Inovace z Plzeňského kraje najdete po celém světě

Nejdelší tramvaj světa, moderní turbíny, přelomová filmařská technika, společnosti s mezinárodními úspěchy i vědecké nápady z výzkumných center. I to je Plzeňský kraj.

Od 2. do 7. září se budou v Českém domě na výstavě EXPO 2025 v Ósace konat Dny Plzeňského kraje, který se chce představit v tom nejlepším světle. Nebudou proto chybět ani ukázky nejrůznějších inovací, které kraj světu dal. Že je z čeho vybírat, se můžete přesvědčit sami. Inovace z Plzeňského kraje pomáhají vyrábět elektřinu, pečovat o životní prostředí, dopravovat lidi i natáčet oscarové trháky. 

 

Oscarové jeřáby 

Světovou pozornost si v roce 2005 zasloužila plzeňská společnost Technocrane. Americká Akademie filmových umění a věd ocenila její teleskopické kamerové jeřáby Oscarem za technický přínos filmu. „Běžně používaná zařízení musí filmaři umístit na koleje a po těch se pohybují. Tím je samozřejmě omezen jejich dosah, použití ve studiích. Teleskopický jeřáb má mnohem širší možnosti,“ popisoval majitel firmy Horst Burbulla a také zmínil, že Plzeňský kraj si k výrobě jeřábů vybral i díky jeho strojírenské tradici a tomu, že se zde dali „najít šikovní lidé, kteří právě pro tak náročnou činnost, jako je naše výroba, mají cit“. 

V souvislosti se ziskem Oscara se hovořilo o tom, že jeřáby z Plzně pomáhaly natáčet velkofilmy jako Titanic nebo Matrix. Po dvaceti letech se nezastavila nejen jejich výroba, ale ani jejich neustále inovování. Na květnové mezinárodní výstavě a konferenci tvorby obsahu, vysílání, satelitní a mediální technologie CABSAT 2025 v Dubaji se tak mohl Technocrane chlubit nejnovějšími modely, které pomohly natočit například film Hříšníci, o němž se už teď hovoří jako o jednom z favoritů nadcházejícího ročníku Oscarů. 

 

Tramvaje na míru 

Nejdelší tramvaj na světě, dvakrát delší než plejtvák obrovský. Tak se na jaře nejčastěji hovořilo o tramvaji Škoda ForCity Smart 38T, jejíž první vůz představila plzeňská Škoda Group. 58,69 metru dlouhá tramvaj bude stejně jako jedenáct dalších totožných vozů dopravovat cestující v Německu. Vznikla na objednávku dopravce Rhein-Neckar-Verkehr GmbH (rnv), který zajišťuje veřejnou dopravu v Mannheimu, Heidelbergu a Ludwigshafenu. 

Vozy se montují v Plzni, ale zajímavé je, že 20 procent komponentů pochází z Německa a hrubá stavba vzniká ve finském Otanmäki. 

Jiné, ale neméně zajímavé tramvaje vznikly na míru německému Bonnu, kterému pomohou s plánem dosáhnout do roku 2035 klimatické neutrality. Vůz Škoda ForCity Smart Bonn odpovídá přesně potřebám tohoto města, má ekologický klimatizační systém na bázi CO₂ a otočné podvozky, které snižují hluk a vibrace a zároveň minimalizují opotřebení kolejí.  

I díky multifunkčním prostorám nebo ergonomicky navrženým kabinám řidičů, díky pokročilému osvětlení pro lepší viditelnost i téměř tichému chodu získala tramvaj prestižní ocenění Red Dot Award za produktový design. 

 

Turbína pro udržitelnost 

Udržitelnost je důležité téma rovněž v případě projektu společnosti Doosan Škoda Power, která vloni ve finském Kemi zprovoznila nejmodernější parní turbínu o výkonu 270 MW. V tamním dřevozpracujícím závodě skupiny Metsä zvýšila turbína efektivitu a udržitelnost výroby buničiny. 

Podnik ročně vyprodukuje asi 1,5 milionu tun buničiny z měkkého a tvrdého dřeva a mnoho dalších bioproduktů. Zároveň vyrobí 2 TWh elektřiny z obnovitelných zdrojů, což je zhruba 2,5 % celkové finské výroby elektřiny. Turbína z Plzně má vyspělou konstrukci a její pokročilé schopnosti spolu s inovativními procesy ve výrobě přispívají k celkové efektivitě a udržitelnosti celého zařízení, finská celulózka díky ní vyrábí energii efektivněji a také lépe využívá zdroje. 

 

Jaderná modernizace 

Další významný projekt má ve Finsku odstartovat v příštím roce. Energetická společnost Fortum se rozhodla pro modernizaci osmi nízkotlakých turbín v jaderné elektrárně Loviisa, a o modernizaci se postará právě  Doosan.  

Elektrárna získala loni v únoru od finské vlády novou provozní licenci do roku 2050. Její současná výrobní kapacita je 1014 megawatt, modernizace turbín ji během postupných ročních odstávek zvýší o dalších 38 megawatt. Loviisa pak bude moci elektřinu spolehlivě vyrábět až do konce plánovaného životního cyklu. 

V úpravách jaderné elektrárny pokračuje i společnost ZAT. Významnou zakázku našla v bulharském městě Kozloduj, kde modernizuje systémy řízení regulačních tyčí reaktoru neboli RRCS pro 5. a 6. blok. „Jde o jeden z našich klíčových produktů, který je realizován na platformě ZAT SandRA Z100. Systém pro JE Kozloduj s reaktory typu VVER-1000 se skládá ze 44 řídicích skříní, 21 transformátorů, zařízení pro blokovou a nouzovou dozornu a servisních prvků. Návrh a výroba takového objemu zařízení pro oba bloky elektrárny trvala 2,5 roku,” říká Karel Stočes, ředitel marketingu a obchodu ZAT. 

Systém RRCS pracuje na šestnácti jaderných blocích s reaktory typu VVER-440 v pěti státech a na jedenácti jaderných blocích s reaktory typu VVER-1000 ve třech zemích. JE jediným systémem na trhu, který si s těmito typy rozumí.  

 

Plzeňský kraj míří na EXPO 

Posílení dobrého jména kraje a navázání mezinárodních kontaktů v oblasti kultury, vzdělávání, inovací a podnikání si slibuje Plzeňský kraj od účasti na aktuální světové výstavě EXPO 2025 v japonské Ósace. Ve dnech 2. – 7. září 2025 proběhnou přímo v Českém domě Dny Plzeňského kraje, a právě během nich kraj představí také firmy, které zde působí a jsou pevnou součástí jeho inovačního ekosystému.  

Aimtec, který se specializuje na software, má na kontě projekty na pěti světadílech, výrobce generátorů BRUSH SEM je součástí mezinárodní korporace Baker Hughes, jež působí ve více než 120 zemích světa, Compteq.io vyvíjí hardware a systémy na míru i díky zkušenostem z projektů realizovaných v EU, USA a Kanadě, bohaté zkušenosti z mezinárodních projektů má rovněž organizace COMTES FHT, která se věnuje výzkumu a vývoji kovových materiálů. Výrobní i vývojové centrum má v Plzni Daikin Industries Czech Republic, kterou ale v Ósace dobře znají – právě v tomto městě totiž původní společnost vznikla.  

Dobře známá je na asijském trhu také už zmíněná Doosan Škoda Power, kromě níž se v Japonsku představí Škoda Electric, Škoda Group a Škoda JS. Chybět nebude společnost GTW Bearings, která vyvíjí i vyrábí kluzná ložiska a ložiskové systémy, dále odborníci na přesné strojírenství pro automobilový, letecký a elektrotechnický průmysl ze společnosti Hofmeister, společnost Konplan, která navrhuje „nápojové linky pro celý svět“, společnost OttoBock, která využívá nejmodernější technologie v oboru protetiky, strojírenská společnost Wikov, jež patří ke světovým expertům na řešení mechanických pohonů, a ZF Engineering – plzeňská pobočka světového lídra na trhu s hnací a podvozkovou technikou.  

Inovativní výpravu doplní výzkumná centra RICE, RTI a NTC Západočeské univerzity a spolu s nimi Biomedicínské centrum Lékařské fakulty v Plzni Univerzity Karlovy nebo Ústav jaderného výzkumu Řež, pracoviště Plzeň. 

 

Západočeská univerzita v Ósace 

Jako „univerzita se silným výzkumným potenciálem a jako instituce s výraznou stopou v oblasti umění a inovací“ se na EXPO 2025 představuje Západočeská univerzita v Plzni. Co může nabídnout, bylo poprvé k vidění 25. července během EDU Day – dne věnovaného českým univerzitám, jejich výzkumu, startupům i spin-offům.  

„Fakulta designu a umění Ladislava Sutnara přivezla do Ósaky oceňovaný komiks Hikobae, inspirovaný japonskou historií a kulturou. Spin-off firma Pinflow Energy Storage, která vzešla z výzkumu ZČU, vystoupila s vlastní prezentací průtočného bateriového článku. Ten by měl nést také logo výzkumného centra NTC. Fakulta strojní bude později na podzim v rámci prezentace Plzeňského kraje ukazovat také patentovaný nástroj Kraken vyvinutý pomocí 3D tisku,“ informovala univerzita. 

Rektor Miroslav Lávička se kromě EDU Day zúčastnil také českého národního dne a připomněl, že Japonsko i Tchaj-wan jsou pro univerzitu důležitými partnery, přičemž v případě druhé zmíněné země stojí ZČU například o spolupráci s tamními vysokými školami a také o zapojení do aktivit společnosti TSMC, jednoho z největších výrobců polovodičových čipů. „Z cesty si odvážíme řadu konkrétních námětů a návrhů na spolupráci v oblasti výzkumu, výměnných pobytů i společných projektů. Získali jsme cenné kontakty i inspiraci pro další rozvoj našich aktivit v asijském prostoru,“ řekl rektor k účasti na EXPO. 

Jakub Hussar

kreativní ředitel a zakladatel agentury HAZE
14:50–15:30 · Výhled do budoucnosti · závěrečná keynote, poté ocenění Inovace regionu 2026

Bio

Kreativní ředitel, producent a idea maker. Pracuje pro velké tuzemské i nadnárodní klienty, například Nadaci České spořitelny, Conseq či LEGO. Podílel se na vzniku dětského kanálu ČT :D, vedl prezidentské kampaně i strategie parlamentních stran. Je držitelem bronzového lva z Cannes, Křišťálové lupy i ceny Magnesia Litera. Specializuje se na netradiční marketingové projekty, edukaci a gamifikaci. Ve volném čase skládá hudbu, píše sci-fi romány a věnuje se kameničině.

Přednáška: Česko: hobití Skandinávie?

Jaký je osud naší země? Upřednostníme šroubky, nebo řídicí jednotky? Jak získat ztracené sebevědomí a jak strhnout kormidlo pozitivním směrem, pro který Česko splňuje všechny předpoklady?

Jan Zeman

analytik vzdělávání, PAQ Research
12:20–13:00 · Lidé, talent a budoucnost regionu · poté moderovaný rozhovor

Bio

Vystudoval pedagogiku na Filozofické fakultě UK. V PAQ Research interpretuje data o nedostatcích vzdělávací soustavy, od nabídky středních škol po nedokončování základních škol. Je autorem několika analýz vzdělávací nabídky v krajích a sleduje, jak absolventi v zahraničí přecházejí na trh práce. Téma zpracoval v analýze Jak skoncovat s montovnou Evropy.

Přednáška: (Ne)využití potenciálu žáků a mladých dospělých

Co dnes mladí lidé očekávají od práce a od místa, kde chtějí žít? A proč jim to Plzeňský kraj ne vždy dokáže nabídnout?

Přednáška vychází z aktuálních mezinárodních průzkumů o tom, jak mladí dospělí uvažují o práci, kariéře a svém životě. Tato očekávání konfrontuje s daty o tom, kde kraj o budoucí zaměstnance přichází. Často se to děje dlouho před náborem: už ve vzdělávací dráze, od přístupu ke školce přes nedokončenou základní školu po oborovou skladbu středních škol.

Závěr patří tomu, co s tím mohou udělat kraj, školy i firmy. Řeč bude o duálním vzdělávání, kariérovém poradenství a prevenci vzdělávacího neúspěchu, ale i o tom, proč jde o propojený problém, a ne jen o otázku školství.