Letošní konference Inteligentní specializace regionu 2023 je minulostí. Vzpomínat se na ni ale bude (dlouho!) jako na perfektně zorganizované setkání více než 130 odborníků, akademiků, zástupců komerční a veřejné sféry, stakeholderů a obecně návštěvníků, kterým není jedno, kam se ubírá Plzeňský kraj nejen v oblasti výzkumu, vývoje a inovací, ale také v rámci vzdělávání, vysokého školství a ekonomického rozvoje. Co zajímavého na konferenci zaznělo? Bylo toho plno, a tak upozorňujeme na poměrně dlouhý a výživný report, který dle nás ale rozhodně stojí za přečtení.
Čtvrtý ročník konference, kterou pořádá Regionální rozvojová agentura Plzeňského kraje v rámci projektu Smart Akcelerátor, zahájil náměstek člena vlády Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy Jaroslav Miller, který vtipně poznamenal, že jsme se v Plzeňském kraji inteligentně specializovali již v 19. století. Myslel tím konkrétně rok 1842, kdy bavorský sládek Josef Groll v novém plzeňském pivovaru uvařil premiérovou várku dnes světoznámého plzeňského ležáku Plzeňský Prazdroj, který definoval zcela novou kategorii piv plzeňského typu Pilsener nebo Pils. Následný řečník, hejtman Plzeňského kraje Rudolf Špoták poznamenal, že Němec Groll tuto inovaci provedl v Plzeňském kraji a ne v Bavorsku, protože jsou tu zkrátka dobré podmínky pro rozvoj. Jaroslav Miller podotkl, že pokud jsme se v regionu inteligentně specializovali již v 19. století, ve století dvacátém je ta debata naprosto klíčová. A klíčová je také v roce 2023, kdy česká ekonomika stagnuje a nedaří se jí dostat na předcovidovou úroveň. Toto téma ve své přednášce uchopil ekonom Pavel Mertlík, ale zpět k zajímavému úvodu Jaroslava Millera, který připomněl, že čelíme klimatické změně, která nás nutí zapomenout na staré pořádky. Vyzdvihl potřebu neustálé rekvalifikace a zvyšování kompetencí. Podle jeho názoru o naší budoucnosti rozhodnou dvě věci, a sice to, jak jsme flexibilní a dokážeme se rekvalifikovat, a také věda a výzkum. Miller upozornil, že v Česku nemáme žádné nerostné bohatství (kromě dost skloňovaného lithia?), ale máme tradici v průmyslu, do vědy a výzkumu jsme dost investovali a další vývoj rozhodne, co bude dál. Miller dále akcentoval nutnost držet za jeden provaz: „konsesus musí být kontinuální“.
Přední český ekonom, vysokoškolský pedagog a rektor ŠKODA AUTO Vysoké školy Pavel Mertlík byl prvním přednášejícím konference. Ve svém příspěvku Vliv výzkumu, vývoje a specializace na ekonomiku ČR zhodnotil stav českého hospodářství a pohovořil o krizích, kterými si země prošla. Mluvil o porevoluční situaci, kdy bylo třeba dovézt zahraniční kapitál, o úspěšné implementaci reforem, liberalizaci trhu a otevření novým trhům i o tom, že dnes naše ekonomika neroste, nenachází dost pracovních sil a průmysl volá po upuštění stavidel. Jako příklad uvedl Polsko, které prosperuje podstatně lépe, tempo růstu naší ekonomiky nevychází dobře ani ve srovnání se Slovenskem. České ekonomice se v rámci eurozóny daří nejhůř, spíš klesáme, než rosteme. Orientovaní jsme převážně na zpracovatelský průmysl a na export, nevyrábíme suroviny, netvoříme ani finální produkt, nejsme finalisté, neděláme vývoj, ale ani prodej, a ten je nejzásadnější. V příspěvku zaznělo také to, že se o Česku stále hovoří jako o montovně, ve ŠKODA Auto ale pracuje 3000 výzkumníků a dělají pro celý koncern. Pavel Mertlík zdůraznil důležitost všeobecně vzdělaných lidí, kteří jsou schopní se specializovat a dovzdělat dle potřeby, stejně jako tomu je například v Německu. Hovořil i o nedostatečné efektivitě veřejného sektoru a úspěšných firmách, které často uspějí bez přispění státu, nebo dokonce státu navzdory. „Na sepsání dobré strategie jsme dobří, ale pokud jde o implementaci, zvlášť mezirezortní, nefungujeme,“ uvedl Mertlík, jenž kompetenční zákon považuje za nešťastný, protože „rezorty neudělají to, za co nejsou hodnoceny“. „Nemůžeme mít švédský nebo švýcarský stát s rumunskou úrovní zdanění,“ dodal Mertlík v závěru svého vystoupení.
Druhý přednášející, vedoucí katedry sociální geografie a regionálního rozvoje Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy v Praze Jiří Blažek, věnoval svůj příspěvek Regionálním inovačním systémům a jejich významu pro konkurenceschopnost. V něm jsme se dozvěděli spoustu zajímavých informací, například to, že dle amerického experta na business strategy Michaela E. Portera, který vymezil čtyři základní faktory konkurenceschopnosti, existence klastrů ukazuje, že řada faktorů konkurenceschopnosti má regionální povahu, což implikuje potřebu decentralizované politiky. Na čem závisí síla systémové aktivity v regionu? Na pochopení, že pro úspěch firmy a výzkumné organizace je důležitá kvalita „okolí“, na přijetí spoluzodpovědnosti za kvalitu „okolí“, tj. RIS, na úrovni sociálního kapitálu a míře důvěry a také na regionální identitě, v případě některých aktérů (veřejná správa) také na legislativních kompetencích. O Plzeňském kraji profesor Blažek prohlásil, že má velmi silnou identitu, což všichni v sále rádi slyšeli. Z příspěvku profesora Blažka jsme si odnesli například i to, že co se výše a struktury výdajů do VaV týče, Česko se dostalo nad průměr nejen Evropy východní, ale také jižní. Zároveň však jsme naprosto extrémně závislí na zahraničním kapitálu a dle Jiřího Blažka je strategie lákat do Česka zahraniční firmy a zahraniční pracovníky děsivá.
O své zkušenosti s rozvojem inovačního ekosystému v Jihomoravském kraji se podělil David Uhlíř, ředitel pro strategii Jihomoravské inovační centrum (JIC), který svým vystoupením zakončil první dopolední programový blok. Co jsme se dozvěděli? Jihomoravský kraj byl v roce 2002 regionem s vysokou nezaměstnaností, Brno-město se potýkalo dokonce s 12% nezaměstnaností. Rozhodli se, že je třeba s tím něco udělat, začali lákat zahraniční investory, otevřeli průmyslovou zónu a zhodnotili aktiva. Usoudili, že mají celkem dobrý výzkum i vysoké školy, a tak v roce 2003 vzniklo Jihomoravské inovační centrum, které od počátků podporovalo vznik startupů. Následující roky poskytovali individuální konzultace začínajícím startupům, kterým se postupně dařilo natolik, že začaly expandovat. Pro již střední firmy už JIC najímal externity, jeho kapacity nestačily. Individuální poradenství se proměnilo ve vzájemné učení mezi firmami, úspěšní startupisté pomáhají dál. Velké technologické firmy mají o startupy zájem, vědí, že je funkční inovační ekosystém důležitý. Zhruba jednou měsíčně se na meetupech schází asi 150 lidí a sdílí zkušenosti. JIC spolupracuje také s vysokými školami, které ještě deset let nazpět jejich aktivity nepodporovaly, a může se pochlubit celou řadou vynikajících čísel. Jihomoravský kraj je kraj s nejvyšší koncentrací podnikatelských pracovišť VaV: 66 z celkových 459, v hi-tech odvětvích pracuje 7,3 % lidí a pozoruhodný je také fakt, že v roce 2019 už díky fungování JIC vzniklo na tří tisíce pracovních míst. Co se v JIC naučili a co můžeme odkoukat?
- Dobře naslouchejte lídrům, identifikujte příležitosti, strategicky plánujte
- Spolupracujte s nejlepšími a učte se od partnerů: místní podnikatelé, partnerská centra v ČR i v EU (excelentní expertní službu poskytuje např. síť YNNOVATE), důležitá je důvěra, na které se staví dlouhodobá spolupráce („Firmy se nám aktivně ozývají a samy hlásí novinky!“)
- Zabíjejte štěňátka! Říkejte si o cennou zpětnou vazbu a nedělejte „hezké“ projekty pro nic za nic
- Pamatujte, že je to běh na dlouhou trať, důležitá je trvanlivost a dlouhodobost (JICu se tak podařilo přesvědčit politiky napříč politickým spektrem: „Chápou to i politici SPD a komunisté!“)
Druhý blok zahájil Milan Edl, krajský RIS3 manažer v projektu Smart Akcelerátor Plzeňského kraje III a proděkan pro vnější vztahy a rozvoj na Fakultě strojní Západočeské univerzity v Plzni, který v úvodu svého vystoupení představil projekt SA III a nastínil, co nás čeká. Očekávat dle něho můžeme více nejistot, více změn (hlavně těch neočekávaných), „vyčerpanou“ přírodu, které se často říká „zdroj“ a také velké geopolitické, demografické a hodnotové změny a transformaci světa. Na co se musíme připravit? Je nutné porozumět světu, svému okolí i sami sobě, porozumět technologiím i lidem a očekávat decentralizace v rodině i komunitě. Připravit se musíme i na nezávislost na centrálních institucích a zdrojích a spolupráci a vzájemnou pomoc (síťování, učení se, podnikání,…). Jedna z nejzajímavějších myšlenek, která na konferenci padla, zazněla právě v této přednášce: každý je/bude podnikatel se svým talentem a životem, je důležité hledat vlastní cestu a smysl život. A na čem staví Plzeňský inovační ekosystém? Na průmyslové tradici, špičkovém výzkumu a technologické vyspělosti. Spolehnout se může na prostředí pro inovace a motivující vzdělávání a opomenout nelze ani fakt, že Plzeň jako přirozené centrum Plzeňského kraje je univerzitním městem. Na ZČU v Plzni a na Lékařské fakultě Univerzity Karlovy v Plzni studuje celkem přes 13 000 studentů, přičemž 17 % z nich studuje technické obory (údaje k 31. 12. 2023). Pokud nějaký obor zaznamenal růst v počtu studentů, respektive si drží konstantní zájem o obor, pak je to LFUK v Plzni. V závěru svého vystoupení Edl uvedl recept na úspěch a tři klíčové ingredience: technologie a lidi, výzvy a příležitosti a zdravý selský rozum. Svůj příspěvek zakončil Edl citátem profesora Milana Zeleného: „Hlavním cílem je produkovat lidi, kteří umějí dělat nové věci, ne pouze opakovat to, co vytvořily předchozí generace. Potřebujeme lidi tvůrčí, vynalézavé a objevné. Účelem vzdělávání je přidávat hodnotu!“
Dopolední program zakončila panelová diskuze o významu a očekávaných přínosech spolupráce v inovačním ekosystému, které se zúčastnily osobnosti z akademické i komerční sféry: rektor Západočeské univerzity v Plzni Miroslav Lávička, děkan Lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Plzni Jindřich Fínek, předseda Krajské rady pro výzkum, vývoj a inovace Plzeňského kraje a předseda představenstva COMTES FHT a.s. Libor Kraus, majitel skupiny Wikov Martin Wichterle, ekonom Pavel Mertlík a také dopolední přednášející Pavel Mertlík, David Uhlíř a Milan Edl. Kraj zastupoval zastupitel a člen rady pro oblast ekonomiky Pavel Strolený.
Po přestávce na oběd se uskutečnily paralelní workshopy na různá témata. O spolupráci výzkumných organizací a firem ve svém workshopu s podtitulem „Jak využít znalosti a technologie z výzkumných organizací pro konkurenceschopnost firem?“ pohovořili ředitel Nové technologie – výzkumné centrum (NTC) Petr Kavalíř, předseda představenstva COMTES FHT a.s. Libor Kraus a děkan Fakulty elektrotechnické ZČU v Plzni Zdeněk Peroutka. Startupům se ve svém workshopu „Co udělat pro rozvoj startupů v Plzeňském kraji?“ věnovali zakladatel softwarové firmy Amitia s.r.o. Milan Legát a konzultant inkubačního programu BIC Plzeň Lukáš Maixner. Jak dál rozvíjet systém podpory nadání v Plzeňském kraji? To byla otázka na garantku podpory nadání v Národním pedagogickém institutu ČR Zdeňku Chocholouškovou, která se věnuje zejména práci se školami a pedagogickými pracovníky v systému podpory nadání a propojení s aktéry v krajích, Česku i na mezinárodní úrovni. Jak komunikovat téma vědy a výzkumu a zaujmout média? Marketingový workshopu zahájil „ten nejlepší“ příklad dobré praxe z Bavorska, z místa, kde probíhá revoluce v energetice. Představit ho přijel Gerhard Meindl, provozní ředitel úspěšného technologického koncernu Diehl Stiftung & Co.KG, který generuje roční tržby 3,5 miliardy eur. Proč se o desetitisícovém okresním městečku Wunsiedel nedaleko českých hranic hovoří jako o místě, kde probíhá revoluce v energetice a píší o něm světová média? Úspěšný přechod na udržitelné zdroje se povedl ve spolupráci energetické společnosti, radnice a místních firem. Nejdříve vznikla první solární elektrárna o výkonu 80 kW, brzy poté se do energetického mixu zapojil vítr a biomasa. Podle současného plánu mají do roku 2030 zajistit všechny energetické potřeby města jen udržitelné zdroje! Komunikuje se takový příběh sám? Diskuze se účastnila i lokální média, která účastníky „uvedla do praxe“ a odpovídala na základní, ale zásadní otázky: má smysl psát tiskové zprávy? A jak vlastně dostat úzce profilovaná témata z oblasti vědy a výzkumu do médií?
Prezentace ZDE
