Jak se učí vývoj her v Plzeňském kraji? Nově v Horažďovicích, kde středoškolský obor zaujal tři desítky deváťáků

Nový středoškolský obor Vývoj aplikací a her otevře od září Střední škola Horažďovice. Ve vůbec prvním přijímacím řízení jim dorazilo 34 přihlášek. Ty podali dívky i chlapci. Už deset let pak na vyšším stupni toto rychle rostoucí odvětví trhu práce učí i Západočeská univerzita v Plzni.
Když se dnes řekne herní průmysl, dávno už nejde jen o zábavu pro volný čas. Po výrazném úspěchu českých vývojářů s hrami Mafia nebo Kingdom Come: Deliverance se taková představa budoucího povolání stává pro mnoho teenagerů stále dosažitelnější. A na rostoucí zájem mladých lidí o informatiku, programování a kreativní tvorbu reagují i školy v Plzeňském kraji.

Střední škola v Horažďovicích od letošního září otevře nový obor Vývoj aplikací a her. „Chtěli jsme vytvořit moderní obor, který propojí technické dovednosti, logické myšlení, kreativitu i týmovou spolupráci. Vývoj aplikací a her je pro mnoho uchazečů atraktivní právě tím, že umožňuje vidět konkrétní výsledky vlastní práce a zároveň nabízí široké možnosti dalšího profesního uplatnění i pokračování ve studiu,“ vysvětlila Jitka Englerová, zástupkyně ředitele a výchovná poradkyně ze Střední školy Horažďovice.

Hned v prvním roce dorazilo 34 přihlášek, což je podle zástupkyně velmi pěkný výsledek. Konkurence prý byla výrazná. Přijmout mohli jen polovinu. „Uchazeči prokázali velmi dobrou studijní připravenost jak v matematice, která je pro nás důležitá především z pohledu logického uvažování, tak v českém jazyce, kde hraje významnou roli schopnost práce s informacemi a porozumění textu,“ dodala. Zájem měli chlapci i dívky.

Studenti budou pracovat hlavně na konkrétních projektech. Součástí výuky bude programování, návrh aplikací, základy herního designu, i práce s grafikou. Chybět nemají ani odborné praxe ve firmách a zapojení lidí z oboru. „Spolupráce s vývojáři a programátory z firem je pro nás důležitá zejména proto, aby žáci získali představu o reálném fungování IT projektů i aktuálních trendech v oboru,“ vysvětlila Englerová. Jedním z nich bude právě vývojář úspěšné hry Kingdom Come Jan Němec, který s přípravou oboru škole pomáhal.

Po čtyřech letech studia si studenti odnesou nejen maturitní vysvědčení, ale také vlastní portfolio, tedy první hotové aplikace, webové stránky nebo jednodušší herní tituly.

Ti, kteří nebudou chtít po maturitě hned nastoupit do firem, mohou v kraji pokračovat i ve vysokoškolském studiu herního vývoje a designu. Na Západočeské univerzitě v Plzni totiž už zhruba deset let funguje spolupráce Fakulty designu a umění Ladislava Sutnara a Fakulty aplikovaných věd. Jedni programují, druzí navrhují herní světy, kreslí postavy, animují a staví příběh. Výsledkem jsou hry, které se dostávají na festivaly a vyhrávají první ocenění. Jedním z posledních příkladů je studentská hra Antopolis, kterou ocenila mezinárodní porota festivalu Anifilm.

Hráč se v ní ujímá role mravenčí královny, která vede válku se žábou a snaží se získat zpět své mraveniště. Na vývoji spolupracovali studenti Fakulty designu a umění i studentka z katedry informatiky a výpočetní techniky Fakulty aplikovaných věd.

Podle Jakuba Gumana z katedry Audiovize FDU ZČU, který na Sutnarce herní design vyučuje a má za sebou více než dvanáct let praxe ve vývojových studiích, je ale cesta od nápadu ke hře mnohem složitější, než se může zdát. „Nejprve musí vymyslet, jakou hru chce vlastně tým dělat: jak by se měla hrát, co na ní bude zábavného, na jakých mechanikách bude stavět. Pak přijde ta složitější část: navrhnout a realizovat funkční prototyp,“ popsal Guman. Teprve potom přichází programování, modelování, kresba, animace, zvuky nebo testování.

A často také škrtání. „V téhle části se většinou zahazuje 80 procent nápadů,“ řekl. Právě schopnost přijmout, že některé věci nefungují, považuje za jednu z nejdůležitějších vlastností budoucích game designérů. „Stát se herním designérem nevyžaduje ani tak skillset, jako spíš mindset,“ uzavřel.

A není to tak dávno, co zaujal ještě jeden počin od mladých vývojářů. Hra Star Focus ze startupu Bell Hat Games pomáhá dětem i dospělým lépe zvládat ADHD a trénovat soustředění. Z původního univerzitního projektu vyrostla díky podpoře města, kraje a plzeňského inovačního prostředí aplikace se společenským přesahem. „Chceme, aby mladí lidé nemuseli za realizací svých projektů odcházet jinam a aby z regionu vycházely produkty s mezinárodním přesahem“ řekl Martin Rybár, náměstek hejtmana pro oblast IT a evropských záležitostí. A třeba se s novým středoškolským oborem v Horažďovicích jednou herní nadšenci dočkají další Mafie nebo Kingdom Come právě z Plzeňského kraje.

Hru Star Focus prezentovali vývojáři na festivalu sci-fi a fantasy CO.CON. Přečtěte si více.

Jakub Hussar

kreativní ředitel a zakladatel agentury HAZE
14:50–15:30 · Výhled do budoucnosti · závěrečná keynote, poté ocenění Inovace regionu 2026

Bio

Kreativní ředitel, producent a idea maker. Pracuje pro velké tuzemské i nadnárodní klienty, například Nadaci České spořitelny, Conseq či LEGO. Podílel se na vzniku dětského kanálu ČT :D, vedl prezidentské kampaně i strategie parlamentních stran. Je držitelem bronzového lva z Cannes, Křišťálové lupy i ceny Magnesia Litera. Specializuje se na netradiční marketingové projekty, edukaci a gamifikaci. Ve volném čase skládá hudbu, píše sci-fi romány a věnuje se kameničině.

Přednáška: Česko: hobití Skandinávie?

Jaký je osud naší země? Upřednostníme šroubky, nebo řídicí jednotky? Jak získat ztracené sebevědomí a jak strhnout kormidlo pozitivním směrem, pro který Česko splňuje všechny předpoklady?

Jan Zeman

analytik vzdělávání, PAQ Research
12:20–13:00 · Lidé, talent a budoucnost regionu · poté moderovaný rozhovor

Bio

Vystudoval pedagogiku na Filozofické fakultě UK. V PAQ Research interpretuje data o nedostatcích vzdělávací soustavy, od nabídky středních škol po nedokončování základních škol. Je autorem několika analýz vzdělávací nabídky v krajích a sleduje, jak absolventi v zahraničí přecházejí na trh práce. Téma zpracoval v analýze Jak skoncovat s montovnou Evropy.

Přednáška: (Ne)využití potenciálu žáků a mladých dospělých

Co dnes mladí lidé očekávají od práce a od místa, kde chtějí žít? A proč jim to Plzeňský kraj ne vždy dokáže nabídnout?

Přednáška vychází z aktuálních mezinárodních průzkumů o tom, jak mladí dospělí uvažují o práci, kariéře a svém životě. Tato očekávání konfrontuje s daty o tom, kde kraj o budoucí zaměstnance přichází. Často se to děje dlouho před náborem: už ve vzdělávací dráze, od přístupu ke školce přes nedokončenou základní školu po oborovou skladbu středních škol.

Závěr patří tomu, co s tím mohou udělat kraj, školy i firmy. Řeč bude o duálním vzdělávání, kariérovém poradenství a prevenci vzdělávacího neúspěchu, ale i o tom, proč jde o propojený problém, a ne jen o otázku školství.