Hlávkova nadace ocenila plzeňské vědce a vědkyni

Medaile i Cena Josefa Hlávky putovaly na Západočeskou univerzitu i Lékařskou fakultu.

Kybernetik, antropoložka, pediatr. Každoročně před státním svátkem 17. listopadu udílí nejstarší česká nadace Nadání Josefa, Marie a Zdeňky Hlávkových ocenění, kterými zviditelňuje nejen práci vysokoškolských vyučujících, ale také talent nastupující generace – jejich studentů a studentek.  

Ani letos tomu nebylo jinak a plzeňská akademická obec dostala během ceremoniálu na zámku v Lužanech u Přeštic hned tři důvody k radosti. Do západočeské metropole putovala Medaile Josefa Hlávky a dvě Ceny Josefa Hlávky. 

Medaili Josefa Hlávky uděluje nadace jako ocenění „celoživotního díla ve prospěch české vědy, umění a vzdělanosti“. Jako vůbec první vědec ze Západočeské univerzity v Plzni ji získal profesor Josef Psutka z Fakulty aplikovaných věd. Kybernetik, který se věnuje umělé inteligenci a řečovým technologiím, pracoval například na softwaru, jenž převáděl mluvené vzpomínky pamětníků holocaustu do textu, v němž pak vyhledával. Projekt financovala americká grantová agentura a spolupracovala na něm i společnost IBM. Software si poradí nejen s anglickým mluveným slovem, ale i s řadou dalších středoevropských jazyků. 

Druhým známým projektem s podpisem Josefa Psutky a jeho kolegů je software pro živé titulkování pořadů České televize, díky kterému mohou živé televizní vysílání sledovat i sluchově postižení. Titulky tímto způsobem dnes získá více než 6000 hodin vysílání ročně, zejména na kanálech ČT24 a ČT Sport. 

Cenu Josefa Hlávky pro „talentované studenty v bakalářském, magisterském nebo doktorském studiu, kteří prokázali výjimečné schopnosti a tvůrčí myšlení ve svém oboru“ získaly dvě vědecké naděje.  

Antropoložka Klementyna Mackiewicz je doktorandkou katedry archeologie Fakulty filozofické Západočeské univerzity v Plzni. Specializuje se na analýzu kostních materiálů a interpretaci kremačních pohřbů z doby bronzové a ocenění jí připadlo právě za výsledky jejího výzkumu. 

Pediatr Jiří Bufka je doktorandem Lékařské fakulty v Plzni Univerzity Karlovy. Cenu získal za mimořádné výsledky ve výzkumu, vývoji a inovacích v oboru, jemuž se věnuje, a přednosta Dětské kliniky LFP a FN Plzeň profesor Josef Sýkora na jeho adresu řekl: „Má neuvěřitelný talent – někoho tak mladého s takovým vědeckým potenciálem jsem za celou svou kariéru ještě nepotkal.“ 

Všem oceněným gratulujeme! 

Jakub Hussar

kreativní ředitel a zakladatel agentury HAZE
14:50–15:30 · Výhled do budoucnosti · závěrečná keynote, poté ocenění Inovace regionu 2026

Bio

Kreativní ředitel, producent a idea maker. Pracuje pro velké tuzemské i nadnárodní klienty, například Nadaci České spořitelny, Conseq či LEGO. Podílel se na vzniku dětského kanálu ČT :D, vedl prezidentské kampaně i strategie parlamentních stran. Je držitelem bronzového lva z Cannes, Křišťálové lupy i ceny Magnesia Litera. Specializuje se na netradiční marketingové projekty, edukaci a gamifikaci. Ve volném čase skládá hudbu, píše sci-fi romány a věnuje se kameničině.

Přednáška: Česko: hobití Skandinávie?

Jaký je osud naší země? Upřednostníme šroubky, nebo řídicí jednotky? Jak získat ztracené sebevědomí a jak strhnout kormidlo pozitivním směrem, pro který Česko splňuje všechny předpoklady?

Jan Zeman

analytik vzdělávání, PAQ Research
12:20–13:00 · Lidé, talent a budoucnost regionu · poté moderovaný rozhovor

Bio

Vystudoval pedagogiku na Filozofické fakultě UK. V PAQ Research interpretuje data o nedostatcích vzdělávací soustavy, od nabídky středních škol po nedokončování základních škol. Je autorem několika analýz vzdělávací nabídky v krajích a sleduje, jak absolventi v zahraničí přecházejí na trh práce. Téma zpracoval v analýze Jak skoncovat s montovnou Evropy.

Přednáška: (Ne)využití potenciálu žáků a mladých dospělých

Co dnes mladí lidé očekávají od práce a od místa, kde chtějí žít? A proč jim to Plzeňský kraj ne vždy dokáže nabídnout?

Přednáška vychází z aktuálních mezinárodních průzkumů o tom, jak mladí dospělí uvažují o práci, kariéře a svém životě. Tato očekávání konfrontuje s daty o tom, kde kraj o budoucí zaměstnance přichází. Často se to děje dlouho před náborem: už ve vzdělávací dráze, od přístupu ke školce přes nedokončenou základní školu po oborovou skladbu středních škol.

Závěr patří tomu, co s tím mohou udělat kraj, školy i firmy. Řeč bude o duálním vzdělávání, kariérovém poradenství a prevenci vzdělávacího neúspěchu, ale i o tom, proč jde o propojený problém, a ne jen o otázku školství.