Krajská inovační platforma se zaměřila na téma obrany

Druhé setkání krajské inovační platformy pod hlavičkou projektu Smart Akcelerátor Plzeňského kraje se zaměřilo na téma obranných technologií.

Obranný průmysl jako jedno z odvětví, ve kterých mohou najít nebo už nacházejí uplatnění inovace z Plzeňského kraje, představilo další ze série setkání krajských inovačních platforem, které v pondělí 8. června hostily přednostenské sály plzeňského Hlavního nádraží. Konalo se pod hlavičkou projektu Smart Akcelerátor Plzeňského kraje IV, jehož cílem je právě podpora výzkumu, vývoje a inovací.

„Chceme dále rozvíjet a podporovat témata, které jsou pro Plzeňský kraj důležitá, a proto je dnes na programu právě téma Defence. Zároveň vás chceme podporovat ve vaší spolupráci,“ řekla úvodem přítomným koordinátorka inovačních platforem Kateřina Lehečková.

Další slovo už měli hosté. Hlavní manažer Leoš Mauer představil Defence Hub – strategickou iniciativu agentury CzechInvest, která „podporuje inovace a technologický rozvoj v oblasti obrany a duálně využitelných technologií“. Defence Hub je zároveň kontaktním bodem i akceleračním místem, tuzemským firmám pomáhá najít partnery na národní i evropské úrovni, a to včetně iniciativ DIANA, NATO Innovation Fund nebo Evropského obranného fondu, a umí je podpořit v rozvoji.

Německé velvyslanectví zastupoval pplk. Rüdiger Heinrich, který do Plzně dorazil s konkrétní nabídkou. Velkou příležitost pro firmy z Plzeňského kraje podle něj aktuálně skýtá inovační  centrum Bundeswehru, které od února 2026 funguje v bavorském Erdingu a v letošním prosinci má dosáhnout plného výkonu. „To by pro vás mělo být kontaktní místo,“ řekl a zdůraznil, že Češi jsou v otázce technologií Němci vnímáni jako velmi dobří spolehliví partneři.

Co v Plzeňském kraji umíme, názorně představil Pavel Šuchmann, vedoucí obchodního oddělení výzkumné organizace COMTES FHT, která se obranným technologiím rovněž věnuje. Pavel Kotrba za Ministerstvo průmyslu a obchodu poté představil STEP – Platformu strategických technologií pro Evropu, která se zaměřuje na „posílení evropské suverenity v kritických technologiích“ a aktuálně přichází s novými výzvami, a Renata Pašková  z Agentury pro podnikání a inovace API poté poradila, jak právě pro STEP napsat žádost, aby byla co nejúspěšnější.

Jakub Hussar

kreativní ředitel a zakladatel agentury HAZE
14:50–15:30 · Výhled do budoucnosti · závěrečná keynote, poté ocenění Inovace regionu 2026

Bio

Kreativní ředitel, producent a idea maker. Pracuje pro velké tuzemské i nadnárodní klienty, například Nadaci České spořitelny, Conseq či LEGO. Podílel se na vzniku dětského kanálu ČT :D, vedl prezidentské kampaně i strategie parlamentních stran. Je držitelem bronzového lva z Cannes, Křišťálové lupy i ceny Magnesia Litera. Specializuje se na netradiční marketingové projekty, edukaci a gamifikaci. Ve volném čase skládá hudbu, píše sci-fi romány a věnuje se kameničině.

Přednáška: Česko: hobití Skandinávie?

Jaký je osud naší země? Upřednostníme šroubky, nebo řídicí jednotky? Jak získat ztracené sebevědomí a jak strhnout kormidlo pozitivním směrem, pro který Česko splňuje všechny předpoklady?

Jan Zeman

analytik vzdělávání, PAQ Research
12:20–13:00 · Lidé, talent a budoucnost regionu · poté moderovaný rozhovor

Bio

Vystudoval pedagogiku na Filozofické fakultě UK. V PAQ Research interpretuje data o nedostatcích vzdělávací soustavy, od nabídky středních škol po nedokončování základních škol. Je autorem několika analýz vzdělávací nabídky v krajích a sleduje, jak absolventi v zahraničí přecházejí na trh práce. Téma zpracoval v analýze Jak skoncovat s montovnou Evropy.

Přednáška: (Ne)využití potenciálu žáků a mladých dospělých

Co dnes mladí lidé očekávají od práce a od místa, kde chtějí žít? A proč jim to Plzeňský kraj ne vždy dokáže nabídnout?

Přednáška vychází z aktuálních mezinárodních průzkumů o tom, jak mladí dospělí uvažují o práci, kariéře a svém životě. Tato očekávání konfrontuje s daty o tom, kde kraj o budoucí zaměstnance přichází. Často se to děje dlouho před náborem: už ve vzdělávací dráze, od přístupu ke školce přes nedokončenou základní školu po oborovou skladbu středních škol.

Závěr patří tomu, co s tím mohou udělat kraj, školy i firmy. Řeč bude o duálním vzdělávání, kariérovém poradenství a prevenci vzdělávacího neúspěchu, ale i o tom, proč jde o propojený problém, a ne jen o otázku školství.