DigiDiaDem upozorní na problémy s pamětí. Jak funguje?

Vyzkoušeli jsme si inovativní webovou aplikaci, která získala prestižní ocenění Česká hlava. Vznikla spoluprací Západočeské univerzity, vinohradské nemocnice a Akademie věd a za necelou čtvrthodinu nejen otestuje vaši pozornost a paměť, ale také vytvoří podrobnou zprávu. Testovat se může kdokoliv.
aplikace DigiDiaDem getsmart ZČU

Ježek, ucho, kaktus, košile… Pojmenovat jedním slovem dvacet po sobě jdoucích obrázků na displeji mobilního telefonu je možná hračka. Ale co za pět minut? Na kolik z nich si vzpomenete?

Pokud budete tápat, možná máte problém s pamětí a upozornit vás na něj může aplikace DigiDiaDem, která vznikla i díky Fakultě aplikovaných věd Západočeské univerzity v Plzni a získala nejprestižnější ocenění, jaké mohou vědci a vědkyně v ČR dostat: národní cenu Česká hlava.

Webová aplikace zabodovala v kategorii Industrie. Tým plzeňského kybernetika Luboše Šmídla na ní spolupracoval s Fakultní nemocnicí Královské Vinohrady a s Fyzikálním ústavem Akademie věd ČR.

„Cena se uděluje za nejvýznamnější výrobkovou nebo technologickou inovaci, která vznikla na území České republiky v posledních několika letech na základě vlastního výzkumu či ve spolupráci s výzkumnou organizací,“ vyzdvihuje Česká hlava nápad a jeho uvedení do praxe.

Protože DigiDiaDem může použít kdokoliv a kdekoliv, vyzkoušíme si ho i my.

Testování

„Poruchy paměti se dají tušit z různých selhání v běžném životě. Spolehlivě se zjistí pomocí testových zkoušek, zejména na počátku. Doposud bylo obvyklé, že takové vyšetření provádí vyškolený odborník. Nyní Vám nabízíme možnost samovyšetření své paměti a řeči pomocí počítače s mikrofonem a reproduktory,“ vítá nás aplikace.

Test trvá necelou čtvrthodinu. Úvod patří vyplnění osobních údajů, kontrole připojení mikrofonu a nastavení příjemné hlasitosti.

První úkol nás s aplikací ještě seznamuje, když jednoduše opakujeme trojciferná čísla, která slyšíme, a čteme znaky na obrazovce. Ve druhém už musíme zopakovat složitější větu a ve třetím úkolu máme pojmenovat dění u rybníka na obrázku, který se v aplikaci objeví. Obrázek poté zmizí a my ho popisujeme z paměti.

Zatímco odpovídáme, technologie automatického rozpoznávání řeči a strojového učení vyhodnocují naše reakce. Kromě správnosti odpovědí je zajímá i rychlost naší reakce, plynulost řeči a podobně. V drobné nejistotě nás nechává, že neznáme průběžné výsledky.

V následujících minutách pojmenováváme jedním slovem dvacet po sobě jdoucích obrázků zvířat, rostlin, oblečení. Poté si jich máme v mnohem kratším časovém úseku co nejvíce vybavit. Pokračujeme opakováním neexistujících slov a na závěr přijde výzva: zopakovat větu, kterou jsme slyšeli na úplném začátku testu.

Potom už naše úsilí odmění vyhodnocení, které se objeví na obrazovce a můžeme si je také nechat zaslat mailem.

„Váš výsledek je lepší než 69 % osob v referenčním souboru aplikace. Výsledek orientačního testu je v obvyklém rozmezí referenční skupiny. Pro dlouhodobé udržení vitality doporučujeme aktivní životní styl a pravidelný trénink kognitivních funkcí,“ zhodnotí DigiDiaDem náš výkon a dodá, že výsledek není lékařskou diagnózou, je orientační.

Inovace

Právě propojení českých řečových technologií, digitálních kognitivních úloh a modelů strojového učení do jednoho systému, tedy do aplikace DigiDiaDem, je inovativní a je důvodem, proč národní cena připadla právě tomuto projektu.

Systém tohoto druhu, který by dokázal uživatele celým testem nejen provést, ale také ho vyhodnotit a zaslat report, tu zkrátka ještě nebyl.

Za aplikací stojí mezioborový vědecký tým. Uplatnění našla umělá inteligence, řečové technologie, neurologie a zpracování dat.

„Během prvních měsíců veřejného provozu prošlo celým testem více než pět tisíc lidí. Projekt tak ukazuje, jak lze výsledky českého výzkumu umělé inteligence převést do konkrétní technologie s přímým společenským přínosem,“ oceňuje práci nominace České hlavy.

Kybernetik Luboš Šmídl pak smysl projektu shrnul pro web Západočeské univerzity INFO ZČU: „DigiDiaDem nestanovuje diagnózu Alzheimerovy nemoci ani jiné demence. Jeho smyslem je nabídnout snadno dostupný první krok lidem, kteří mají obavy o svou paměť. A pomoci jim rozhodnout se, zda vyhledat odbornou pomoc. Právě včasné zachycení problémů může být důležité nejen pro samotného člověka, ale také pro jeho rodinu a blízké.“

Gratulujeme celému týmu k vědeckému úspěchu a děkujeme za skvělou reprezentaci Plzeňského kraje!

Jakub Hussar

kreativní ředitel a zakladatel agentury HAZE
14:50–15:30 · Výhled do budoucnosti · závěrečná keynote, poté ocenění Inovace regionu 2026

Bio

Kreativní ředitel, producent a idea maker. Pracuje pro velké tuzemské i nadnárodní klienty, například Nadaci České spořitelny, Conseq či LEGO. Podílel se na vzniku dětského kanálu ČT :D, vedl prezidentské kampaně i strategie parlamentních stran. Je držitelem bronzového lva z Cannes, Křišťálové lupy i ceny Magnesia Litera. Specializuje se na netradiční marketingové projekty, edukaci a gamifikaci. Ve volném čase skládá hudbu, píše sci-fi romány a věnuje se kameničině.

Přednáška: Česko: hobití Skandinávie?

Jaký je osud naší země? Upřednostníme šroubky, nebo řídicí jednotky? Jak získat ztracené sebevědomí a jak strhnout kormidlo pozitivním směrem, pro který Česko splňuje všechny předpoklady?

Jan Zeman

analytik vzdělávání, PAQ Research
12:20–13:00 · Lidé, talent a budoucnost regionu · poté moderovaný rozhovor

Bio

Vystudoval pedagogiku na Filozofické fakultě UK. V PAQ Research interpretuje data o nedostatcích vzdělávací soustavy, od nabídky středních škol po nedokončování základních škol. Je autorem několika analýz vzdělávací nabídky v krajích a sleduje, jak absolventi v zahraničí přecházejí na trh práce. Téma zpracoval v analýze Jak skoncovat s montovnou Evropy.

Přednáška: (Ne)využití potenciálu žáků a mladých dospělých

Co dnes mladí lidé očekávají od práce a od místa, kde chtějí žít? A proč jim to Plzeňský kraj ne vždy dokáže nabídnout?

Přednáška vychází z aktuálních mezinárodních průzkumů o tom, jak mladí dospělí uvažují o práci, kariéře a svém životě. Tato očekávání konfrontuje s daty o tom, kde kraj o budoucí zaměstnance přichází. Často se to děje dlouho před náborem: už ve vzdělávací dráze, od přístupu ke školce přes nedokončenou základní školu po oborovou skladbu středních škol.

Závěr patří tomu, co s tím mohou udělat kraj, školy i firmy. Řeč bude o duálním vzdělávání, kariérovém poradenství a prevenci vzdělávacího neúspěchu, ale i o tom, proč jde o propojený problém, a ne jen o otázku školství.