V oblasti marketingu se Tereza Čechová pohybuje již od začátku své kariéry, která se vždy točila jak kolem interních, tak i externích firemních médií. Ve své práci čerpá zejména ze studia žurnalistiky a médií na FSV UK, zajímá se o principy gamifikace, miluje komiksy a podle všeho také sladké! Právě obrázků dezertů, dortíků a různých pamlsků byla její prezentace plná, stejně jako užitečných rad a tipů, které přítomné publikum doslova hltalo. A pošmáklo si, dotazů bylo plno. Takže, jak na „interku“?
Podle Terezy Čechové je interní komunikace hybnou silou celé firmy. Správná interní komunikace zvyšuje motivaci a je cestou k tomu, aby všichni věděli, co mají dělat a proč, i cestou ke společnému sdílení vizí, cílů a hodnot celé firmy. Jak ji ale nastavit tak, aby skutečně fungovala? Zvlášť když máte nulový rozpočet? Na co myslet ještě předtím, než začnete, jaké cíle si stanovit a jak efektivně pracovat s dostupnými nástroji?
Prezentace Terezy Čechové se jmenovala Nebojte se interní komunikace. Tereza během svého povídání několikrát zdůraznila, že v interní komunikaci je daleko větší prostor pro zkoušení a implementaci nových věcí – nic není špatně a všechno jde opravit, zdůraznila. Specialista interní komunikace není pod tak velkým tlakem, jako když se komunikuje navenek. Otázkou je, zda firma má konkrétního člověka (neřkuli oddělení, ba dokonce oddělení s vlastním rozpočtem!) na interku. V menších (nebo i větších?) firmách často interní komunikaci řeší marketingové oddělení, HR nebo recepce. Interka také může být v různém stavu a fázi rozvoje. V tom nejčernějším scénáři neexistuje a čeká na svůj zrod. Možná je na tom lépe, a sice žije v chaosu, ale nějak funguje. V ještě lepším případě ji někdo začíná řídit a plánovat. V ideálním stavu na ní nadšený a uvědomělý specialista, kterého kolegové respektují, pracujeme vědomě a strategicky.
Interka není žádná věda, stačí, když zaměstnanci mají přístup k informacím, vědí, jak je tyto informace a vše, co se děje ve firmě, ovlivňují a vědí, jak s nimi nakládat. Aha, takže zas tak snadné to možná nebude, že? Jak nadchnout člověka, který je ve firmě skoro déle než firma samotná, pracuje dobře, ale naprosto vyhořel a ignoruje jakékoliv zapojení do dění? Jak komunikovat k různým druhům lidí v různých pozicích? Jak ve firmě komunikovat, že na záchodcích budou k dispozici dámské hygienické potřeby? I takové dotazy na Terezu Čechovou během našeho meetupu směřovaly.
Je lepší velký celofiremní meeting dělat offline, nebo online? A naživo, nebo meeting nahrát předem? A co když z publika přijde opravdu nevhodný dotaz? „To se dozvíte v našem dalším newsletteru,“ odpověděla vtipně a pohotově Tereza, která radila, že je dobré si v každém oddělení najít nějakého „ambasadora“, jenž s přenosem informace pomůže. Lidem většinou nevadí o sobě pustit nějakou informaci ze soukromí, kolegy to zajímá. Jak docílit, aby si lidé dočetli newsletter až do konce? Tereza radí inspirovat se clickbaitovými titulky a lidi zkrátka „nachytat“ na juicy headlines. Na Vánoce jim takto naservírovala návnadu, kde hledat dárek. Důležité je zkrátka zkoušet, co bude fungovat. Každá firma je jiná a i cíle interní komunikace se mohou lišit. Někdo cílí na nábor, jiný zejména pozvedá firemní kulturu. Někomu jde o informovanost zaměstnanců, další se soustředí na jejich zpětnou vazbu. Jak říká Tereza, nejlepším zdrojem jsou kolegové a kolegyně, stačí se zeptat, co by jim ulehčilo práci, co jsou ochotní konzumovat a jaké informace jim chybí. Ideální je najít všechny informace, kontakty a tutorialy přehledně na jednom místě, kam můžete pokaždé zas a znova kliknout. To ocení zejména čerstvé maso, které pak nemusí s každým dotazem otravovat HR a kolegy, jež ještě dost dobře nezná. Tereza radí: „Poslouchejte. Pořád, ale neposlouchejte všechno, nikdy nevyhovíte všem. Sledujte svoji strategii.“ Rada na závěr? Vykašlete se na tato moudra: „To tam nebudeme psát. To je přece jasné. To všichni vědí. To si domyslí. To už jsme jim říkali. Prostě NE,“ říká rázně sympatická Tereza, podle které je nejdůležitější empatie a schopnost mluvit s lidmi z různých skupin. „Vše se dá naučit. Nebát se a hlavně se z toho ne…rmoutit!“
Moc díky za dnešní meetup, Terezo, bylo to super, všichni byli nadšení! „To mám moc velkou radost, musím se přiznat, že mě to moc bavilo! O interce bych mohla mluvit pořád a ještě když je publikum, které to zajímá, je to nádhera,“ odpověděla nám Tereza. My jen dodáváme, že je to znát, když má někdo interku rád.
