Na začátku příštího roku se v areálu plzeňského TechToweru začne stavět. Jeden z nejmodernějších českých technologických parků bude ještě modernější, neboť se rozšíří o testovací polygon pro roboty. Projektu za téměř 70 milionů korun věří plzeňští zastupitelé natolik, že ačkoliv ministerstvo průmyslu a obchodu rozhodne o dotaci až v roce 2026, oni na svém posledním zasedání odsouhlasili jeho předfinancování.
Šance na zisk dotace jsou dobré, ale až bude jistá, měla by se bývalá kotelna někdejšího pivovaru Světovar už proměňovat. „Mělo by se jednat o testovací polygon pro pozemní drony, tedy různá vozítka. Je to důležité zázemí, protože máme prostory pro podvodní i létající drony. Ale ty pozemní jsou teď aktuální, takže je velká poptávka po testovacích prostorách a zařízeních,“ přiblížil Pavel Bosák, náměstek primátora pro oblast technickou.
V Plzeňském kraji tak vznikne další polygon, který umožní ty nejmodernější technologie nejen testovat, ale také s nimi bude učit zacházet.
Chytré prostředí pro chytré tramvaje
Takzvaný testovací polygon pro autonomní mobilitu má Plzeň od června 2023. Změnila se v něj trať tramvajové linky 4 na Borech a její okolí od křižovatky ulic Mánesova a Klatovská po konečnou zastávku Univerzita. Správa informačních technologií města Plzně osadila křižovatky a ulice chytrými technologiemi, které monitorují dopravu i řídí plynulost silničního provozu, upřednostní vozidla složek IZS či tramvaje nebo zaznamenají chodce a cyklisty na přechodu.
Vzniku polygonu předcházel v roce 2021 podpis memoranda s cílem vytvořit z Plzně, v souladu s konceptem Smart City Plzeň, do roku 2027 centrum pro chytrou mobilitu a živou laboratoř pro testování autonomního řízení. Kromě magistrátu, Správy informačních technologií a Plzeňských městských dopravních podniků jej podepsali partneři O2 Czech Republic, INTENS Corporation, Škoda Transportation, Škoda Digital a Západočeská univerzita v Plzni.
První chytrá tramvaj vyzkoušela polygon před rokem. Moderní vůz vznikl v rámci výzkumného projektu DIDYMOS, když Škoda Group instalovala vlastní antikolizní systém ACS do tramvaje Škoda 40T, a testy ověřily jeho reakce v kritických situacích. Tramvaj automaticky detekovala překážku i rozpoznala vůz přijíždějící ze slepého úhlu, včas dostala upozornění na blížící se a následně zasahující vozidlo IZS.
Co přijde dál? V ideálním případě se Plzeň díky polygonu stane vzorem pro celou republiku. Jedním z hlavních výstupů projektu bude totiž metodika pro integraci moderních technologií do MHD, která na základě výsledků testování vznikne ve spolupráci s Ministerstvem dopravy, garantem projektu.
Technologie, které odolají sabotérům
Spojení „smart city“ má v názvu také polygon, který najdeme na okraji Plzně. Tím polygonem je areál společnosti OMEXOM GA Energy, kde jsou „instalovány systémy, které zvyšují bezpečnost obyvatel, zlepšují ochranu majetku, koordinují průjezd lokalitou nebo zajišťují bezpečnost chodců“. Budovy v takzvaném Smart City Polygonu řídí inteligentní systém, chytré je například i osvětlení v areálu nebo odpadkové koše, technologie jako závlahový systém mají na starost také ochranu životního prostředí.
Ukazovat, jak inteligentní systémy fungují v praxi, inspirovat a pomáhat s jejich zavedením, je smyslem tohoto polygonu. Například při společném cvičení ve spolupráci s Asociací kritické infrastruktury ČR společnost OMEXOM předvedla, jak chytré technologie ustojí útok sabotážní skupiny, a plzeňské obchodní centrum Area Bory díky jejím zkušenostem začalo používat úsporné, na dálku regulovatelné LED osvětlení. S technologiemi se v polygonu v neposlední řadě seznamují také mladí lidé, letos na jaře to byli v rámci Řemeslného kempu pro elektrotechniky žáci a žákyně odborných učilišť z Plzně, Sušice, Stodu a Světců.
Smart Campus
Na Západočeské univerzitě v Plzni vznikl v roce 2018 projekt Smart Campus, na němž se podílí všech jejích devět fakult. Kampus na Borech se díky němu stal jakýmsi městem ve městě, v němž lze testovat ty nejmodernější smart a IoT technologie před jejich nasazením. Univerzita se stala partnerem obcím, městům i firmám, které o ně měly zájem.
Premiérou Smart Campusu byla spolupráce s ČD – Telematika, když univerzita osadila část parkoviště před Fakultou elektrotechnickou zapuštěnými senzory, které hlídaly, jestli je místo právě obsazené, nebo ne, a přijíždějícím řidičům ukazovaly volná místa ve webové aplikaci. „Univerzita i partner mají k dispozici veškeré údaje a spolupracují i na dalším vývoji projektu, neboť senzory se od nainstalování už dokonce dočkaly softwarového upgradu a celý systém se tedy zdokonalil,“ vysvětloval iniciátor projektu Petr Kašpar.
Zatím posledním výstupem Smart Campusu jsou autonomní senzory, které budou měřit teplotu, vlhkost a další parametry v budovách ZČU a univerzitě pomohou ušetřit energetické náklady.
Západočeská univerzita s projektem počítá i do budoucna, může na něm stavět. Strategie jejího udržitelného rozvoje totiž zmiňuje Smart Campus v části věnované výzkumné činnosti s tím, že v tématu udržitelnosti vidí potenciál v souvislosti s komunikací a propagací výsledků výzkumu a vývoje (VaV) na ZČU. „Existuje zásadní deficit v transferu poznatků VaV do provozu ZČU – inovace nejsou uplatňovány ve vlastním provozu univerzity. Stejně tak chybí i aktivnější propagace a převod poznatků směrem k veřejnosti. Pro změnu přístupu lze částečně navázat na některé dosavadní snahy o aplikaci výsledků VaV do provozu ZČU, například na projekt SmartCampus a na snahy univerzity aktivněji a efektivněji rozvíjet koncept Science communication,“ stojí ve strategii.
Polygon v plamenech
Svého druhu testovací polygon je také Školní a výcvikové zařízení Hasičského záchranného sboru ČR ve Zbirohu. Areál v sousedství zbirožského zámku má za sebou první etapu modernizace za více než sto milionů korun. Hasiči z celého Plzeňského kraje se zdokonalují nejen v jeho učebnách, ale především na jeho trenažerech.
Důležitý je takzvaný protiplynový polygon pro nácvik fyzicky namáhavých zásahů ve ztížených a zakouřených prostorách, v jedinečném komplexu ale najdeme také venkovní nádrž na vodu pro nácvik mimořádných událostí na vodní ploše.
Byl to právě zbirožský areál, v němž Fakulta elektrotechnická Západočeské univerzity začátkem letošního roku nejen představila nový typ chytrého zásahového obleku pro hasiče, ale mohla také předvést, co dokáže. Uvnitř plechového kontejneru, v němž hasiči běžně cvičí zásahy, šlehaly plameny a teplota dosahovala 600 STUPŇŮ Celsia, zatímco uvnitř obleku by neměla přesáhnout 48 stupňů po dobu delší než tři minuty.
Autonomní auta u Stříbra
Se záměrem přitáhnout do Plzeňského kraje špičku automobilových vývojářů nejen z Evropy představila už v roce 2017 česká investiční skupina Accolade plán polygonu „pro testování a certifikaci vozidel s autonomním řízením“. Předpoklad, že bude do roku 2022 stát nedaleko Stříbra, se ovšem nenaplnily. Zatím.
Plán totiž pořád žije, a zatím naposledy k jeho uskutečnění otevřeli dveře krajští zastupitelé v květnu letošního roku. Aby se projekt mohl pohnout a mezi Stříbrem a Těchlovicemi se mohlo začít stavět, je třeba nejprve provést změnu Zásad územního rozvoje. Samotná společnost Accolade o změnu však požádat nemůže, a proto za ni požádá kraj. Ze 47 zastupitelů byl proti pouze jeden.
Na polygonu má být možné testovat veškeré dopravní situace, simulovat ulice velkých metropolí i menší městské uličky, tvořit ho mají vysokorychlostní i víceproudá silnice, vozovky s různými povrchy nebo tunel. Polygon má být „centrem excelentního výzkumu a vývoje“. Zastupitelé Stříbra ho schválili s tím, že provoz bude odpovídat málo vytížené okresní silnici a obejde se prakticky bez hluku či zplodin. Souhlas Stříbra byl i jedním z důvodů, proč krajští zastupitelé na podnět Accolade rozhodli o změnu Zásad územního rozvoje požádat. Návrh změny musí předložit nejpozději do konce roku 2026, ale zřejmě to bude dříve.
Na rozdíl od testovacího polygonu, který v roce 2023 otevřela v Sokolově BMW Group, jíž také slouží, má být ten stříbrský otevřený. Zájem o něj už projevily Škoda a Volkswagen.
Vodíková budoucnost?
V oblasti rozvoje výzkumu, vývoje a inovací se Plzeňský kraj řídí Regionální inovační strategií, v současné době její třetí aktualizací. Pracuje se ovšem na aktualizaci číslo čtyři, do níž by se mělo dostat také stále častěji skloňované téma vodíkových technologií.
V rámci projektu Smart Akcelerátor III Plzeňského kraje se proto v tomto roce uskutečnila setkání výzkumných i vzdělávacích organizací a firem, které v kraji působí a vodíkem se zabývají. Začala se hledat cesta, jak vodíkové technologie zatraktivnit, přiblížit veřejnosti, a ukázalo se, že jednou z možných cest by mohl být právě vodíkový polygon. Místo, které by obnovitelné zdroje energie včetně vodíku předvedlo odborné i laické veřejnosti, umožnilo provádět testy… A které České republice zatím chybí, neboť nejblíže k němu zatím mají v Pardubicích, kde polygon začala budovat společnost GasNet.
