Marvan Shamma, který se narodil v Bagdádu, vystudoval v roce 2005 umělou inteligenci na Západočeské univerzitě v Plzni a Change Management & Digital Transformations na švédském Hyper Islandu. Tam strávil dva roky a zjišťoval, co je to vlastně kreativita. „Je to proces, energie, talent? Co to vlastně, je?,“ položil otázku na úvod našeho setkání. Rád kombinuje trendy z oblasti technologií, psychologie, zkušenosti s budováním startupů a vášní pro řízení a rozvoj talentů. Lidé, technologie a byznys – kombinace, která nejlépe vystihuje to, co nejraději dělá. V rámci workshopu se účastníky rozhodl naučit efektivně definovat problémy, generovat a selektovat nápady a převádět je do konkrétních konceptů. Všichni přítomní se těšili, že získají užitečné metody pro rozvoj kreativity a překonání bloků bránících inovativnímu myšlení. Úkoly ve skupinách prokládal zajímavými postřehy, troškou teorie i užitečnými radami.
„V dnešní době je důležité o sobě a své práci umět mluvit. Kdo z nás si na místě stoupne a bez problému řekne něco o sobě? Je to obrovská škoda. Mě to naučili ve Švédsku. Polovina úspěchu je o umění něco o sobě říct, pak se věci dějí,“ prozradil Shamma. „Celoživotně se zabývám třemi věcmi. Lidmi, technologiemi a byznysem. Byznys je pro mě jen způsob, jak postavit něco, co může někomu pomoct. Technologie je taky jen nějaký můstek. Mně nejvíc záleží na lidech a na práci s lidmi.“
Hlavním tématem meetupu byla kreativita. Proč je vůbec důležitá a jak ji v sobě vzbudit? Marvan Shamma zmínil studii americké NASA, podle níž po druhé třídě základy školy přicházíme až o 96 % kreativity. „To je obrovská bolest, když zjistíte, že vám na zbytek života zbývají jen 4 % vaší kreativity,“ překvapil hned v úvodu mnohé přítomné Shamma. „Důvod je velmi jednoduchý, my jsme si přestali hrát, přestali jsme být tvořiví,“ dodal. Než všem přítomným, tedy členům tzv. inovačního ekosystému z firem, institucí i veřejné správy v Plzeňském kraji zadal první úkol, připomněl Maslowovu pyramidu potřeb – klíčový model v oblasti psychologie a motivace, který se zaměřuje na postupné uspokojování lidských potřeb od základních po ty nejvyšší. „My se dnes pohybujeme úplně nahoře, zabýváme se tvořivostí a kreativním řešením problémů. Bohužel spousta byznysu i škol rovnou skočí do kolonky self-development, ale absolutně zapomínají na ten zbytek. Vždycky říkám, že pokud chtějí, aby jejich lidé tvořili, musí jim zařídit ten základ. Na to navazuje i pocit bezpečí. Mám střechu nad hlavou, ale mám i nějaké zdroje. Jsem zdravý, mám zdravou rodinu, můžu nějak fungovat. Další obrovskou potřebou je někam patřit. Dnešní doba je hodně o tom, kdo má pozornost. Kdo si umí získat pozornost, ten je boháč. Dnes to není o penězích, ale o pozornosti. Proč? Protože všichni chceme někam patřit. Pak je důležitá sebehodnota, kdo jsem, co jsem, moje postoje a hodnoty, zda se pohybuju v prostředí, které odpovídá mému smýšlení, jak to cítím, jaký mám přístup k životu. Patří sem i sebejistota, sebedůvěra a schopnost umět se prezentovat, něco hezkého o sobě a o své práci říct. Pak se dostáváme do určité pohody. Nahoře je špička ledovce, který je o tvoření a rozvíjení. Dostáváme se dál. Když se globálně podíváte, kde jsou problémy, války, strach, jakákoliv omezení, tak se lidé tam k té špici nikdy nedostanou, pořád řeší spodní patra té pyramidy potřeb. Je to začarovaný kruh. Když pak slyšíme, že Západ inovuje a země třetího světa jsou pořád pozadu, tak tady je odpověď. Když pak chcete tvořit a pomoct sobě, svým kolegům, dětem, komukoliv, myslete na to, že oni možná nejsou kreativní a schopní něco vyřešit proto, že potřebují řešit „spodní patra“, tedy zásadní problémy, které nejsou na první pohled vidět.“ Tuto část Marvan Shamma zakončil slovy: „Dnes si budeme hrát. Dnes mám představu, že jsme všichni v pohodě.“
Dostali jste někdy na pohovoru otázku, zda vás napadá, jak na deset způsobů využít pero? Naše zadání od Marvana Shammy znělo takto: Když se řekne jablko, co vás napadne? Nakreslete ve svých pětičlenných týmech jablíčko, jablíčka, cokoliv, co souvisí s jablky. Jablka v jakémkoliv tvaru, v jakémkoliv stavu, v jakékoliv barvě, tvaru, využití, a nakreslete jich co nejvíc.
Bylo velmi zajímavé sledovat, jak každý tým nad tímto úkolem přemýšlel. Kreativitě se meze nekladly a nakonec padlo více než třicet nápadů: jablko, jabloň, strom poznání a jablko sváru, firma Apple, mošt, ocet, Calvados, cider, jablkovice, horké jablko, křížaly, štrůdl, kompot, pyré, jablko v župánku, New York aka Big Apple, Applebank, Applebee´s, ohryzek, tvářičky jako jablíčka, jablko / koleno, jablečný jar, korunovační klenoty, půlení jablíčka o Vánocích, ježek s jablíčkem na bodlinách, červ vylézající z jablka, jablečné sady v Nebílovech, pořekadlo, že jablko nepadá daleko od stromu, otrávené jablíčko pro Sněhurku, Vilém Tell jako zázračný střelec z kuše…napadají vás ještě nějaké další asociace?
Druhá polovina meetupu byla zaměřená na to, jak efektivně definovat problémy, klást si správné otázky a vytvořit kvalitní zadání. Čeho chceme dosáhnout (akce, ať už myslíme změnu, přebudování, pobídku k akci, zlepšení nebo vy/řešení…)? Co má být předmětem této akce (manažeři, ženy, děti, vedení společnosti…)? Čeho bychom chtěli optimálně dosáhnout (pokles ceny, zábavnější proces, větší zapojení…)? Důležité je také jasnější pochopení toho, jaké jsou skutečné potřeby nebo základní příčiny, ovlivňující definici ústřední otázky a k tomu dobře slouží tzv. metoda 5x proč (5 Whys). Na meetupu s Marvanem Shammou jsme se tedy zamysleli, jaké aktuální výzvy řešíme, co jsou největší limity, se kterými bojujeme, a ve svých týmech přemýšleli, jak na to. Nelže říct, že bychom se na kreativním workshopu dozvěděli něco, co (by) nás (nikdy) nenapadlo. Nějakou dobu už nás přes nápor pracovních i osobních výzev ale možná nenapadlo redefinovat naše úkoly, podívat se na ně z jiné perspektivy, nebo se naopak zamyslet, jak by je řešil někdo jiný. Získat potřebný nadhled, to je důležité. A rozvíjet kreativitu!
Účastnící meetup Marvanovi také položili několik otázek:
Jaký je rozdíl mezi českou a švédskou/severskou mentalitou v byznysz i mimo něj?
Češi jsou často opatrnější, více zaměření na krátkodobé výsledky a méně ochotní riskovat. Hodně se dívají na konkurenci, spíše než na spolupráci. Ve Švédsku nebo obecně v severských zemích lidé mnohem více důvěřují jeden druhému, dávají důraz na otevřenost, transparentnost a spolupráci. Je tam větší ochota riskovat, inovovat a experimentovat, protože neúspěch není stigma, ale cesta k poznání. Ve Švédsku se lidé také méně bojí otevřeně sdílet své nápady a informace.
Co byste přidal do školních osnov pro studenty středních a vysokých škol a co byste naopak vyjmul?
Určitě bych přidal:
- Psychologii a mentální modely: Aby studenti rozuměli sami sobě, emocím, vztahům a dokázali si lépe plánovat život.
- Digitální gramotnost a základy programování: Ne proto, že všichni budou programovat, ale protože to učí strukturovanému a logickému myšlení.
- Finanční gramotnost: Základy investování, osobních financí, podnikání.
- Komunikační a prezentační dovednosti: Jak jasně sdělit myšlenky a efektivně spolupracovat.
- Critical thinking: Kritické myšlení a schopnost klást správné otázky.
Naopak bych vyjmul:
- Zbytečné memorování bez kontextu (data a fakta bez pochopení souvislostí).
- Nadbytečné teoretické učivo, které je odtržené od praktického života a současného trhu práce (např. složité matematické teorie, které běžný student nikdy nevyužije).
- Příliš mnoho předmětů, které vedou k povrchnosti místo hlubší specializace v oblastech, které studenty opravdu baví.
Kde je lepší založit startup? V Plzni, Praze, Londýně, nebo jinde ve světě?
Každé místo má něco do sebe, ale podle mě:
- Plzeň: Výhodou jsou nižší náklady a snadnější přístup k lokálním talentům (např. studenti technických oborů), ale chybí větší startupová komunita a dostupnost kapitálu.
- Praha: Nejlepší volba v rámci ČR, protože je zde silná komunita, investoři, zázemí, networking. Ale náklady rychle rostou.
- Londýn: Obrovský trh, skvělý přístup ke kapitálu, ale zároveň vyšší náklady, konkurence a složitější administrativa.
- Jinde ve světě: Pokud jdeš globálně, podíval bych se třeba na Singapur (ideální pro asijský trh, velmi přátelský pro podnikání), Dubaj (výhodná pro Blízký východ, dobrá infrastruktura, kapitál), nebo třeba Estonsko (velmi jednoduchá administrativa a digitální prostředí).
Jaké jsou Aha nebo Wow momenty vaší kariéry?
Moje hlavní aha momenty
- Zjistil jsem, že business není primárně o produktech, ale o lidech – úspěch je postaven na silných vztazích, důvěře a týmové chemii.
- Pochopil jsem, že méně je někdy více – jednodušší produkty s jasným fokusováním jsou často úspěšnější než komplexní řešení snažící se uspokojit všechny.
- Naučil jsem se, že timing je stejně důležitý jako samotný produkt – skvělá myšlenka uvedená ve špatný čas neuspěje.
- Důležitost mentálních modelů: každá situace se dá lépe zvládnout, pokud máme správný framework, jak o ní přemýšlet.
Co by v Plzeňském kraji podle vás aktuálně nejlépe pomohlo inovacím?
- Vytvoření regionálního inovačního centra, které by aktivně propojovalo podnikatele, univerzity (např. ZČU), investory a studenty.
- Podpora začínajících podnikatelů a startupů formou grantů, inkubátorů nebo coworkingových prostor.
- Systematické vzdělávání v digitálních dovednostech, projektové výuce a podnikání již od středních škol.
- Aktivnější přilákání zkušených podnikatelů a investorů, kteří by mentorovali místní startupy.
Není umělá inteligence jen strojové učení, jehož úspěšnost závisí na kvalitě a množství relevantních dat a konec konců zejména na správně položené otázce:
Přesně tak. AI není magie – úspěch AI stojí a padá na:
- Kvalitě a relevanci dat: Bez dobrých dat ani ta nejlepší AI nedokáže vytvořit hodnotný výstup.
- Správném zadání a otázce: Schopnost správně formulovat otázku určuje kvalitu odpovědi. To vyžaduje kritické myšlení, zkušenost, kreativitu a hluboké pochopení toho, co AI může nabídnout.
- Pochopení limitů AI: AI nedokáže všechno, ale dokáže zásadně urychlit a zkvalitnit rozhodování, pokud ji dobře nastavíš a správně využíváš.
Jinak řečeno, AI je výkonný nástroj, ale klíčová zůstává schopnost člověka definovat správný cíl a umět ji správně používat.
