeho uživatel, je vyhráno,“ uzavřela proces výroby Kristina. Dárkový set stojánku a držáku v sáčku z recyklovaného papíru a s popisem výroby vznikl v limitovaném počtu 200 ks. Vzorek materiálu bude součástí materiálové knihovny Fakulty designu a umění Ladislava Sutnara.
Článek vyšel v magazínu CzechDesign: ZDE
