Krajská inovační platforma nabídla inspiraci ze zahraničí i pro zahraničí

Tématem setkání, které organizoval tým projektu Smart Akcelerátor Plzeňského kraje IV, byla tentokrát chytrá mobilita. Následovat bude biomedicína.

Chytrá mobilita a takzvané agilní pilotování, které umožňuje testovat inovace prostřednictvím menších, časově omezených experimentů přímo v prostředí měst.

To byla dvě hlavní témata setkání Krajské inovační platformy, které uspořádal Plzeňský kraj v pátek 2. října v plzeňském Tech Toweru. Setkali se zástupci a zástupkyně inovačního ekosystému Plzeňského kraje z firem, vzdělávacích i jiných organizací, vysokých škol i samospráv. Hovořilo se o zkušenostech z praxe, ekonomických a legislativních otázkách, potřebné infrastruktuře, a především o spolupráci veřejného sektoru s poskytovateli služeb.

Do Tech Toweru se ze zahraničí připojili a promluvili také dva významní zahraniční hosté.  John Paddington z kanceláře projektového řízení organizace ERTICO – ITS Europe, která propojuje veřejný a soukromý sektor při rozvoji inteligentních dopravních systémů a inovací v mobilitě, a zároveň vedoucí oblasti zelené a městské mobility, a s ním Clarisse de Cerjat, koordinátorka projektů a veřejných politik v oblasti mobility organizace Eurocities. Jejich vystoupení dodalo setkání mezinárodní rozměr.

Svými dosavadními úspěchy a zkušenostmi se spoluprací s veřejným sektorem poté navázaly firmy Škoda Digital, NextDrop a Jalud Embedded. Představily autonomní tramvaje, systémy pro chytré hospodaření s vodou i zvukové detektory. Akci zakončila prohlídka TechToweru a networking.

Organizátoři z  projektu Smart Akcelerátor Plzeňského kraje IV byli spokojeni. „Potěšil nás velký zájem o setkání i jeho samotný průběh. V první části jsme díky online přenosu dali prostor zahraničním expertům, které by bylo do Plzně obtížné pozvat a jejichž zkušenosti a názory nás zaujaly a inspirovaly. V následující části setkání jsme mohli chytrá řešení vznikající v Plzni představit také jim,“ řekl za tým Smart Akceleratoru developer Oszkar Roginer-Hofmeister.

Krajské inovační platformy si hybridní formu zachovají i do budoucna. „Zpětná vazba od našich hostů byla jen pozitivní, a tak chceme setkání se zahraničními řečníky rozhodně zprostředkovávat i nadále,“ dodal Oszkar Roginer-Hofmeister s tím, že tématem nejbližšího setkání bude 8. prosince Biomedicína a technika ve zdravotnictví.

Jakub Hussar

kreativní ředitel a zakladatel agentury HAZE
14:50–15:30 · Výhled do budoucnosti · závěrečná keynote, poté ocenění Inovace regionu 2026

Bio

Kreativní ředitel, producent a idea maker. Pracuje pro velké tuzemské i nadnárodní klienty, například Nadaci České spořitelny, Conseq či LEGO. Podílel se na vzniku dětského kanálu ČT :D, vedl prezidentské kampaně i strategie parlamentních stran. Je držitelem bronzového lva z Cannes, Křišťálové lupy i ceny Magnesia Litera. Specializuje se na netradiční marketingové projekty, edukaci a gamifikaci. Ve volném čase skládá hudbu, píše sci-fi romány a věnuje se kameničině.

Přednáška: Česko: hobití Skandinávie?

Jaký je osud naší země? Upřednostníme šroubky, nebo řídicí jednotky? Jak získat ztracené sebevědomí a jak strhnout kormidlo pozitivním směrem, pro který Česko splňuje všechny předpoklady?

Jan Zeman

analytik vzdělávání, PAQ Research
12:20–13:00 · Lidé, talent a budoucnost regionu · poté moderovaný rozhovor

Bio

Vystudoval pedagogiku na Filozofické fakultě UK. V PAQ Research interpretuje data o nedostatcích vzdělávací soustavy, od nabídky středních škol po nedokončování základních škol. Je autorem několika analýz vzdělávací nabídky v krajích a sleduje, jak absolventi v zahraničí přecházejí na trh práce. Téma zpracoval v analýze Jak skoncovat s montovnou Evropy.

Přednáška: (Ne)využití potenciálu žáků a mladých dospělých

Co dnes mladí lidé očekávají od práce a od místa, kde chtějí žít? A proč jim to Plzeňský kraj ne vždy dokáže nabídnout?

Přednáška vychází z aktuálních mezinárodních průzkumů o tom, jak mladí dospělí uvažují o práci, kariéře a svém životě. Tato očekávání konfrontuje s daty o tom, kde kraj o budoucí zaměstnance přichází. Často se to děje dlouho před náborem: už ve vzdělávací dráze, od přístupu ke školce přes nedokončenou základní školu po oborovou skladbu středních škol.

Závěr patří tomu, co s tím mohou udělat kraj, školy i firmy. Řeč bude o duálním vzdělávání, kariérovém poradenství a prevenci vzdělávacího neúspěchu, ale i o tom, proč jde o propojený problém, a ne jen o otázku školství.