Phishing, malware, útoky na hesla, hrozba ztráty firemních dat i dat klientů, pokusy o špionáž nebo vyřazení důležitých systémů z provozu… I tak mohou vypadat kybernetické útoky, které nejsou ničím výjimečným. V Plzeňském kraji se s nimi setkávají firmy, samosprávy i organizace. A úspěšně se jim brání. Nejen společnosti, které jsou jako doma i na mezinárodním trhu, otázku kyberbezpečnosti rozhodně nepodceňují.
Národní strategie a NIS2
„I drobné narušení bezpečnosti jednoho systému může způsobit rozsáhlé ochromení dodávky pitné vody, provozu vlaků, poskytování zdravotní péče nebo výroby a distribuce pohonných hmot. Nízká priorita kybernetické bezpečnosti v organizaci nebo investice do nedůvěryhodných a nedostatečně zabezpečených technologií tak mohou způsobit rozsáhlé ekonomické ztráty a zneužití citlivých dat nebo i přímé ohrožení zdraví a života osob.“
Citát pochází z aktuální verze Národní strategie kybernetické bezpečnosti, kterou na začátku září schválila česká vláda
Ředitel Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost Lukáš Kintr v úvodu dokumentu říká, že „současná doba je protkána neustálým tlakem na digitalizaci všech oblastí života, což nás staví před výzvu, jak zajistit stabilitu, ochranu a udržitelný rozvoj informačních technologií i společnosti samotné“.
Česká republika bude podle strategie muset v příštích letech k zabezpečení intenzivněji využívat nové technologie, připravit se na potenciální přechod do krizových situací a stavů i zlepšit pracovní podmínky odborníků na kyberbezpečnost ve veřejné správě.
Už od 1. listopadu 2025 má navíc začít platit nová evropská směrnice NIS2, s níž přijdou nové povinnosti v oblasti ochrany systémů, hlášení incidentů a řízení rizik. Oproti předchozí směrnici, jež se týkala klíčových oblastí typu zdravotnictví, energetiky, dopravy či bankovnictví, se NIS2 zaměří na širší spektrum odvětví včetně výroby, výzkumu nebo odpadového hospodářství.
Aimtec: Stovky až tisíce pokusů denně
Jaké úmysly hackeři mají, popisuje například Chief Information Officer společnosti Aimtec Michal Kárník. „Čelíme různým typům kybernetických útoků, které se zaměřují jak na naše systémy, tak na koncové uživatele. Mezi nejčastější patří phishingové kampaně, které využívají podvržené e-maily s odkazy na falešné stránky, například napodobeniny služeb typu DocuSign, s cílem získat přístupové údaje nebo spustit malware,“ říká.
Kromě toho Aimtec eviduje pravidelné pokusy o průnik do firemních online systémů. „Například skenování firewallů a testování otevřených služeb, které poskytujeme v cloudu. Denně registrujeme stovky až tisíce takových pokusů. Útočníci se snaží identifikovat zranitelnosti, které by mohli zneužít k nasazení škodlivého kódu, jehož cílem může být zašifrování interní infrastruktury nebo narušení provozu,“ pokračuje Michal Kárník.
K ochraně dat nevyužívá Aimtec jeden univerzální nástroj, ale sadu opatření vycházejících z osvědčených postupů. „Chráníme jak interní systémy, tak cloudové služby. Využíváme široké spektrum cloudových služeb a možností, které nám nabízejí, například ukládání dat v různých geografických lokalitách šifrování. Umožňuje nám to efektivně snižovat riziko jejich poškození nebo ztráty. Naše bezpečnostní strategie zahrnuje vícevrstvou ochranu, pravidelné aktualizace, monitoring a školení uživatelů, abychom těmto hrozbám dokázali efektivně čelit,“ dodává Michal Kárník.
Škoda Group: Dlouhodobý a systematický proces
„Hackerské útoky probíhají prakticky každý den,“ souhlasí mluvčí Škoda Group Jan Švehla. „Nejčastěji se setkáváme s menšími pokusy o phishingové a spear-phishingové kampaně, které jsme schopni velmi rychle odhalit a zastavit. Za nejslabší článek je tradičně považován uživatel, který může neúmyslně kliknout na odkaz, a tím ohrozit svůj počítač nebo přihlašovací údaje. Proto se dlouhodobě zaměřujeme i na osvětu a vzdělávání zaměstnanců, aby byli schopni podobné hrozby rozpoznat a reagovat na ně správným způsobem,“ tvrdí.
Ochranu dat ve Škodovce nevnímají jako jednorázovou činnost, ale dlouhodobý a systematický proces. Pravidelně jej vyhodnocují a přizpůsobují novým hrozbám a zranitelnostem.
„V první řadě je důležité určit si kontext, jaká data uchováváme, kde jsou uložena, jaký mají význam a jakým způsobem s nimi běžně i cíleně nakládáme. Základem je klasifikace dat, díky které dokážeme přesně určit, jaký stupeň ochrany je pro jednotlivé typy informací nezbytný. Jednotný a centralizovaný přístup nám pomáhá definovat norma ISO/IEC 27001:2022, na kterou jsme certifikováni, a pravidla, která již nyní nastavujeme, abychom byli v souladu s novým zákonem o kybernetické bezpečnosti vycházejícím z evropské směrnice NIS2. Neméně důležitá je i práce s uživateli, kteří s informacemi každodenně pracují,“ dodává Jan Švehla.
Comtes FHT: Důkladný audit, pak zpřísnění
Dobřanský Comtes FHT v souvislosti s přípravou na zmíněnou směrnici NIS2 výrazně posílil kybernetickou bezpečnost téměř ve všech oblastech. „Zavedli jsme moderní zálohovací systém, nové bezpečnostní řešení s důrazem na prevenci a také účinnější antispamovou ochranu. Správu koncových zařízení jsme rozšířili i na mobilní telefony a tablety,“ říká výkonný ředitel Michal Zemko.
Comtes také nechal provést důkladný vnitřní audit informační a komunikační infrastruktury. „Na jeho základě jsme zpřísnili bezpečnostní nastavení a pravidla pro správu systémů. Nezapomínáme ani na zaměstnance – pravidelně je školíme, aby uměli rozpoznat hrozby a chránili data při každodenní práci,“ dodává Michal Zemko.
ZAT: (Kyber)bezpečná SOIKA
S kybernetickými útoky, včetně těch profesionálně vedených, má podle výkonného ředitele Iva Tichého zkušenosti i plzeňský ZAT. „Naše společnost nicméně využívá nejmodernější technické prostředky a softwary na trhu v oblasti kybernetické bezpečnosti. Zároveň máme nastaveny procesy, které zabraňují jakémukoliv zneužití firemních dat,“ říká.
Protože ZAT patří mezi přední evropské dodavatele řídicích systémů pro energetiku a průmysl, nezřídka součástí kritické infrastruktury států, musí i jeho systémy splňovat přísné předpisy a normy vyžadované v oborech od jaderné energetiky po státní správu.
Software SOIKA business, který splňuje všechny požadavky kybernetické bezpečnosti, chtěla společnost mít nejprve sama pro sebe. „Je určený pro řízení požadavků, firemních procesů a pro spolupráci týmů uvnitř i vně firmy. Systém jsme původně vyvíjeli pro naše interní potřeby, následně jsme jej upravili pro uplatnění i v dalších průmyslových firmách. Je vhodný k nasazení v prostředí s vysokými nároky na bezpečnost, včetně oblasti jaderné legislativy,“ dodává Ivo Tichý.
ZF Engineering: Pravidelné zálohy a školení
ZF Engineering Plzeň si chrání data tak, že je ukládá pouze na zabezpečené síťové disky nebo do cloudu. Vše se pravidelně zálohuje. „Nepoužíváme vyměnitelná média v souladu s politikou DLP – Data Loss Prevention, lokálně ukládáme data pouze dočasně při práci na konkrétním úkolu. Data jsou šifrována při přenosu i při uložení, aby byla chráněna před neoprávněným přístupem, a přístup k nim je omezen pomocí přístupových práv. Používáme silná hesla a vícefaktorové ověřování pro přístup k citlivým systémům a pravidelně aktualizujeme software a operační systém, abychom minimalizovali rizika zranitelností,“ vysvětluje Site Security Coordinator Sabina Petithanová.
Také v ZF věnují pozornost phishingovým útokům. „Zaměstnanci jsou školeni, aby neotevírali podezřelé e-maily a všechny tyto útoky hlásili,“ dodává Sabina Petithanová.
DOOSAN Škoda Power: Globální bezpečnostní centrum
Nová směrnice už zaměstnává i DOOSAN Škoda Power. „Na integraci EU regulatoriky NIS2, potažmo nového kybernetického zákona v České republice, pracujeme. Nový zákon bude dle posledních informací bude efektivní od 1.11.2025 a společnosti mají jeden rok na realizaci všech potřebných opatření. Naše společnost bude implementovat všechna opatření dle zákonných povinností a zároveň dle požadavků našich zákazníků, což jsou například společnosti spadající do oblasti kritické infrastruktury a podobně,“ odpovídá za DOOSAN vedoucí odboru Inovace procesů Pavel Hopfner.
Bez zajímavosti není, že skupina Doosan má vlastní dohledové bezpečnostní centrum GSOC (Global Security Operation Center). Jeho odborné týmy pracují napříč Evropou, Asií a Amerikou nepřetržitě. „Bezpečnostní nástroje jsou zaměřeny jak na oblast klasické IT security, tak na oblast ochrany dat společnosti, jako je firemní know-how či data našich zákazníků a obchodních partnerů,“ doplňuje Pavel Hopfner.
Silnější nemocnice i město
Na začátku roku 2021 se cílem hackerského útoku stala nemocnice dlouhodobě nemocných v Horažďovicích. Útok vyřadil část jejích informačních systémů a hrozilo, že útočník či útočníci budou požadovat za data výkupné, nemocnici způsobil 150tisícovou škodu. Byl to už druhý takový útok, policie jej objasnit nedokázala. Potvrdil ovšem, že nemocnice jsou jako velká zásobárna citlivých dat pro hackery zajímavým cílem.
Shodou okolností se v témže roce ve Fakultní nemocnici Plzeň dal do pohybu program na zvýšení kybernetické bezpečnosti, který neměl v České republice obdoby. Na projektu s názvem Komplexní ochrana celonemocničního informačního systému FN Plzeň vůči kybernetickým hrozbám se pracovalo čtyři roky a byl to největší tuzemský projekt tohoto druhu v rámci veřejného sektoru.
S náklady ve výši 351 milionů korun nemocnici pomohl dotačním titul IROP 10. Projekt přinesl nové technologie, nastavil nové procesy.
„Uvědomujeme si, že jsou každý den ohroženy citlivé údaje nemocnice i pacientů. Hackerský útok ale může ochromit celý provoz, operační sály, kartotéky, a tím pádem i zdraví pacientů. Jsem rád, že jsme mohli díky projektu kybernetickou bezpečnost posílit, rozhodně je před námi ale ještě spousta další práce, abychom drželi krok s útočníky. Všichni zaměstnanci jsou součástí celku FN a jedině společnými silami se podaří udržet a zvyšovat bezpečné prostředí pro celou nemocnici, které je zcela zásadní pro léčbu našich pacientů,“ řekl tehdy ředitel FN Plzeň Václav Šimánek.
Důkladnější kybernetickou obrannou má také město Plzeň. Letos v srpnu ukončilo projekt Posílený komunikační systém v rámci zvýšení kybernetické bezpečnosti, na nějž získalo téměř 27milionovou dotaci Národního plánu obnovy.
„Stávající řešení již dosahuje svých limitů z pohledu výkonnosti, protože rostou datové toky a počty chráněných webových aplikací (více než 200 aplikací a jiných služeb). Je potřeba zajistit nepřetržitou automatickou ochranu koncových stanic, mobilních zařízení, serverů, datových úložišť, prvků komunikační sítě a podobných zařízení. Vše s možností centrálního řízení, sběru a hodnocení událostí,“ komentovala Správa informačních technologií města Plzně důležitost projektu.
Plzeňský kraj pro bezpečný internet
Plzeňský kraj je jedním ze 12 krajů, které se aktuálně podílí na projektu Kraje pro bezpečný internet. Projekt reaguje „na nové trendy v oblasti elektronické bezpečnosti a na aktuální rizikové faktory pro rozvoj kyberkriminality, průběžně se rozvíjí a poskytuje nové výstupy (prezenční semináře, elearningy, soutěžní kvízy, webináře atd.) pro široké cílové skupiny (děti, rodiče, učitelé, sociální pracovníci, policisté, senioři)“.
V praxi to znamená, že široké veřejnosti slouží web kpbi.cz, kde zájemci a zájemkyně vše výše zmíněné najdou zpracované formou článků, prezentací, videí a podcastů. Web nabízí užitečné odkazy, kam se mohou obrátit děti nebo rodiče, pokud se setkají s kyberšikanou nebo kde nahlásit nezákonný obsah. Projekt sice vznikl v roce 2013, ale nové užitečné informace přinášet nepřestal.
