Tepelná čerpadla Panasonicu podle studujících Sutnarky

Plzeňský výrobce čerpadel rozšířil řady firemních partnerů, kteří spolupracovali s uměleckou fakultou Západočeské univerzity.

Jak může vypadat propojení studia a praxe? Třeba jako tepelná čerpadla. Studentky a studenti Fakulty designu a umění Ladislava Sutnara Západočeské univerzity v Plzni je navrhovali jako své semestrální práce pro plzeňský Panasonic. Nejlepší práce dostaly ocenění, všichni zapojení ale získali cennou zkušenost. 

 „Zadání bylo stejné pro všech asi dvacet studentů, a to zpracovat možné vzhledové návrhy vnitřních i venkovních jednotek tepelných čerpadel, včetně netradičních tvarů a za použití alternativních materiálů. Výstup tvořily prezentace vizuálních návrhů včetně modelů. Součástí spolupráce byla na začátku prohlídka továrny a výrobků pro celou skupinu a na konci pozvání pěti nejlepších studentů k ocenění od ředitele,“ uvedl za Panasonic R&D General Manager Petr Svatoš. 

Bude Panasonic s pěticí nejlepších návrhů dále pracovat? „Reálně bohužel ne, kosmetický design nových modelů je u nás řešen na korporátní úrovni, přímou vazbu na něj tudíž nemáme. Ovšem z pozice trhu EU můžeme design komentovat nebo připomínkovat, třeba i s přihlédnutím ke studentským idejím,“ dodal. 

Za fakultu projekt organizačně řídil Tomáš Chochole, zapojili se studující ze skupiny produktového designu Zdeňka Veverky. „Na fakultě se dlouhodobě věnujeme propojování studia s praxí, abychom dokázali pro studenty vytvořit co nejvíce reálné prostředí, které je bude po jejich absolutoriu čekat. Společný projekt s plzeňským Panasonicem to výborně splňoval a já si velmi vážím toho, že zástupci firmy včetně nejvyššího vedení našim studentům poskytovali průběžné konzultace a ve spolupráci s námi dokázali vyhodnotit nejzajímavější designová řešení,“ uvedl Tomáš Chochole. 

Studentky a studenti podle něj získali velmi dobrou a zajímavou zkušenost. „Měli možnost navnímat výrobu tepelných čerpadel přímo ve firmě a posunout design řídících jednotek tak, aby splňovaly funkční, tvarové i estetické prvky současnosti,“ pokračuje s tím, že podobných projektů má Sutnarka více. „Podle potřeb našich firemních partnerů na nich spolupracují studenti z různých ateliérů, což je skvělé. V minulých letech se například jednalo o spolupráci s firmami Streicher, Plzeňský Prazdroj, VR Training, Euromedia, Teplo Chodov nebo Rock Point,“ řekl závěrem.  

Jakub Hussar

kreativní ředitel a zakladatel agentury HAZE
14:50–15:30 · Výhled do budoucnosti · závěrečná keynote, poté ocenění Inovace regionu 2026

Bio

Kreativní ředitel, producent a idea maker. Pracuje pro velké tuzemské i nadnárodní klienty, například Nadaci České spořitelny, Conseq či LEGO. Podílel se na vzniku dětského kanálu ČT :D, vedl prezidentské kampaně i strategie parlamentních stran. Je držitelem bronzového lva z Cannes, Křišťálové lupy i ceny Magnesia Litera. Specializuje se na netradiční marketingové projekty, edukaci a gamifikaci. Ve volném čase skládá hudbu, píše sci-fi romány a věnuje se kameničině.

Přednáška: Česko: hobití Skandinávie?

Jaký je osud naší země? Upřednostníme šroubky, nebo řídicí jednotky? Jak získat ztracené sebevědomí a jak strhnout kormidlo pozitivním směrem, pro který Česko splňuje všechny předpoklady?

Jan Zeman

analytik vzdělávání, PAQ Research
12:20–13:00 · Lidé, talent a budoucnost regionu · poté moderovaný rozhovor

Bio

Vystudoval pedagogiku na Filozofické fakultě UK. V PAQ Research interpretuje data o nedostatcích vzdělávací soustavy, od nabídky středních škol po nedokončování základních škol. Je autorem několika analýz vzdělávací nabídky v krajích a sleduje, jak absolventi v zahraničí přecházejí na trh práce. Téma zpracoval v analýze Jak skoncovat s montovnou Evropy.

Přednáška: (Ne)využití potenciálu žáků a mladých dospělých

Co dnes mladí lidé očekávají od práce a od místa, kde chtějí žít? A proč jim to Plzeňský kraj ne vždy dokáže nabídnout?

Přednáška vychází z aktuálních mezinárodních průzkumů o tom, jak mladí dospělí uvažují o práci, kariéře a svém životě. Tato očekávání konfrontuje s daty o tom, kde kraj o budoucí zaměstnance přichází. Často se to děje dlouho před náborem: už ve vzdělávací dráze, od přístupu ke školce přes nedokončenou základní školu po oborovou skladbu středních škol.

Závěr patří tomu, co s tím mohou udělat kraj, školy i firmy. Řeč bude o duálním vzdělávání, kariérovém poradenství a prevenci vzdělávacího neúspěchu, ale i o tom, proč jde o propojený problém, a ne jen o otázku školství.