Turbína Julinka vysvětluje nejen dětem, co a jak se vyrábí v Doosanu

Inovace jsou všude. V Mezinárodní den dětí přinášíme tip na dětskou knihu Z továrny do elektrárny: O turbíně, která roztočí svět, která popularizuje techniku u těch nejmenších čtenářů.

Sourozencům Aničce a Vilíkovi v pokojíku zničehonic zhaslo světlo. Co se stalo? V elektrárně dosloužila stará turbína. Aby se všechno dalo do pořádku, je třeba v továrně vyrobit novou turbínu Julinku, hrdinku knihy Z továrny do elektrárny: O turbíně, která roztočí svět, jejíž vydání podpořil plzeňský výrobce turbín Doosan Škoda Power.

Autorka i ilustrátorka Dominika Moldaschlová působí v Doosanu jako koordinátorka Centra odborného výcviku, které zajišťuje spolupráci podniku a středních škol. Dobře ví, že zájem mladých lidí o techniku lze podporovat už dříve, a právě to je cílem knižní novinky.

„Z pozice člověka, který se denně věnuje rozvoji studentů, vidím, jak moc nám chybí generace nadšená pro techniku. Uvědomila jsem si, že pokud chceme změnit přístup k technickým oborům, musíme začít u těch nejmenších. Ne přes suchá fakta, ale přes příběh, který jim ukáže smysl a kouzlo toho, jak věci kolem nás fungují,“ říká s tím, že knihu si s dětmi může užít nejeden dospělý.

Přesně v duchu názvu sledují čtenáři celý proces vzniku turbíny od konstruktérských nákresů přes výrobu rotoru a lopatek, až po kompletaci. Složité fyzikální principy, například roztáčí lopatek párou a výroba elektřiny, vypadají jako hračka. Turbína Julinka podnikne napínavou cestu kamionem a lodí, během které dokonce přepadne přes palubu a zachraňovat ji musí potápěči i mořští živočichové. Vše nakonec dobře dopadne, turbína se zapojí v elektrárně a dětem se v pokojíku opět rozsvítí.

S autorkou spolupracovali odborní konzultanti Patrik Hess, Petr Sainer a Jaroslav Krejčík. I díky nim obsahuje překvapivá fakta o turbínách. Součástí publikace je také interaktivní část s otázkami a prostorem pro vlastní kresby, která rozvíjí dětskou představivost.

„Věříme, že právě hravá forma je klíčem k tomu, abychom rodinám ukázali, že technika není strašák, ale naopak velmi atraktivní a perspektivní obor plný zajímavých řešení,“ dodal Richard Kabuď, personální ředitel Doosan Škoda Power.

Jakub Hussar

kreativní ředitel a zakladatel agentury HAZE
14:50–15:30 · Výhled do budoucnosti · závěrečná keynote, poté ocenění Inovace regionu 2026

Bio

Kreativní ředitel, producent a idea maker. Pracuje pro velké tuzemské i nadnárodní klienty, například Nadaci České spořitelny, Conseq či LEGO. Podílel se na vzniku dětského kanálu ČT :D, vedl prezidentské kampaně i strategie parlamentních stran. Je držitelem bronzového lva z Cannes, Křišťálové lupy i ceny Magnesia Litera. Specializuje se na netradiční marketingové projekty, edukaci a gamifikaci. Ve volném čase skládá hudbu, píše sci-fi romány a věnuje se kameničině.

Přednáška: Česko: hobití Skandinávie?

Jaký je osud naší země? Upřednostníme šroubky, nebo řídicí jednotky? Jak získat ztracené sebevědomí a jak strhnout kormidlo pozitivním směrem, pro který Česko splňuje všechny předpoklady?

Jan Zeman

analytik vzdělávání, PAQ Research
12:20–13:00 · Lidé, talent a budoucnost regionu · poté moderovaný rozhovor

Bio

Vystudoval pedagogiku na Filozofické fakultě UK. V PAQ Research interpretuje data o nedostatcích vzdělávací soustavy, od nabídky středních škol po nedokončování základních škol. Je autorem několika analýz vzdělávací nabídky v krajích a sleduje, jak absolventi v zahraničí přecházejí na trh práce. Téma zpracoval v analýze Jak skoncovat s montovnou Evropy.

Přednáška: (Ne)využití potenciálu žáků a mladých dospělých

Co dnes mladí lidé očekávají od práce a od místa, kde chtějí žít? A proč jim to Plzeňský kraj ne vždy dokáže nabídnout?

Přednáška vychází z aktuálních mezinárodních průzkumů o tom, jak mladí dospělí uvažují o práci, kariéře a svém životě. Tato očekávání konfrontuje s daty o tom, kde kraj o budoucí zaměstnance přichází. Často se to děje dlouho před náborem: už ve vzdělávací dráze, od přístupu ke školce přes nedokončenou základní školu po oborovou skladbu středních škol.

Závěr patří tomu, co s tím mohou udělat kraj, školy i firmy. Řeč bude o duálním vzdělávání, kariérovém poradenství a prevenci vzdělávacího neúspěchu, ale i o tom, proč jde o propojený problém, a ne jen o otázku školství.