Lidé, roboti, udržitelnost. Panasonic otevřel v Plzni evropsky významné centrum

Výzkumné a vývojové centrum na Borských polích bude do tří let zajišťovat veškerý evropský výzkum a vývoj Panasonicu se zaměřením na tepelná čerpadla typu vzduch-voda.

1,4 milionu tepelných čerpadel ročně chce do roku 2030 vyrábět v plzeňské průmyslové zóně Borská pole japonská společnost Panasonic Heating & Ventilation Air-Conditioning Czech. Nový výrobní areál, který jí to umožní, otevřela na konci srpna. Jeho součástí je navíc R&D centrum, které bude do tří let zajišťovat veškerý evropský výzkum a vývoj Panasonicu se zaměřením právě na tepelná čerpadla typu vzduch-voda.  

Plzeň za to vděčí i své strategické poloze, díky níž je Panasonic její součástí už téměř třicet let. Když totiž Borská pole vznikala, byl Panasonic v roce 1996 vůbec prvním investorem. Na západě Čech vyráběl nejprve televizory a poté přehrávače, od roku 2023 jsou jeho jediným produktem právě tepelná čerpadla. 

„Provázanost výzkumu a vývoje s výrobou je pro naši značku strategicky mimořádně důležitá. Do vzniku plzeňského R&D centra proto investujeme více než 600 milionů korun a při jeho výstavbě i vybavování sázíme na špičkové partnery. Jedním z klíčových je VŠB – Technická univerzita Ostrava, která kompletně navrhla a postaví jednu z výzkumných laboratoří,“ uvedl generální ředitel plzeňského závodu Tetsumasa Mizuta. 

Plzeňské centrum, navržené s důrazem na udržitelnost a také uhlíkově neutrální, bude zajišťovat kompletní vývoj tepelného čerpadla až po finální produkt. „Po plnohodnotném zprovoznění výzkumného centra budeme postupně nabírat desítky inženýrů, kteří budou ze západních Čech zajišťovat R&D pro celý kontinent,“ dodal Tetsumasa Mizuta. 

Aktuální počet 700 zaměstnanců a zaměstnankyň se má v souladu s rostoucí výrobní kapacitou postupně až zdvojnásobit. Lidé na to ovšem nebudou zdaleka sami, protože kromě nich v areálu funguje také 80 robotů. I těch má v následujících letech přibývat. „Naše plány zahrnují nasazení až stovek robotů či strojů, mimo jiné automaticky řízených vozidel a autonomních mobilních robotů pro dodávky materiálu či přepravu hotových výrobků. Ve výrobě komponentů cílíme na plnou, tedy stoprocentní automatizaci,“ vysvětlil Radek Vach, ředitel pro strategii plzeňského závodu Panasonic. 

V přesunu výzkumných a vývojových aktivit společnosti z Asie na západ Čech pomohla agentura CzechInvest. „Je to jasný důkaz toho, že nabízíme atraktivní prostředí a podmínky pro technologicky vyspělé projekty a investice s vysokou přidanou hodnotou. Vybudování R&D centra Panasonicu vnímám jako důležitý milník, který napomáhá orientovat českou ekonomiku stále více k inovativním projektům, moderním technologiím a špičkovému vývoji. Tyto projekty posilují naši konkurenceschopnost a zároveň otevírají nové příležitosti pro dlouhodobě udržitelný růst. Proto jsem rád, že jsme tomuto projektu dokázali zajistit i státní investiční pobídku,“ říká Jan Michal, generální ředitel CzechInvestu. 

Jakub Hussar

kreativní ředitel a zakladatel agentury HAZE
14:50–15:30 · Výhled do budoucnosti · závěrečná keynote, poté ocenění Inovace regionu 2026

Bio

Kreativní ředitel, producent a idea maker. Pracuje pro velké tuzemské i nadnárodní klienty, například Nadaci České spořitelny, Conseq či LEGO. Podílel se na vzniku dětského kanálu ČT :D, vedl prezidentské kampaně i strategie parlamentních stran. Je držitelem bronzového lva z Cannes, Křišťálové lupy i ceny Magnesia Litera. Specializuje se na netradiční marketingové projekty, edukaci a gamifikaci. Ve volném čase skládá hudbu, píše sci-fi romány a věnuje se kameničině.

Přednáška: Česko: hobití Skandinávie?

Jaký je osud naší země? Upřednostníme šroubky, nebo řídicí jednotky? Jak získat ztracené sebevědomí a jak strhnout kormidlo pozitivním směrem, pro který Česko splňuje všechny předpoklady?

Jan Zeman

analytik vzdělávání, PAQ Research
12:20–13:00 · Lidé, talent a budoucnost regionu · poté moderovaný rozhovor

Bio

Vystudoval pedagogiku na Filozofické fakultě UK. V PAQ Research interpretuje data o nedostatcích vzdělávací soustavy, od nabídky středních škol po nedokončování základních škol. Je autorem několika analýz vzdělávací nabídky v krajích a sleduje, jak absolventi v zahraničí přecházejí na trh práce. Téma zpracoval v analýze Jak skoncovat s montovnou Evropy.

Přednáška: (Ne)využití potenciálu žáků a mladých dospělých

Co dnes mladí lidé očekávají od práce a od místa, kde chtějí žít? A proč jim to Plzeňský kraj ne vždy dokáže nabídnout?

Přednáška vychází z aktuálních mezinárodních průzkumů o tom, jak mladí dospělí uvažují o práci, kariéře a svém životě. Tato očekávání konfrontuje s daty o tom, kde kraj o budoucí zaměstnance přichází. Často se to děje dlouho před náborem: už ve vzdělávací dráze, od přístupu ke školce přes nedokončenou základní školu po oborovou skladbu středních škol.

Závěr patří tomu, co s tím mohou udělat kraj, školy i firmy. Řeč bude o duálním vzdělávání, kariérovém poradenství a prevenci vzdělávacího neúspěchu, ale i o tom, proč jde o propojený problém, a ne jen o otázku školství.