Společnost COMTES FHT přispěla k zisku mezinárodní ocelářské ceny

Projekt SIBORA společnosti Volkswagen představuje průlom v technologii lisování za tepla. Výzkumný ústav z Dobřan měl na starost návrh materiálu a jeho experimentální zpracování.

Lehčí, bezpečnější a udržitelnější konstrukční součásti automobilů umožňuje vyrábět mezinárodní projekt SIBORA automobilky Volkswagen, který získal ocenění Swedish Steel Prize 2025. Neobešel by se bez dobřanské výzkumné společnosti COMTES FHT.  

Švédská cena je oslavou dobrého inženýrství. Zviditelňuje ty, kteří plně využívají potenciál vlastností oceli ke zlepšení nejen svého vlastního podniku, a zároveň podporuje sdílení znalostí a inspiruje inovace.  

Úspěch projektu SIBORA (Silicon-Boron Steel with Retained Austenite) spočívá v přelomové technologii lisování za tepla. Kombinuje totiž nově vyvinutou, vysoce výkonnou ocel a pokročilé, procesně integrované lisování plechů za tepla. Výsledný materiál má výjimečnou tažnost pro lepší absorpci energie při nárazu. Poměr jeho pevnosti a tažnosti lze navíc nastavit v různých zónách, dokonce i v rámci jedné součásti. Lehká a udržitelná konstrukce umožňuje snížit hmotnost vozidla bez narušení strukturální integrity nebo bezpečnosti. 

Na projektu spolupracují Volkswagen Group, Matplus, COMTES FHT a.s., Metakus, SSAB, GNS Gesellschaft für numerische Simulation a Kirchhoff Automotive. 

COMTES FHT přitom odpovídá za návrh materiálu, jeho přípravu v prototypovém množství a experimentální zpracování, včetně kování a válcování polotovarů pro zkoušky v průmyslových podmínkách. „Tato činnost zahrnuje také termofyzikální simulace chování materiálů za účelem optimalizace mikrostruktury a mechanických vlastností,“ uvedl předseda představenstva Libor Kraus. 

Verdikt, který zdůvodňuje udělení ceny, klade důraz mimo jiné na důležitost partnerství. Spolupráce se společnostmi COMTES FHT a Matplus GmbH byla podle poroty pro Volkswagen Group Innovation doslova průlomová. 

Dodejme, že COMTES FHT je nedílnou součástí inovačního ekosystému Plzeňského kraje a patří do čtyř z pěti domén specializace, jež definuje krajská Regionální inovační strategie. Garantem domény Nové materiály a technologie je přitom právě předseda představenstva Libor Kraus, který zároveň předsedá také Krajské radě pro výzkum, vývoj a inovace. 

Jakub Hussar

kreativní ředitel a zakladatel agentury HAZE
14:50–15:30 · Výhled do budoucnosti · závěrečná keynote, poté ocenění Inovace regionu 2026

Bio

Kreativní ředitel, producent a idea maker. Pracuje pro velké tuzemské i nadnárodní klienty, například Nadaci České spořitelny, Conseq či LEGO. Podílel se na vzniku dětského kanálu ČT :D, vedl prezidentské kampaně i strategie parlamentních stran. Je držitelem bronzového lva z Cannes, Křišťálové lupy i ceny Magnesia Litera. Specializuje se na netradiční marketingové projekty, edukaci a gamifikaci. Ve volném čase skládá hudbu, píše sci-fi romány a věnuje se kameničině.

Přednáška: Česko: hobití Skandinávie?

Jaký je osud naší země? Upřednostníme šroubky, nebo řídicí jednotky? Jak získat ztracené sebevědomí a jak strhnout kormidlo pozitivním směrem, pro který Česko splňuje všechny předpoklady?

Jan Zeman

analytik vzdělávání, PAQ Research
12:20–13:00 · Lidé, talent a budoucnost regionu · poté moderovaný rozhovor

Bio

Vystudoval pedagogiku na Filozofické fakultě UK. V PAQ Research interpretuje data o nedostatcích vzdělávací soustavy, od nabídky středních škol po nedokončování základních škol. Je autorem několika analýz vzdělávací nabídky v krajích a sleduje, jak absolventi v zahraničí přecházejí na trh práce. Téma zpracoval v analýze Jak skoncovat s montovnou Evropy.

Přednáška: (Ne)využití potenciálu žáků a mladých dospělých

Co dnes mladí lidé očekávají od práce a od místa, kde chtějí žít? A proč jim to Plzeňský kraj ne vždy dokáže nabídnout?

Přednáška vychází z aktuálních mezinárodních průzkumů o tom, jak mladí dospělí uvažují o práci, kariéře a svém životě. Tato očekávání konfrontuje s daty o tom, kde kraj o budoucí zaměstnance přichází. Často se to děje dlouho před náborem: už ve vzdělávací dráze, od přístupu ke školce přes nedokončenou základní školu po oborovou skladbu středních škol.

Závěr patří tomu, co s tím mohou udělat kraj, školy i firmy. Řeč bude o duálním vzdělávání, kariérovém poradenství a prevenci vzdělávacího neúspěchu, ale i o tom, proč jde o propojený problém, a ne jen o otázku školství.