Ani v evropském kontextu není mnoho družic, za kterými by stál tým středoškoláků

Může pětice českých středoškoláků změnit kosmonautiku? Ti z týmu LASAR k tomu mají hodně nakročeno. Uspěli již se svým nápadem v celosvětové soutěži Conrad Challenge a stále ho vylepšují.
Jan Herzig

Už jste slyšeli o týmu středoškoláků z Česka, který se svým projektem nadchl americkou NASA přímo ve vesmírném centru v texaském Houstonu? Tým LASAR zvítězil v celosvětové soutěži Conrad Challenge ve dvou kategoriích ze tří. Před odborníky z NASA a v konkurenci více než dvou tisíc týmů z celého světa představil řešení, jak restartovat nekomunikující družice na oběžné dráze Země, a stal se jedním z mála evropských týmů, které se kdy dostaly do finále a vůbec prvním z Česka. Talentované studenty včetně Anny Krebsové z Mikulášského gymnázia v Plzni úspěch v USA inspiroval k dalšímu pokračování projektu a vedl i k rozšíření týmu o další členy. Jedním z nich je i student gymnázia v Domažlicích, nadšený astronom Jan Herzig, který nám prozradil další neméně ambiciózní plány týmu. 

Může se tým LASAR opět přihlásit do Conrad Challenge a uspět s dalším projektem? „Přes Conrad Challenge, ve které základ našeho týmu uspěl v dubnu 2024, už naše budoucí cesta nepovede. Co se jména týče, a to je vtipné, tak my už se teď jmenujeme jinak, přestože ta zkratka stále vychází jako LASAR. Už nejsme LAser SAtellite Recovery, ale Laser-Assisted SAtellite Reentry. Jak název napovídá, trochu jsme posunuli náš zájem a více se zaměřujeme právě na myšlenku deorbitace družic. Ve zkratce se jedná o zpomalení vysloužilé družice s cílem jejího navedení zpět do zemské atmosféry, kde shoří a nepředstavuje další riziko pro funkční družice na orbitě.  Kam povede teď naše budoucí cesta? Na Conrad Challenge tým podal nějaký návrh a teď je důležité tu myšlenku uvést do reality. To je naprosto přímočará cesta. To je to, co nám ještě několik let vlastně bude trvat, protože my jsme si vytyčili cíl, a to nějakým způsobem zachraňovat družice, nebo je deorbitovat, aby nám nedělaly nepořádek na oběžné dráze. To je opravdu velký cíl, který kdyby se podařil, tak zásadním způsobem změní celou kosmonautiku. Pořád jsme vlastně jenom skupina středoškoláků, takže se dá předpokládat, že nám to nějakou dobu, než seženeme všechny dostupné prostředky, bude trvat. Bude to zkrátka běh na dlouhou trať. Prvotní myšlenka dala vzniknout perfektní prezentaci našeho týmu v Houstonu. Ta byla naprosto dokonalá a odborná porota ji, jak bylo vidět, velmi ocenila. Tehdy to ale byl jen návrh, model vytištěný na 3D tiskárně, prezentace a nějaké textové podklady. Teď z toho potřebujeme udělat zařízení, které bude fungovat v praxi. Postupujeme k cíli zcela specifickými kroky,“ prozradil Herzig. Tím nejdůležitějším se stalo vyslání vlastní družice do vesmíru. Takzvaný CUBESAT je malá družice, krychle o velikosti 10 x 10 x 10 cm. Jmenuje se příznačně LASARSAT a byla vynesena na oběžnou dráhu v sobotu 21. prosince 2024 raketou Falcon 9 společnosti SpaceX. Jejím prostřednictvím bude tým LASAR testovat své myšlenky v praxi, protože zatím netuší, jak laserový paprsek, když ho budou střílet na oběžnou dráhu, pozmění průchod atmosférou, jak silný bude v té výšce. „Nevíme, jak přesně budeme schopní zaměřit družici. Zatím nevíme, jak postavit takhle silný laser, takže tam je mnoho neznámých. A právě to, jak projde atmosférou, jak se ta družice zaměří, nezjistíme jinak než přímo ve vesmíru. Celý projekt se nyní rozbíhá, probíhá testování jednotlivých přístrojů družice a brzy začneme provádět jisté experimenty. Pokud dopadnou příznivě, tak se následně ve vývoji projektu ohromným krokem posuneme k praxi a budeme moci pokročit zase o kus dále. Vedle toho se samozřejmě budeme věnovat i popularizaci projektu,“ řekl Herzig. Již úspěchem v Conrad Challenge se mladému, avšak neuvěřitelně schopnému týmu středoškoláků podařilo přitáhnout ke kosmickému odvětví nepředstavitelné množství pozornosti, ať už ze strany médií, politiků nebo dalších studentů. V tomto duchu chce tým pokračovat i nadále. „Chceme informovat veřejnost o kosmických aktivitách, ukazovat jim, jak jsou důležité, proč je pro Česko výhodné se angažovat v kosmickém průmyslu. Samozřejmě chceme také motivovat studenty k zájmu o přírodní a technické vědy, což je obecně jedna z hlavních náplní všech mých aktivit,“ uvedl Herzig, který se mj. angažuje v projektu GoHigher, jehož cílem je budování komunity mladých talentů v Plzeňském kraji. 

Není neuvěřitelné – pokud vše půjde podle plánu povede -, že pětice středoškoláci z Česka může změnit kosmonautiku? „Je to neuvěřitelné. Neuvěřitelná byla už samotná Conrad Challenge. Už tehdy tým, kterého jsem ještě nebyl součástí, dokázal něco neuvěřitelného. Byla to hlavní zpráva dne na většině televizních stanic u nás. Bylo to ve všech novinách a v nedávné době se nám to podařilo znova. Tým studentů ve věku mezi 16 a 18 lety vyslal vlastní družici do vesmíru! Družici, která má ambici zkusit to, co ještě žádná kosmická agentura předtím nevyzkoušela. A to je teprve začátek. Předtím se o vlastní kosmickou misi nepokusili v Česku ani žádní vysokoškoláci, natož středoškoláci. Já jsem měl tu úžasnou příležitost sledovat start osobně přímo na kosmodromu Vandenberg v americké Kalifornii a byl to rozhodně zážitek na celý život. Ani v evropském kontextu není mnoho družic, za kterými by po organizační stránce stál tým středoškoláků. Když k tomu připočteme mediální dosahy a celkový impakt projektu, myslím, že se jedná o celosvětově unikátní projekt,“ doplnil na závěr Herzig.  

 

Jakub Hussar

kreativní ředitel a zakladatel agentury HAZE
14:50–15:30 · Výhled do budoucnosti · závěrečná keynote, poté ocenění Inovace regionu 2026

Bio

Kreativní ředitel, producent a idea maker. Pracuje pro velké tuzemské i nadnárodní klienty, například Nadaci České spořitelny, Conseq či LEGO. Podílel se na vzniku dětského kanálu ČT :D, vedl prezidentské kampaně i strategie parlamentních stran. Je držitelem bronzového lva z Cannes, Křišťálové lupy i ceny Magnesia Litera. Specializuje se na netradiční marketingové projekty, edukaci a gamifikaci. Ve volném čase skládá hudbu, píše sci-fi romány a věnuje se kameničině.

Přednáška: Česko: hobití Skandinávie?

Jaký je osud naší země? Upřednostníme šroubky, nebo řídicí jednotky? Jak získat ztracené sebevědomí a jak strhnout kormidlo pozitivním směrem, pro který Česko splňuje všechny předpoklady?

Jan Zeman

analytik vzdělávání, PAQ Research
12:20–13:00 · Lidé, talent a budoucnost regionu · poté moderovaný rozhovor

Bio

Vystudoval pedagogiku na Filozofické fakultě UK. V PAQ Research interpretuje data o nedostatcích vzdělávací soustavy, od nabídky středních škol po nedokončování základních škol. Je autorem několika analýz vzdělávací nabídky v krajích a sleduje, jak absolventi v zahraničí přecházejí na trh práce. Téma zpracoval v analýze Jak skoncovat s montovnou Evropy.

Přednáška: (Ne)využití potenciálu žáků a mladých dospělých

Co dnes mladí lidé očekávají od práce a od místa, kde chtějí žít? A proč jim to Plzeňský kraj ne vždy dokáže nabídnout?

Přednáška vychází z aktuálních mezinárodních průzkumů o tom, jak mladí dospělí uvažují o práci, kariéře a svém životě. Tato očekávání konfrontuje s daty o tom, kde kraj o budoucí zaměstnance přichází. Často se to děje dlouho před náborem: už ve vzdělávací dráze, od přístupu ke školce přes nedokončenou základní školu po oborovou skladbu středních škol.

Závěr patří tomu, co s tím mohou udělat kraj, školy i firmy. Řeč bude o duálním vzdělávání, kariérovém poradenství a prevenci vzdělávacího neúspěchu, ale i o tom, proč jde o propojený problém, a ne jen o otázku školství.