RVTech a ENERGO-ŠTAIF. Na velké fotovoltaiky má Plzeňský kraj experty

Společnosti se věnují vlastním ambiciózním projektům, ale také přebírají osiřelé zakázky po firmách, které nezvládly situaci na trhu a ukončily činnost, a dotahují je do konce.

Na střechách mycího a servisního centra Christ v Plzni-Koterově, průmyslového areálu IPPE v Dýšině i dýšinské základní školy, Správy informačních technologií města Plzně i Diecézní charity v Cukrovarské ulici.

Tam všude jsou či budou v provozu fotovoltaické elektrárny s podpisem plzeňské společnosti RVTech a firmy ENERGO-ŠTAIF. Jako jedny z mála firem v Plzeňském kraji se specializují na fotovoltaické elektrárny s výkonem nad 100 kWp, přičemž zákazníkům nabízejí kompletní řešení.

„Od prvního razítka přes výstavbu fotovoltaické elektrárny a technické připojení trafostanic vysokého napětí až po kolaudaci stavby a finální automatické výkazy elektřiny směrem k operátorovi trhu s elektřinou včetně pomoci se získáním licence u energetického regulačního úřadu,“ říká ředitel ENERGO-ŠTAIF Richard Ceplecha.

Ukázková souhra

Role obou firem jsou jasně rozdělené. ENERGO-ŠTAIF se stará o studie, projekci, realizaci a poradenství v oblasti fotovoltaiky a také o úpravy rozvoden vysokého napětí, RVTech vyvíjí hardwarové a softwarové produkty jako EnergoBox RTU, IS ENERGO nebo DS ENERGO, které jsou pro zprovoznění a následnou údržbu elektráren nezbytné. V obou firmách pracuje necelých 40 lidí.

V úvodu zmíněný dýšinský areál IPPE je pak ukázkovým příkladem jejich souhry. „Nasadili jsme zde kompletní softwarový a hardwarový ekosystém EnergoBox RTU, IS ENERGO a DS ENERGO pro řízení lokální distribuční soustavy přímo z hladiny velmi vysokého napětí 110 kV. Součástí projektu byla navíc instalace fotovoltaických elektráren o společném výkonu přes 400 kWp, které jsme začlenili do celkového výkonu přesahujícího 1 MWp,“ dodává  jednatel RVTech Radek Vozák.

Špičkový výkon

Jednotka výkonu kWp označuje takzvaný špičkový výkon fotovoltaické elektrárny za ideálních podmínek, kdy při výkonu 1 kW vyrobí za hodinu provozu 1 kWh elektřiny. Elektrárny s výkonem nad 100 kWp už významně převyšují ty běžné domácí.

„Pokud takovou elektrárnu investor připojí do distribuční soustavy, získá možnost využívat flexibility sítě a zároveň vyrobenou elektrickou energii prodávat. Ovšem distributoři elektrické energie jako ČEZ Distribuce, EG.D nebo PRE kladou na takové zdroje požadavky, které jim umožňují dodržet kvalitní a stabilní dodávku elektrické energie. Jedním z požadavků je osazení dispečerského řízeni – RTU (Remote Terminal Unit), tedy zařízení, které umožní distributorovi v reálném čase sledovat odebíranou a dodávanou energii a zároveň v případě nutnosti omezit výkon tohoto zdroje,“ pokračuje Radek Vozák.

Zařízení RTU, které nabízí plzeňská společnost, je unikátní. „Hlavně díky jeho flexibilitě a rozšiřitelnosti, protože se dokážeme přizpůsobit různým požadavkům zákazníků. Každá fotovoltaická instalace je totiž jedinečná,“ říká dále Radek Vozák s tím, že výhodou produktů RVTech je i úložiště všech dat v EU: „Aktuálně se řeší zákon o kybernetické bezpečnosti. Nikdo už nechce mít data uložená v cloudu mimo EU.“

Velké a zajímavé projekty, ale i záchrana sirotků

Na nezájem si společnosti rozhodně nestěžují, poptávka po jejich práci v posledních letech vzrostla nejen v oblasti strategických partnerství s významnými hráči na trhu velkokapacitních fotovoltaických elektráren, která jim přináší nové komplexní zakázky.

Aktuálně se podílí na projektu GO parking letiště Praha, který nabízí nejen velkokapacitní možnost zaparkovat, natankovat nebo umýt vůz, ale také v budoucnu dobíjet elektromobily. ENERGO-ŠTAIF a RVTech zastřešili vznik nové lokální distribuční soustavy, což obnášelo například kompletní stavbu rozvaděče NN, úpravu trafostanice VN a nasazení všech osvědčených systémů, které teď plně automatizují veškeré odečty a fakturaci spotřebované energie.

Uvedení soustavy do provozu je pro GO parking přípravou na to, co přijde – na výstavbu velkokapacitní fotovoltaické elektrárny, instalaci velkého bateriového úložiště a vybudování asi 300 parkovacích míst s nabíječkami pro elektromobily. S plzeňskými firmami se počítá i nadále.

Kromě těch velkých ambiciózních se ovšem společnosti zabývají také záchranou takzvaných osiřelých projektů. „Stále častěji přebíráme zakázky po firmách, které nezvládly situaci na trhu a ukončily činnost. Zákazníkům po nich často zůstane buď nedostavěná elektrárna nebo funkční instalace, které ovšem chybí servis. My tyto problémové projekty přebíráme, úspěšně je dotahujeme do konce a zajišťujeme u nich spolehlivou údržbu. Z tohoto důvodu je naší letošní prioritou personální posílení a zajištění energetického dispečinku 7 dní v týdnu,“ říká Richard Ceplecha závěrem.

Jakub Hussar

kreativní ředitel a zakladatel agentury HAZE
14:50–15:30 · Výhled do budoucnosti · závěrečná keynote, poté ocenění Inovace regionu 2026

Bio

Kreativní ředitel, producent a idea maker. Pracuje pro velké tuzemské i nadnárodní klienty, například Nadaci České spořitelny, Conseq či LEGO. Podílel se na vzniku dětského kanálu ČT :D, vedl prezidentské kampaně i strategie parlamentních stran. Je držitelem bronzového lva z Cannes, Křišťálové lupy i ceny Magnesia Litera. Specializuje se na netradiční marketingové projekty, edukaci a gamifikaci. Ve volném čase skládá hudbu, píše sci-fi romány a věnuje se kameničině.

Přednáška: Česko: hobití Skandinávie?

Jaký je osud naší země? Upřednostníme šroubky, nebo řídicí jednotky? Jak získat ztracené sebevědomí a jak strhnout kormidlo pozitivním směrem, pro který Česko splňuje všechny předpoklady?

Jan Zeman

analytik vzdělávání, PAQ Research
12:20–13:00 · Lidé, talent a budoucnost regionu · poté moderovaný rozhovor

Bio

Vystudoval pedagogiku na Filozofické fakultě UK. V PAQ Research interpretuje data o nedostatcích vzdělávací soustavy, od nabídky středních škol po nedokončování základních škol. Je autorem několika analýz vzdělávací nabídky v krajích a sleduje, jak absolventi v zahraničí přecházejí na trh práce. Téma zpracoval v analýze Jak skoncovat s montovnou Evropy.

Přednáška: (Ne)využití potenciálu žáků a mladých dospělých

Co dnes mladí lidé očekávají od práce a od místa, kde chtějí žít? A proč jim to Plzeňský kraj ne vždy dokáže nabídnout?

Přednáška vychází z aktuálních mezinárodních průzkumů o tom, jak mladí dospělí uvažují o práci, kariéře a svém životě. Tato očekávání konfrontuje s daty o tom, kde kraj o budoucí zaměstnance přichází. Často se to děje dlouho před náborem: už ve vzdělávací dráze, od přístupu ke školce přes nedokončenou základní školu po oborovou skladbu středních škol.

Závěr patří tomu, co s tím mohou udělat kraj, školy i firmy. Řeč bude o duálním vzdělávání, kariérovém poradenství a prevenci vzdělávacího neúspěchu, ale i o tom, proč jde o propojený problém, a ne jen o otázku školství.