Jaderné technologie mají v Plzeňském kraji tradici i budoucnost

V našem regionu najdete firmy na světové úrovni, které dostávají milionové i miliardové zakázky, výzkumné organizace, menší týmy s neotřelými nápady i novou generaci odborníků a odbornic na jaderné technologie.

Na Západočeské univerzitě v Plzni se koná 15. ročník Jaderných dnů, které na jedné straně propojují odbornou veřejnost a přinášejí odpovědi na současné i budoucí otázky věnované jadernému průmyslu a na straně druhé chtějí jádro co nejlépe představit laické veřejnosti. Že se konají právě v Plzni, není náhoda.  

Plzeňský kraj totiž s jadernými technologiemi spojuje řada úspěchů, ať už z oblasti výzkumu nebo jeho uplatnění v praxi. Moderní energetika je ostatně také jednou z pěti domén krajské Regionální inovační strategie. 

Nejnověji to potvrzuje velký úspěch podniku Doosan Škoda Power. Právě v den zahájení Jaderných dnů podepsal se společností ČEZ smlouvu na výměnu generátorů v Jaderné elektrárně Temelín. Generátory patří k největším v Evropě, Temelín by díky jejich výměně měl dál pokračovat ve zvyšování výkonu a zároveň posílit schopnost regulace. Hodnota zakázky se pohybuje v řádu miliard korun. „Největší zakázka v historii stávajících jaderných elektráren míří do Plzně!“ informovala společnost. 

 

Jaderná perspektiva 

Že má Plzeňský kraj do budoucna velké příležitosti právě v jaderné energetice, zaznělo například během březnové konference Krajské hospodářské komory Plzeňský kraj na křižovatce. Prezident Hospodářské komory ČR Zdeněk Zajíček se nechal slyšet, že jaderná energetika bude světu nadále dominovat. „A v tomto regionu je historicky zadaný základ jak průmyslový, tak vědecký. Je tu obrovská příležitost pro všechny možné výrobní podniky, i menší,“ uvedl. 

Podle ředitele jsou kromě velkých jaderných elektráren perspektivní také malé modulární reaktory. Stejný názor měli také účastníci a účastnice kulatého stolu, který o měsíc později v prostorách Krajského úřadu pořádal Pakt zaměstnanosti Plzeňského kraje. Neformální debaty se zúčastnili zástupci Plzeňského kraje, středních průmyslových škol, Svazu průmyslu a dopravy a firem Doosan Škoda Power a ŠKODA JS. 

„Plzeňský kraj má v oblasti jaderného strojírenství bohatou tradici, což náležitě reflektuje i aktuální Strategie rozvoje lidského kapitálu v Plzeňském kraji. Plány na rozvoj jaderné energetiky představují příležitost, kterou chceme maximálně využít pro rozvoj a podporu konkurenceschopnosti kraje,“ uvedl náměstek hejtmana pro oblast školství a sportu Vladimír Kroc. 

Manažer Regionální inovační strategie Plzeňského kraje Milan Edl jej doplnil: „Jednou z klíčových domén specializace Plzeňského kraje je Moderní energetika, která staví na významných kapacitách výzkumných organizací v regionu i na podnikovém výzkumu a vývoji. V oblasti výzkumu a vývoje, stejně jako v oblasti vysokoškolského vzdělávání máme směrem k jadernému strojírenství co nabídnout“. 

 

Úspěšný průmysl 

Vloni v červenci ukončila česká vláda největší tendr v novodobé historii, když rozhodla, že o dostavbu jaderné elektrárny v Dukovanech se postará korejská společnost KHNP. Obě strany to podpisem stvrdily letos v červnu, ale na základě dříve uzavřených smluv a memorand se už předtím vědělo, že KHNP na stavbu využije české společnosti. V Plzeňském kraji najdeme tři z nich – už zmíněný Doosan Škoda Power, ŠKODA JS a ZAT.  

Rámcová dohoda s Doosan Škoda Power přitom patří mezi nejvýznamnější, Doosan má dodat celou turbínovou halu a také parní turbínu. ŠKODA JS se nabídla s kompletním zastřešením takzvaného jaderného ostrova, což znamená dodávky technologických systémů, inženýring, montáže a podporu při spouštění. Systémy společnosti ZAT už dnes dukovanskou elektrárnu řídí z 80 %, takže dává smysl, že je chce dodat i pro nové bloky. 

Ani bez tendru na Dukovany by se ale společnosti nenudily. ŠKODA JS například v srpnu díky 300milionovému kontraktu poprvé vstoupila na polský trh a zmodernizuje výzkumný reaktor MARIA, součást Národního Centra pro Jaderný Výzkum v Otwocku. Aktuálně také dodává zařízení pro právě budované jaderné elektrárny ve Velké Británii. „V oblasti malých modulárních reaktorů (SMR) nedávno uzavřela memorandum se společností Rolls-Royce SMR, kde by se kromě jejich uplatnění v samotné ČR společně s ní ráda zapojila i do zakázek pro jiné trhy,“ uvedl mluvčí Karel Samec. 

ZAT zase koncem roku 2024 uzavřel smlouvu na dodávku dvou klíčových řídicích systémů pro primární okruh arménské jaderné elektrárny Metsamor. Na projektu se podílí také ŠKODA JS, s nasazením systémů se počítá během odstávky v příštím roce. 

Systém ARM zajistí přesné řízení výkonu reaktoru, systém AGCN spolehlivý provoz hlavních cirkulačních čerpadel, klíčových pro chlazení reaktoru. Elektrárně prodlouží životnost a zvýší její bezpečnost.  

„Navazujeme na dodávku z roku 2019, v rámci níž jsme ve spolupráci se Škodou JS dodali na arménskou jadernou elektrárnu systém RRCS – řízení regulačních tyčí reaktoru. Zakázka, jejíž hodnota se pohybuje v řádu desítek milionů korun, potvrzuje naši pozici jednoho z evropských lídrů v oblasti dodávek systémů kontroly a řízení pro jadernou energetiku,“ uvedla společnost. 

 

Malé modulární reaktory 

Zmíněné SMR – malé modulární reaktory jsou vlastně malé jaderné elektrárny s výkonem do stovek megawattů. Vyráběné v továrnách a na místě rychle smontovatelné, bezpečnější a levnější. Například Skupina ČEZ s nimi počítá pro naplnění VIZE 2030 – Čistá Energie Zítřka, jejímž smyslem je do roku 2030 snížit emisní náročnost výroby elektřiny o více než polovinu oproti roku 2019. 

České malé modulární reaktory v rámci Skupiny ČEZ vyvíjí Skupina ÚJV. Patří do ní mateřská společnost ÚJV Řež a tři stoprocentně vlastněné dceřiné obchodní korporace Centrum výzkumu Řež, ŠKODA Praha a Výzkumný a zkušební ústav Plzeň, což je jedno z nejmodernějších výzkumných pracovišť pro energetiku ve střední Evropě. Skupina už představila projekt Energy Well, malý, tekutými solemi chlazený vysokoteplotní reaktor, a projekt HeFASTo, který je chlazený heliem. 

V Plzeňském kraji se ale nápady spojené s malými reaktory rodí i mimo tuto skupinu. Malý modulární reaktor Teplator je projekt týmu Západočeské univerzity a pražské ČVUT vedeného profesorem Radkem Škodou z plzeňské Fakulty elektrotechnické. Jak je z názvu patrné, jádro využívá ne pro výrobu elektřiny, nýbrž tepla a jeho patentovaná technologie spočívá v přeměně vyhořelého paliva z jaderných elektráren a využívání jeho zbytkovou energii. 

V západočeské metropoli sídlí také společnost CZECHATOM, jež vyvíjí malý modulární reaktor DAVID SMR. Podle týmu, jenž za ním stojí, má jít o „zařízení pro produkci elektřiny a tepla včetně jejich využití v energeticky náročných aplikacích jako je výroba vodíku, odsolování, technologie pro chemický a další průmysl“. Projekt je aktuálně ve fázi takzvaného basic designu, která má skončit do roku 2026.  

„Do roku 2030 chceme mít dokončen detail design a nastaveny dodavatelské řetězce. Budeme očekávat udělení povolení k provozu ze strany regulátora do poloviny 30. let,“ zní plány společnosti. 

 

Nová jaderná generace 

Vraťme se ještě k Jaderným dnům na Západočeské univerzitě v Plzni. Při zahajovací dvoudenní konferenci několikrát zaznělo, že plány na dostavbu jaderných bloků a výrobu malých modulárních reaktorů jsou samozřejmě důležité, nicméně stejně důležitá je výchova nové generace jaderných odborníků a odbornic.  

Na Západočeské univerzitě se jaderné obory vyučují už 61 let. „Odhady hovoří o tisících odborníků, které bude potřeba v příštích letech vychovat, a právě zde má ZČU své nezastupitelné místo. Naše fakulty dnes otevírají nové studijní programy, jež propojují strojírenství, elektrotechniku a informatiku,“ řekl rektor Miroslav Lávička s tím, že studujícím se aktuálně otevírá možnost spolupráce a nabírání zkušeností například díky spolupráci s jihokorejskou institucí KINGS a s firmou KHNP. 

Nejnovějším studijním programem, který univerzita nabízí, je Management jaderného strojírenství. Podílí se na něm Fakulta elektrotechnická a Fakulta strojní, studujícím slibuje „znalosti a zkušenosti pro práci ve vývoji, konstrukci, výrobě, provozu a bezpečnosti jaderných zařízení a všech dalších technických zařízení, kde se vyskytuje radioaktivní záření“. 

Fakulta strojní zároveň nabízí studium v oblasti klasického a jaderného energetického strojírenství na katedře energetických strojů a zařízení, a je to právě tato katedra, jíž univerzita vděčí za více než šedesátiletou jadernou tradici. Budoucí jaderní experti ale mohou studovat také další programy na Fakultě elektrotechnické i na Fakultě aplikovaných věd. 

Je možné pro techniku, včetně té jaderné, nadchnout i mladší generaci? Děti, třeba i ty, které jsou ještě v mateřské škole? Na tuto otázku hledalo v létě odpověď setkání zástupců Svazu průmyslu a dopravy ČR, firem, vzdělávacích institucí, škol i poskytovatelů volnočasových aktivit. Na setkání má navázat řada aktivit, mezi nimi průzkum a na něj navazující tvorba marketingové strategie pro zatraktivnění technických oborů v Plzeňském kraji, na které se bude podílet Regionální rozvojová agentura Plzeňského kraje. 

Možnost poznat nejen jaderné technologie osobně dostanou lidé napříč generacemi už v pátek 19. září, kdy se na plzeňském náměstí Republiky uskuteční už 20. ročník Dne vědy a techniky Západočeské univerzity. Vědci a vědkyně opět na den opustí laboratoře a budou vědu popularizovat pod širým nebem. O radioaktivitě se návštěvníci dozvědí přinejmenším v expozicích Člověk a energie ve stánku Fakulty elektrotechnické a Radiologický asistent Fakulty zdravotnických studií. 

A kdo by si o atomech a částicích do té doby rád alespoň početl, může využít obsáhlého Eduportálu plzeňské Techmanie, kde hesla jako Jaderná elektrárna, Štěpení jader nebo Využití radioaktivity v lékařství samozřejmě nemohou chybět. 

Jakub Hussar

kreativní ředitel a zakladatel agentury HAZE
14:50–15:30 · Výhled do budoucnosti · závěrečná keynote, poté ocenění Inovace regionu 2026

Bio

Kreativní ředitel, producent a idea maker. Pracuje pro velké tuzemské i nadnárodní klienty, například Nadaci České spořitelny, Conseq či LEGO. Podílel se na vzniku dětského kanálu ČT :D, vedl prezidentské kampaně i strategie parlamentních stran. Je držitelem bronzového lva z Cannes, Křišťálové lupy i ceny Magnesia Litera. Specializuje se na netradiční marketingové projekty, edukaci a gamifikaci. Ve volném čase skládá hudbu, píše sci-fi romány a věnuje se kameničině.

Přednáška: Česko: hobití Skandinávie?

Jaký je osud naší země? Upřednostníme šroubky, nebo řídicí jednotky? Jak získat ztracené sebevědomí a jak strhnout kormidlo pozitivním směrem, pro který Česko splňuje všechny předpoklady?

Jan Zeman

analytik vzdělávání, PAQ Research
12:20–13:00 · Lidé, talent a budoucnost regionu · poté moderovaný rozhovor

Bio

Vystudoval pedagogiku na Filozofické fakultě UK. V PAQ Research interpretuje data o nedostatcích vzdělávací soustavy, od nabídky středních škol po nedokončování základních škol. Je autorem několika analýz vzdělávací nabídky v krajích a sleduje, jak absolventi v zahraničí přecházejí na trh práce. Téma zpracoval v analýze Jak skoncovat s montovnou Evropy.

Přednáška: (Ne)využití potenciálu žáků a mladých dospělých

Co dnes mladí lidé očekávají od práce a od místa, kde chtějí žít? A proč jim to Plzeňský kraj ne vždy dokáže nabídnout?

Přednáška vychází z aktuálních mezinárodních průzkumů o tom, jak mladí dospělí uvažují o práci, kariéře a svém životě. Tato očekávání konfrontuje s daty o tom, kde kraj o budoucí zaměstnance přichází. Často se to děje dlouho před náborem: už ve vzdělávací dráze, od přístupu ke školce přes nedokončenou základní školu po oborovou skladbu středních škol.

Závěr patří tomu, co s tím mohou udělat kraj, školy i firmy. Řeč bude o duálním vzdělávání, kariérovém poradenství a prevenci vzdělávacího neúspěchu, ale i o tom, proč jde o propojený problém, a ne jen o otázku školství.