„Plzeňský kraj má velký potenciál ve větrné energetice,“ nechal se vloni v Plzni slyšet ministr životního prostředí Martin Hladík na konferenci Pro moderní Česko, jejímž tématem byly energetické příležitosti pro obce, města i firmy. Zprávy o akci zdůrazňovaly, že v kraji nyní fungují tři větrné elektrárny. Dvě najdeme u Damnova na Tachovsku, jednu v jihoplzeňských Dožicích. Toto číslo se ale může brzy začít měnit.
Takzvané akcelerační zóny, které nyní ministerstvo vymezuje po celé republice a v nichž by mělo být povolování nejen větrných, ale i solárních elektráren podstatně rychlejší, by však Krajský úřad nejraději stanovoval sám. Zadal proto zpracování územně plánovací studie, již by měl mít k dispozici v listopadu a která napoví, kde by elektrárny mohly vzniknout.
Zelenou energii má Plzeňský kraj zanesenou také v Regionální inovační strategii, konkrétně v její doméně Moderní energetika. Právě obnovitelné zdroje uvádí spolu například s dekarbonizací energetiky mezi perspektivními směry.
Do soběstačnosti daleko
Energetický regulační úřad vydal na konci června Roční zprávu o provozu elektrizační soustavy v ČR pro rok 2024. Mezikrajské srovnání říká, že Plzeňský kraj s celkovou výrobou elektřiny v objemu 1299,8 GWh sice nepatří k nejlepším ani k nejhorším, nicméně 404,9 GWh vyrobených obnovitelnými zdroji znamená, že zhruba třetinu elektřiny získal díky slunci, větru a vodě.
Fotovoltaické elektrárny v Plzeňském kraji vloni vyrobily 298,8 GWh, větrné 9,58 GWh a vodní 96,47 GWh.
Kromě obnovitelných zdrojů vyráběly vloni v kraji elektřinu parní a plynové a spalovací elektrárny. Do soběstačnosti máme ovšem daleko, neboť celková spotřeba elektřiny byla oproti výrobě více než dvojnásobná. Dosáhla na 2936,1 GWh.
Největší solár v republice
Díky průmyslovému CTParku Bor na Tachovsku se může Plzeňský kraj pochlubit republikovým prvenstvím. Solární panely na střechách tamních hal totiž dohromady tvoří největší českou střešní fotovoltaickou elektrárnu. Přesněji jde o dvě fotovoltaické elektrárny s celkovým výkonem 8,1 MWp (megawatt-peak – jednotka maximálního výkonu za standardních podmínek) na ploše 115 000 m2. Obě ročně vyrobí elektřinu, která odpovídá spotřebě více než 3 000 domácností.
Doba, kdy si areál vystačí s vlastní elektřinou, není podle Martina Pirkla, vedoucího správy majetku pro Českou republiku a Slovensko, daleko. Už teď pokrývá fotovoltaika za příznivých povětrnostních podmínek téměř celou spotřebu elektřiny během dne.
„Naším dlouhodobým cílem je vytvořit zcela energeticky nezávislé průmyslové parky, kde veškerá energie spotřebovaná na místě vzniká v parku a přebytečná energie je dodávána do místní elektrické sítě na podporu sousedních komunit. Instalace všech solárních střech v českém portfoliu CTP je součástí této strategie a sníží celkové náklady na obsazenost pro klienty CTP a pomůže vytvořit odolnější a bezpečnější energetickou síť a zároveň sníží uhlíkovou stopu CTP i jejích klientů,“ uvedl.
V září 2024 nainstalovalo fotovoltaické elektrárny na střechách svých budov také město Plzeň. První solární panely se objevily na služebně Městské policie Plzeň v Polední ulici, na Malesickém dvoře, Divadle Alfa a na 2. základní škole ve Schwarzově ulici, instalaci dalších 13 elektráren nechalo město na letošní rok a do konce roku 2026 by mělo v západočeské metropoli přibýt až 30 dalších. Jak řekl radní pro oblast Smart Cities a podporu podnikání Daniel Kůs, měly by mít souhrnný výkon až 2000 kWp. „V závislosti na cenách elektřiny by to dle našich propočtů znamenalo roční úsporu až 15 milionů korun,“ vysvětlil.
Technologie? Umíme
Podle definice Ministerstva průmyslu a obchodu patří v podmínkách ČR kromě slunce, větru a vody k obnovitelným zdrojům také pevná biomasa a bioplyn, energie okolního prostředí, geotermální energie a energie kapalných biopaliv.
Výrobní i výzkumné společnosti, které patří do domény Moderní energetika, ukazují, že ani tyto technologie nejsou Plzeňskému kraji cizí. Například Doosan Škoda Power se specializuje na parní turbíny, které se hodí pro tradiční i alternativní zdroje energie od biomasy přes paroplynové cykly a spalování odpadu po kombinovanou výrobu elektřiny a tepla nebo jaderné elektrárny. „Naše parní turbíny jsou navrženy tak, aby splňovaly vysoké nároky moderní energetiky a byly vhodné pro široké spektrum zákaznických požadavků,“ popisuje společnost na svém webu aktuální technologie. Doosan se ovšem zaměřuje na takzvanou energetiku budoucnosti. „S rostoucím důrazem na udržitelnost a energetickou účinnost přicházejí do popředí nové aplikace, jako jsou malé modulární reaktory, energetická úložiště a turbíny využívající CO₂ v nadkritickém stavu. Tyto moderní technologie představují významný krok vpřed v oblasti energetiky,“ popisuje.
S elektrárnami všeho druhu si tyká i Wikov, což je tradiční výrobce ozubených kol a mechanických převodovek. V prosinci 2024 se mateřská společnost Wikov Industry rozšířila o skupinu Litostroj, vyrábějící zařízení pro vodní elektrárny, ale už předtím Wikov vyráběl nejen převodovky pro pohony parních a plynových turbín, turbokompresorů a pomocné startovací pohony tepelných elektráren, ovšem také převodovky pro větrné a přílivové elektrárny.
Litostroj patří podle majitele skupiny Wikov Martina Wichterleho v projektování a výrobě zařízení pro vodní elektrárny ke světové špičce. „Má pokročilou výrobu, která navazuje na kvalitní výzkum, a zaměstnává vysoce kvalifikované pracovníky,“ řekl s tím, že velký potenciál pro obě firmy vidí na trzích Severní Ameriky. „Tamní ekonomika roste a snaží se přitáhnout zpět výrobu. Litostroj rovněž posiluje naši pozici ve strojírenství zaměřeném na obnovitelné zdroje a technologie snižující emise skleníkových plynů, které tak již představují nadpoloviční část našich tržeb,“ dodal Martin Wichterle.
Elektrárny ovšem potřebují také odpovídající infrastrukturu. Plzeňská společnost OMEXOM GA Energo ji bude příštích 10 let pomáhat stavět v Nizozemí, kde chce tamní společnost TenneT vybudovat na 400 kilometrů nového vedení velmi vysokého napětí a modernizovat 600 kilometrů. Kromě toho se bude OMEXOM podílet na zavádění inovativních a udržitelných technologií s důrazem na bezemisní výstavbu a minimální ekologický dopad.
„Odolné, nezávislé a udržitelné zásobování energií vyžaduje významné rozšíření elektrické sítě. Rychlý růst počtu větrných turbín a solárních panelů a další růst poptávky po elektřině v důsledku udržitelnějšího průmyslu, podniků a spotřebitelů vyžaduje mimo jiné rychlé rozšíření přenosové soustavy,“ stojí ve vyjádření nizozemské společnosti. „Tato rámcová smlouva potvrzuje naše schopnosti realizovat technicky náročné projekty s důrazem na udržitelnost a inovace,“ dodal generální ředitel OMEXOM GA Energo Zdeněk Židek.
Energie z univerzity
Fakulta elektrotechnická Západočeské univerzity v Plzni patřila k průkopníkům obnovitelných zdrojů energie v kraji. Když v červnu 2005 zprovozňovala na své střeše pro studijní a výzkumné účely fotovoltaickou elektrárnu, byl to už rok, co v budově začalo ohřívat užitkovou vodu tepelné čerpadlo vzduch-voda, a dva roky, co fakulta zprovoznila větrnou elektrárnu.
Park obnovitelných zdrojů je dodnes vděčným cílem exkurzí. Fakulta se zároveň obrací k dalším technologiím, nejnověji se začala soustředit například na vodík. Podpis memoranda se společností ČEPRO slibuje například spolupráci na vývoji účinnější výroby vodíku ze slunce pomocí elektrolýzy, jeho bezpečného skladování a tankování nebo ukládání energie ze solárních systémů.
K tématu vodíku má co říct i Fakulta strojní ZČU, od loňského dubna zapojená do projektu Hydromun s cílem „vytvořit regionální platformu univerzit, výzkumných organizací a dalších aktérů, kteří se zabývají využíváním vodíkových technologií v česko-bavorském regionu“.
Z akademického prostředí zpět do praxe nás vrátí příběh startupu Pinflow, který ve vzrůstajícím zájmu o fotovoltaiku vidí příležitost, neboť právě jeho redoxní průtočné baterie jsou pro uchovávání energie vyrobené solárními panely ideální. Nabízí odpověď na otázku, jak co nejlevněji ukládat elektrickou energii v době přebytku, navíc v bateriích s životností desítek let, které jsou nehořlavé a nevýbušné. Pinflow vznikl jako startup spojením týmů výzkumného centra NTC Západočeské univerzity v Plzni a pražské Vysoké školy chemicko technologické.
Akcelerační zóny
Akcelerační zóny pro elektrárny, které by výrobě zelené elektřiny v kraji měly přispět a usnadnily by stavbu elektráren, ministerstvo životního prostředí předběžně zakreslilo například na sever Plzeňska či na Horažďovicko. S tím, že by větrníky vyrostly například v barokní krajině u Mariánské Týnice nebo u přírodního parku Horažďovická pahorkatina, ale Plzeňský kraj nesouhlasí. Má návrhy jiných oblastí, o nichž díky místní znalosti ví, že tamní obce by výstavbu podpořily. I proto se v květnu na všech 501 obcí obrátil s tím, jestli s investory o elektrárnách jednaly a které lokality chtějí ochránit.
Mezi obce, které si větrné elektrárny přejí, patří například severoplzeňské Kunějovice. Obci by větrníky měly přinést deset procent zisku z provozu, tedy asi 12 milionů Kč ročně. Stavbu větrné elektrárny letos v referendu podpořili také obyvatelé Týčku na Rokycansku.
Výrobu elektřiny si Plzeňský kraj představuje především šetrnou. „Společným cílem interdisciplinární spolupráce ve výzkumu, vývoji a inovacích je zajistit dostupné energie prostřednictvím spolehlivé, flexibilní, nízkoemisní a udržitelné energetiky a respektovat požadavky na standardy ochrany životního prostředí a přinášet inovativní řešení v podnikové či veřejné sféře,“ stojí v popisu zmíněné domény Moderní energetika Regionální inovační strategie. Například co se týče fotovoltaických elektráren, chce kraj, aby vznikaly hlavně na střechách velkých hal a v zastavěném území obcí, ale nezabíraly volnou půdu.
