Automatické sčítání cyklistů pomůže Plzni s rozvojem infrastruktury. Míst bude přibývat. V Karlovarské ulici a v ulici U Prazdroje nechal magistrát zabudovat speciální indukční smyčky, které projíždějící cyklisty sčítají díky elektromagnetickým impulzům.
Ne, to nejsou opravené praskliny. Na první pohled sotva viditelné obrazce, které se v Plzni klikatí přes cyklotrasy v Karlovarské ulici a v ulici U Prazdroje, ukrývají speciální indukční smyčky a znamenají, že město začalo v těchto místech měřit počty projíždějících cyklistů. Kolik jezdců spočítají, může kromě magistrátu vidět kdokoliv. Údaje zobrazují displeje na blízkých sloupech.
Město potřebuje počty znát. „Vždy když rozhodujeme o výstavbě či úpravách dopravní infrastruktury, jsou pro nás čísla o stávajícím provozu důležitá, ne-li klíčová. Dosud probíhala sčítání cyklistů jen ručně, a to na vybraných místech. Nyní budeme mít k dispozici kontinuální data, ze kterých lze vyčíst i trend v cyklistice dopravní a volnočasové,“ řekl Aleš Tolar, náměstek primátora pro oblast dopravy a životního prostředí.
Zabudovaná indukční smyčka rozpozná a započítá cyklisty i jezdce na velkých koloběžkách. Zaznamenává elektromagnetický impulz každého projetého kola a analyzuje ho podle třinácti různých kritérií, díky unikátnímu algoritmu s vysokou přesností a v každé situaci. Zařízení instalovala brněnská obecně prospěšná společnost Partnerství, s jejíž technologií mají zkušenosti například v Praze, Jihlavě či Pardubicích. Plzeň instalace vyšla na 987 360 korun.
Pro další rozvoj cyklistické infrastruktury schválila vloni západočeská metropole Generel cyklistické dopravy v Plzni, zkráceně Cyklogenerel 2024. Síť míst sčítání se podle něj má postupně rozšiřovat. Kromě dvou zmíněných patří do první fáze ještě další místa u Papírenské lávky ve směru ze Slovan, u Nového divadla ve směru od Skvrňan a v centru u hlavní pošty.
Další body navrhuje Cyklogonerel u lávky v Koterově, za čerpací stanicí na Bílé Hoře, u nájezdu na cyklostezku, jež vede po bývalé železniční trati do Chrástu, za lávkou u Kamenného rybníka ve směru do Třemošné, na lávce přes Vejprnický potok nebo na stezce u jezu mezi Malesicemi a Křimicemi.
Podle mluvčí magistrátu Barbory Hájkové se často jedná o takzvaná hrdla či cyklovýpadovky, kudy do města přijíždí velké množství cyklistů a kudy také město opouštějí. „Na některých z nich již jsou instalovány inteligentní kamery, které připojeným softwarem umí detekovat průjezd cyklistů. Během letošního roku by měla být data ze všech sčítacích míst zpřístupněna on-line,“ uvedla.
Zároveň však bude v Plzni pokračovat také sčítání postaru. Podle Cyklogenerelu se totiž „předpokládá i pokračování dosavadní praxe ručního sčítání v cyklistické sezoně v lokalitách, kde ruční sčítání probíhalo v minulost,“ stojí v dokumentu s tím, že cílem nicméně je „síť automatického kontinuálního sčítání cyklistů rozšiřovat, a postupně tak vytvořit ucelenou datovou základnu o intenzitách cyklistické dopravy po celém území města“.
