Budoucnost automobilového průmyslu se dotýká i životního prostředí

Chytrá mobilita, automotive
2024 KIP CHM

Automotive a ESG byly dva nejskloňovanější pojmy během jednání krajské inovační platformy Chytrá mobilita, jež ve čtvrtek 14. listopadu hostilo plzeňské sídlo společnosti ZF Engineering. Chytrá mobilita je jednou z pěti domén specializace definovaných v Regionální inovační strategii Plzeňského kraje. Akce v rámci projektu Smart Akcelerátor Plzeňského kraje III spojila představitele výzkumných, výrobních, vzdělávacích i veřejných institucí a dala jim možnost prezentovat se a navzájem inspirovat.

Automobilový průmysl v současnosti prochází velkými změnami a další ho čekají. Přerod tohoto oboru má podpořit projekt Drive2Transform, s nímž přítomné seznámil konzultant a projektový manažer Filip Tikal z Regionální rozvojové agentury Plzeňského kraje. „Projekt je nyní na začátku. Vznikl na základě trendů, jakými jsou green deal, nové technologie a také globální konkurence a pracuje na něm devět subjektů z osmi států od Německa přes ČR po Slovensko. Cílem není zmapovat situaci v celých zemích, ale jen v určitých regionech, v případě ČR právě v Plzeňském kraji,“ řekl.

Cílovou skupinou Drive2Transform jsou automobilové firmy, soustředí se přitom na čtyři klíčové sektory Elektrifikace, Konektivita, Automatizace a Ekonomika. „Díky firmám, které se rozhodly na projektu podílet, můžeme analyzovat jejich problémy i obavy a poté zřídit platformu napříč celou centrální Evropou. Jen mapování problémů samozřejmě nestačí, počítáme také s aktivní složkou a zapojením kapacit z oborů vzdělávání, výzkumu či lidských zdrojů. Z Plzeňského kraje se zapojilo deset firem z automobilového průmyslu a tři subjekty z oblasti podpory byznysu, v dotazníku s 25 otázkami hodnotí aktuální stav a výhled, silné a slabé stránky, příležitosti a hrozby,“ pokračoval Filip Tikal s tím, že mezi zapojenými je i hostící ZF Engineering.

Ohrožení firem z oblasti automotive v Plzeňském kraji je přitom specifické, neboť se často věnují například výrobě dílů a doplňků, které nejsou součástí například motoru nebo palivové soustavy. Nevisí nad nimi tedy například hrozba útlumu kvůli elektrifikaci. „Vyšlo najevo, že firmy nejvíce trápí enormní skokový nárůst vstupů, tedy energií, nákladů na materiál i personálních nákladů, spojený s nedostatkem kvalifikovaných zaměstnanců,“ dodal Filip Tikal s tím, že společnostem chybí také transformační strategie.

I přesto však automotive průmysl zůstává pilířem tuzemské ekonomiky a podle údajů Sdružení automobilového průmyslu AutoSAP tvoří přes 9 % českého HDP. V Plzeňském kraji působí 38 subjektů s více než 50 zaměstnanci, jejichž produkty se v automotive uplatňují, většina z nich navíc zaměstnává více než 100 lidí, čímž jsou pro kraj významné i z hlediska trhu práce.

Velkou výzvu a zároveň otazník, na nějž je třeba odpovědět, představuje pro automobilové odvětví legislativa ESG (Environmental, Social, Governance). Hodnotí dopad na okolní prostředí, sociální problémy i dopady podnikání a v současnosti se týká jen velkých společností, pro něž platí směrnice NFRD o nefinančním reportingu a které  budou muset reportovat už za fiskální rok 2024. Postupně se však povinnost rozšíří i na menší i malé podniky. O ESG reportingu, který ukáže, jak na tom firmy jsou, se i proto hovoří jako o současném byznysovém fenoménu.

Z několika úst během jednání zaznělo, že povědomí o ESG by mělo být větší. „Je potřeba vzdělávat veřejnost. Když se setkáváme s klienty a oblast ESG s nimi řešíme, často zjišťujeme, že už řadu věcí vlastně dělají, ale nevědí o tom,“ konstatoval Tomáš Lorenc za UniCredit Bank, podle kterého bankéři rozlišují dopady ESG na velké výrobce a na jejich dodavatele. „Velcí výrobci mají závazky ohledně udržitelnosti a uhlíkové stopy, jejich cíl je být do roku 2050 ideálně na nule, dílčí cíle například  do roku 2030 zvyšovat prodej bezemisních vozů. Tlak na velké firmy se ale projevuje i u jejich dodavatelů, a to například při výběrových řízeních, v nichž mohou mít dodavatelé, kteří se ESG věnují, výhodu,“ uvedl.

Aby firmy více zapojil do péče o životní prostředí, vytvořil Plzeňský kraj v letošním roce novou značku Zdravá krajina partner projektu, kterou za Odbor životního prostředí představil Josef Sýkora. „Značka má propojovat samosprávy, veřejné subjekty a soukromý sektor od velkých firem po mikropodniky, které mají snahu podporovat zdravou krajinu a pozitivně ji ovlivňovat,“ řekl.

Příkladem může být společnost IDEAL Automotive Bor, která se podílela na rozšíření pastevního areálu v přírodní rezervaci Janovský mokřad nedaleko dálnice D5 u Nýřan. Pastevní plocha divokých koní se i díky ní rozšířila o 4,6 ha a zvýší biodiverzitu především rostlinných společenstev a bezobratlých živočichů.

„Ačkoliv firmy v současnosti  nemají kromě bankovnictví žádnou povinnost reportovat ESG, mnoho z nich to dělá. Věříme, že naše nová značka získá časem váhu a bude vypovídat o tom, že zapojení firmy dělají něco pro své okolí. V rámci ESG reportingu bychom jim rádi nabízeli materiály, které budou moci používat například ve výročních zprávách. Automotive a zdravá krajina se na první pohled možná vylučuje, ale symbióza by se hledat měla,“ dodává Josef Sýkora.

 

Projekt Drive2Transform je hrazen z prostředků programu Interreg Central Europe.

Logo Drive2Tranform

 

Jakub Hussar

kreativní ředitel a zakladatel agentury HAZE
14:50–15:30 · Výhled do budoucnosti · závěrečná keynote, poté ocenění Inovace regionu 2026

Bio

Kreativní ředitel, producent a idea maker. Pracuje pro velké tuzemské i nadnárodní klienty, například Nadaci České spořitelny, Conseq či LEGO. Podílel se na vzniku dětského kanálu ČT :D, vedl prezidentské kampaně i strategie parlamentních stran. Je držitelem bronzového lva z Cannes, Křišťálové lupy i ceny Magnesia Litera. Specializuje se na netradiční marketingové projekty, edukaci a gamifikaci. Ve volném čase skládá hudbu, píše sci-fi romány a věnuje se kameničině.

Přednáška: Česko: hobití Skandinávie?

Jaký je osud naší země? Upřednostníme šroubky, nebo řídicí jednotky? Jak získat ztracené sebevědomí a jak strhnout kormidlo pozitivním směrem, pro který Česko splňuje všechny předpoklady?

Jan Zeman

analytik vzdělávání, PAQ Research
12:20–13:00 · Lidé, talent a budoucnost regionu · poté moderovaný rozhovor

Bio

Vystudoval pedagogiku na Filozofické fakultě UK. V PAQ Research interpretuje data o nedostatcích vzdělávací soustavy, od nabídky středních škol po nedokončování základních škol. Je autorem několika analýz vzdělávací nabídky v krajích a sleduje, jak absolventi v zahraničí přecházejí na trh práce. Téma zpracoval v analýze Jak skoncovat s montovnou Evropy.

Přednáška: (Ne)využití potenciálu žáků a mladých dospělých

Co dnes mladí lidé očekávají od práce a od místa, kde chtějí žít? A proč jim to Plzeňský kraj ne vždy dokáže nabídnout?

Přednáška vychází z aktuálních mezinárodních průzkumů o tom, jak mladí dospělí uvažují o práci, kariéře a svém životě. Tato očekávání konfrontuje s daty o tom, kde kraj o budoucí zaměstnance přichází. Často se to děje dlouho před náborem: už ve vzdělávací dráze, od přístupu ke školce přes nedokončenou základní školu po oborovou skladbu středních škol.

Závěr patří tomu, co s tím mohou udělat kraj, školy i firmy. Řeč bude o duálním vzdělávání, kariérovém poradenství a prevenci vzdělávacího neúspěchu, ale i o tom, proč jde o propojený problém, a ne jen o otázku školství.