Jestli má AI vědomí, nikdy nezjistíme, říká Jan Romportl

Využívat AI pouze jako náš nástroj, jinak nás může zničit - to doporučuje Jan Romportl. Zodpoví dále, zda má AI vědomí, nebo ne? Dalšími tématy rozhovoru jsou etika, ochrana dat i smysl studia.
Podle Jana Romportla bychom měli AI využívat pouze jako náš nástroj, jinak nás může zničit. To, zda má AI vědomí, nebo ne, se ale nikdy nedovíme. Etika, ochrana dat i smysl studia v dnešní době byly tématy rozhovoru v univerzitním rádiu Wéčko. Poslechněte si audio verzi na odkaze níže.

Umělá inteligence (AI) se stala celospolečensky probíraným tématem. Už celé roky se mu věnuje také Jan Romportl, osobnost AI za rok 2024, působící v současné době na katedře filozofie Fakulty filozofické Západočeské univerzity v Plzni.

Podle odborníka nelze tvrdit, zda má umělá inteligence vědomí, či ne: „My se to nikdy nedozvíme,“ dodal. „Jestli tento systém nebude ze své podstaty v souladu s lidskými hodnotami, je to pro lidstvo patrně konečná. Naše lidské hodnoty totiž vycházejí z naší biologické podstaty a my tady vytváříme nebiologickou inteligenci, která je kompetentnější než my. Musíme to tedy vždy dělat tak, aby AI byla jen naším nástrojem, jinak nás patrně zničí,“ řekl Romportl. Právě zde se podle něj jako lidé dostáváme do eticky složité situace: „Pokud předpokládáme, že tento systém bude mít vědomí, vytváříme tím záměrně vědomý systém, u něhož musíme zajistit, že bude trvale otrokem lidí.“

A má vůbec cenu studovat v době, kdy téměř na všechno nalezneme odpověď právě díky umělé inteligenci? Podle Jana Romportla je studium jako takové důležité pro rozvoj každého člověka.„Neměli bychom hledat smysl života v ekonomické aktivitě vůči vnějšímu světu, ale v kultivaci člověka jako jednotlivce,“ uvedl. Velice potřebné je v současnosti podle odborníka studium právě oblasti AI: „Je zapotřebí začít tuto oblast studovat hned dnes, maximálně zítra,“ řekl. Také dle něj není možné studovat oblast AI odděleně z oborového hlediska. Technika i humanitní obory by se v tomto ohledu měly propojit: „Je extrémně důležité mít propojenou schopnost filozofického myšlení a technické kompetence, jelikož teď se tyto dvě věci už od sebe nedají oddělit.“

To a mnohem víc si můžete poslechnout zde: VIDEO

Zdroj: Západočeská univerzita v Plzni

Jakub Hussar

kreativní ředitel a zakladatel agentury HAZE
14:50–15:30 · Výhled do budoucnosti · závěrečná keynote, poté ocenění Inovace regionu 2026

Bio

Kreativní ředitel, producent a idea maker. Pracuje pro velké tuzemské i nadnárodní klienty, například Nadaci České spořitelny, Conseq či LEGO. Podílel se na vzniku dětského kanálu ČT :D, vedl prezidentské kampaně i strategie parlamentních stran. Je držitelem bronzového lva z Cannes, Křišťálové lupy i ceny Magnesia Litera. Specializuje se na netradiční marketingové projekty, edukaci a gamifikaci. Ve volném čase skládá hudbu, píše sci-fi romány a věnuje se kameničině.

Přednáška: Česko: hobití Skandinávie?

Jaký je osud naší země? Upřednostníme šroubky, nebo řídicí jednotky? Jak získat ztracené sebevědomí a jak strhnout kormidlo pozitivním směrem, pro který Česko splňuje všechny předpoklady?

Jan Zeman

analytik vzdělávání, PAQ Research
12:20–13:00 · Lidé, talent a budoucnost regionu · poté moderovaný rozhovor

Bio

Vystudoval pedagogiku na Filozofické fakultě UK. V PAQ Research interpretuje data o nedostatcích vzdělávací soustavy, od nabídky středních škol po nedokončování základních škol. Je autorem několika analýz vzdělávací nabídky v krajích a sleduje, jak absolventi v zahraničí přecházejí na trh práce. Téma zpracoval v analýze Jak skoncovat s montovnou Evropy.

Přednáška: (Ne)využití potenciálu žáků a mladých dospělých

Co dnes mladí lidé očekávají od práce a od místa, kde chtějí žít? A proč jim to Plzeňský kraj ne vždy dokáže nabídnout?

Přednáška vychází z aktuálních mezinárodních průzkumů o tom, jak mladí dospělí uvažují o práci, kariéře a svém životě. Tato očekávání konfrontuje s daty o tom, kde kraj o budoucí zaměstnance přichází. Často se to děje dlouho před náborem: už ve vzdělávací dráze, od přístupu ke školce přes nedokončenou základní školu po oborovou skladbu středních škol.

Závěr patří tomu, co s tím mohou udělat kraj, školy i firmy. Řeč bude o duálním vzdělávání, kariérovém poradenství a prevenci vzdělávacího neúspěchu, ale i o tom, proč jde o propojený problém, a ne jen o otázku školství.