Katedrála sv. Bartoloměje se pro jeden březnový večer změnila v promítací plátno, na němž se během několika minut odehrála celá 730letá plzeňská historie. Velkolepý videomapping oslavil výročí západočeské metropole i titulu Evropského hlavního města kultury a na zaplněném náměstí ho sledovaly tisíce nadšených lidí.
Show světové úrovně vznikla v plzeňském studiu Metanoia Creative, jehož příběh dokládá, že kultura a kreativita je zde nejen doma, ale má také velký potenciál. Potvrzuje, že kultura a kreativita může být byznysem, součástí ekonomiky i jedním z hnacích motorů inovací, jak říká Strategie rozvoje a podpory kulturních a kreativních odvětví pro roky 2021-2025, kterou schválila vláda už v roce 2021.
V aktuální verzi Regionální inovační strategie Plzeňského kraje slova kultura a kreativita, případně spojení kulturně kreativní odvětví (KKO) zatím chybí. Jedinou zmínkou je odstavec věnovaný plzeňskému DEPO2015. Má se to ale změnit, neboť kraj chystá Strategii rozvoje kulturních a kreativních odvětví v Plzeňském kraji a termín KKO by měl figurovat také v nové verzi Regionální inovační strategie, na níž se právě pracuje. V hledáčku jsou zejména takzvané kreativní průmysly, jež například zkušené Jihomoravské inovační centrum označuje jako “činnosti, které mají svůj původ v individuální tvořivosti a mají potenciál pro tvorbu pracovních míst a bohatství prostřednictvím vytváření a využívání duševního vlastnictví”.
Strategie (v) ČR
Podle oficiální evropské definice patří do KKO “všechny obory, jež jsou založeny na kulturních hodnotách nebo na uměleckých a jiných individuálních či kolektivních kreativních projevech a jsou vymezeny v právním základu programu Kreativní Evropa”.
“Oproti jiným oblastem kultury nejsou KKO závislé na veřejných zdrojích, tj. jsou více než z 50 % finančně soběstačné. Mezi KKO řadíme zejména následující oblasti s potenciálem generovat zisk: audiovize, hudba, knihy a tisk, reklama, architektura, design a móda, tradiční a umělecká řemesla a dále některé oblasti scénického umění, výtvarného umění a kulturního dědictví. Tento prostý výčet však nemůže zachytit pestrost KKO,” píše se pak v české strategii.
Zkušenosti s rozvojem KKO má kraj Vysočina, jenž odvětví popisuje jako “ekonomické činnosti, které využívají talentu, tvořivosti a dovedností a jsou založeny na kulturních hodnotách nebo uměleckých vyjádřeních”. Královehradecký kraj udělal z kulturně kreativních průmyslů součást své Regionální inovační strategie už před dvěma lety.
Jak doloží následující odstavce, Plzeňskému kraji nejsou činnosti spojené s KKO cizí, ačkoliv se kultura a kreativita nemá na rozdíl od Královéhradeckého kraje stát samostatnou doménou specializace. Právě zapojení do Regionální inovační strategie ale může roli kreativních průmyslů významně posílit, především pak v kombinaci s pěti stávajícími doménami – Biomedicínou a technikou ve zdravotnictví, Chytrou mobilitou, Inteligentními výrobními systémy, Moderní energetikou a Novými materiály a technologiemi.
EHMK 2015
Plzeň si letos připomíná deset let od zisku titulu Evropského hlavního města kultury 2015. Už její kandidatura stála “na vizi kultivované znalostní společnosti a využití kultury jako katalyzátoru kreativity a inovací”, jak uvádí evaluační zpráva projektu.
Aktivity toho roku se neomezovaly jen na Plzeň, konaly se po celém kraji a přilákaly 1,2 milionu návštěvníků, v kraji vzrostl turismus o14 %, výdaje návštěvníků spojených s EHMK přesáhly 22 milionů a do veřejných rozpočtů se vrátilo minimálně 6,5 milionu eur.
Ne vše se však podařilo. Nejvyšší kontrolní úřad vytkl, že se v Plzni mělo uskutečnit 17 dílčích projektů, na něž Regionální rada regionu soudržnosti Jihozápad vyčlenila evropské dotace ve výši 19,5 milionu eur, ale město kvůli nepřipravenosti investic jednu třetinu nevyčerpalo. “Mělo vyrůst například pět nových sídel významných kulturních institucí – od divadla až po archiv. Dokončeno bylo nakonec jen jedno: novostavba divadla,” uvedl.
Plzni kulturní rok připomíná už zmíněná kreativní zóna DEPO2015, již jako jeden z příkladů funkčního KKO uvádí i web Kreativní Česko. Bývalý areál vozovny dopravních podniků se změnil v pilíř udržitelnosti celého projektu, stal se dějištěm kulturních akcí i zázemím pro kreativce. “Pořádá festival světla BLIK BLIK, česko-bavorskou kulturní spolupráci včetně festivalu Treffpunkt v Plzni a Regensburgu, Evropský den sousedů, WALLZ – Street Art Festival, Plzeň Design,” najdeme na webu Plzně 2015, jež areál provozuje.
Právě festival BLIK BLIK nabízí průniky KKO do dalších odvětví. Rok co rok pro něj vznikají instalace často šité Plzni na míru, jejichž autoři by se kromě kreativity neobešli bez povědomí o práci s materiály, programování, elektronice… Studio Metanoia Creatives, známé svými videomappingy, se doslova představuje jako “skupina interdisciplinárních umělců a kreativních technologů z České republiky” s tím, že právě mezioborovost jim “umožňuje zkoumat různé digitální audiovizuální techniky, od kreativního kódování a generativního umění přes všechny formy klasické a digitální animace, 3D grafiku, zvukový design”.
Šanghaj, Soul, Dublin, Gdaňsk, i tam byla jejich bohatá audiovizuální díla k vidění. Videomapping INTERSPERSE dokonce v prestižní mezinárodní soutěži Dublin Winter Lights zvítězil. Skvělou vizitku Plzni dělá i to, že Julie Tampierová, Jakub Nosek a Denisa Pubalová, kteří za Metanoia Creatives stojí, absolvovali Fakultu designu a umění Ladislava Sutnara Západočeské univerzity (ZČU).
Sutnarka a mezioborovost
Bývalí studující fakulty, pro niž se vžil název Sutnarka, nemluví o interdisciplinaritě náhodou. Právě interdisciplinarita neboli mezioborovost je totiž pro plzeňskou univerzitu důležitá. Škola ví, že musí podporovat spolupráci napříč technicky i humanitně zaměřenými fakultami, aby vychovávala absolventky a absolventy s co největší rozhledem. “Posílení interdisciplinarity ve vzdělávání a tvůrčí činnosti” je jednou z pěti klíčových priorit pro strategické období 2021–2025.
Jak to může vypadat v praxi? Třeba jako interdisciplinární studijní program Elektromobilita a inteligentní dopravní systémy, na němž se podílí sedm fakult z devíti a který nabízí tři specializace Elektromobilita, moderní dopravní prostředky a jejich pohony, Konstrukce a design v oblasti e-mobility a Plánování, modelování a řízení dopravy.
Jiným příkladem je výukový projekt DESING+, kterého se od roku 2004 zúčastnilo už přes 1500 studujících z pěti fakult ZČU. Firmy z praxe už tradičně zadávají reálné výzvy, které řeší mezifakultní studentské týmy, a díky tomu se na problém mohou podívat z technického, designérského, zdravotnického nebo ekonomického úhlu. V zatím posledním ročníku vylepšovali třídič drobného materiálu pro firmu ENGEL, navrhovali nový držák na kryogenní nádoby pro firmu Streicher nebo na zadání firmy OttoBock vytvořili terapeutickou hrací kostku pro malé děti.
Nejde ovšem jen o studium, ale také o vědeckou práci. Tvůrčí činnost na ZČU má ve strategii vlastní kapitolu, podle níž “zasahuje díky svému unikátnímu multioborovému zaměření do široké škály oborů. ZČU buduje kvalitní mezioborové vědecké týmy, které adekvátně reagují na globální poptávku průmyslových podniků a veřejného sektoru, a nastoluje témata, která ovlivňují soukromý i veřejný sektor.”
Když se interdisciplinarita spojí s internacionalizací, může být výsledkem například česko-německý projekt s cílem vyvinout exoskeleton pro rehabilitaci. Za ZČU se na něm podílely Fakulta zdravotnických studií, Fakulta designu a umění Ladislava Sutnara, Regionální technologický institut i Fakulta aplikovaných věd, a vše vlastně připomínalo DESING+ přenesený do praxe. Hlavní slovo měly inovace v designu, konstrukčních technologiích, 3D tisku, mechatronice, aplikované kybernetice a rehabilitačních oborech.
Potřebu designu v průmyslu dokládá návštěva společnosti TGS v Mýtě u Rokycan, která se jako vůbec první česká firma začala věnovat velkoformátovému 3D tisku z plastu i dalších materiálů. “Jsme hlavně strojaři, v designu jinak příliš silní nejsme,” komkentovala Michaela Duchková z Projektového oddělení 3D tisku, proč TGS navázala spolupráci právě se Sutnarkou.
Plzeňský kraj
Návrh Strategie rozvoje kulturních a kreativních odvětví v Plzeňském kraji prezentoval v březnu krajským radním Odbor kultury, památkové péče a cestovního ruchu. S tím, že hlavním cílem je zvýšit přínos kulturních a kreativních odvětví pro rozvoj Plzeňského kraje.
Napomoci tomu má například koordinace a řízení aktivit a iniciativ pro rozvoj kreativity a podnikání, prezentace významu KKO pro rozvoj kraje nebo nástroj pro rozvoj kreativity a podnikavosti cílící na firmy.
Důležité přitom je, že kraj má na čem stavět. Podle dat v něm působí 2159 subjektů, jež do KKO patří, přičemž dominuje Plzeň s devíti stovkami a z jednotlivých oblastí jde nejčastěji o umělecké řemeslo a výtvarné umění.
Prezentaci zakončila slibná vize Plzeňského kraje za 15 let:
“V Plzeňském kraji jsou účinně podporovány tradice, kultura a kulturní dědictví, což vytváří předpoklady pro rozvoj KKO v kraji.
Plzeňský kraj vyniká motivujícím prostředím, fungujícím zázemím a inspirativní komunitou pro rozvoj KKO (kreativci, studenti, školy, firmy, instituce apod.).
V Plzeňském kraji roste potenciál pro kreativitu a podnikavost lidí díky vzdělávání, systematické práci s talenty a vytváření atraktivních podmínek pro inspirativní osobnosti.
Kreativita se v Plzeňském kraji projevuje ve veřejném prostoru, vzdělávání i pozitivní atmosféře ve společnosti.
Plzeňský kraj dokáže využít své pozice v inovacích, technice a výzkumu a iniciovat spolupráci KKO s touto sférou.
„Decision makers“ v Plzeňském kraji účinně spolupracují při rozvíjení efektivních forem podpory KKO.
I díky tomu Plzeňský kraj vyniká vysokým počtem produktů světové úrovně.”
