Profesor Kari Hemminki pochází z Finska a studium medicíny zahájil na univerzitě v Helsinkách. V roce 1975 se stal docentem biochemie a již v postdoktorském studiu se věnoval molekulární biologii na Univerzitě Johnse Hopkinse v Baltimoru ve státě Maryland v USA. Je emeritním profesorem Německého centra pro výzkum rakoviny (Deutsches Krebsforschungszentrum – DKFZ) v Heidelbergu, kde od roku 2003 do června 2019 vedl oddělení epidemiologie rakoviny.
V současné době působí od začátku roku 2020 na Lékařské fakultě Univerzity Karlovy v Plzni jako ERA Chair podle terminologie evropského programu na podporu výzkumu Horizont 2020. Jako špičkový výzkumník a světově uznávaný vědec v oblasti genomiky a epidemiologie nádorových onemocnění založil a vede novou Laboratoř translační genomiky nádorových onemocnění v Biomedicínském centru.
Co Vás přivedlo do České republiky, do Plzně?
V České republice jsem vlastně byl už mnohokrát, poprvé to bylo v létě 1968. A také řada studentů, kolegů a přátel z předchozího působení pocházela odtud, takže Česká republika pro mě není cizí zemí. Někteří z nich byli dokonce z Plzně, přes kterou jsem v minulosti projížděl na svých cestách z Heidelbergu do Prahy.
A právě v Heidelbergu, při svém odchodu z Německého centra pro výzkum rakoviny v roce 2019, jsem se dozvěděl o programu ERA (European Research Area), který se podařilo Karlově univerzitě v Plzni získat. Bylo vypsáno výběrové řízení na pozici vedoucího výzkumného pracovníka – ERA chair. Přihlásil jsem se a byl jsem vybrán.
Jak dlouho už žijete v Plzni?
Od roku 2020, ale s přestávkami během pandemie Covid-19. Nicméně do Heidelbergu, který není tak daleko a leží asi 400 km od Plzně, jezdím téměř pravidelně na týdenní bázi.
Jaká je Vaše role a náplň práce v Biomedicínském centru Lékařské fakulty v Plzni?
Jak jsem již uvedl, působím na pozici ERA chair holder v translační onkologii v Biomedicínském centru Lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Plzni. Vzhledem k mým zkušenostem s vedením výzkumných projektů je mým cílem přinést zásadní vědecké a manažerské know-how, které pomůže zvýšit konkurenceschopnost Biomedicínského centra, ale i celé fakulty a univerzity.
Co Vás v počátcích vedlo k rozhodnutí zasvětit svůj život výzkumu v oblasti epidemiologie a genomiky nádorových onemocnění?
Ve výzkumu se pohybuji již 50 let a mnohokrát jsem změnil oblast výzkumu. Výše uvedená témata se stala dominantními zhruba před 30 lety, a to i s ohledem na financování. Věda je do značné míry závislá na možnostech financování, které poskytují finanční agentury ve všech zemích. Stejně jako tady nedostáváme žádné finance od univerzity, kromě peněz EU, které univerzitě poskytuje v rámci projektu.
A priority financování se v průběhu času mění. V počátcích ve Finsku a Švédsku byl kladen důraz na otázky životního prostředí. Když jsem začal pracovat v Německu, změnil jsem zaměření novým směrem i z důvodu finančních prostředků, které byly tehdy k dispozici. Dá se říci, že věda se určitým způsobem řídí dle prioritních oblastí, do kterých směřuje financování.
Mohl byste prosím stručně popsat projekt Chaperon?
Myšlenkou tohoto programu EU je podpora vědy v zemích, které jsou pod 50% průměru EU. Česko bylo těsně pod touto hranicí a bylo tedy způsobilé jej získat.
Biomedicínské centrum Lékařské fakulty UK v Plzni je zatím teprve čtvrtým úspěšným žadatelem v ČR, který uspěl v některé z výzev ERA Chairs. Volba tématu projektu (plným názvem CHAPERON – ERA Chair Position for Excellent Research in Oncology) padla na oblast onkologického výzkumu i proto, že má v tomto regionu vysokou prioritu. Nejen proto, že se Plzeňský kraj vyznačuje vysokým výskytem různých nádorových onemocnění, včetně rakoviny tlustého střeva, ledvin či močového měchýře, ale také v souvislosti se současným zaměřením centra, které dnes disponuje několika kvalitními výzkumnými týmy zaměřenými na nádorová onemocnění.
Díky grantu jsme mohli založit novou Laboratoř translační genomiky nádorů a vytvořit vlastní mezinárodní výzkumný tým.
Jaké odborné znalosti a know-how můžete zúročit ze svých předchozích pracovních zkušeností v různých zemích?
Během mého padesátiletého působení ve vědě došlo k obrovským změnám v celkovém porozumění tématu a dostupných výzkumných metodách a technologiích. Já jsem se snažil s nimi vždy držet krok.
Jak vypadá projektový tým?
Tým byl vybrán se zaměřením na tento konkrétní projekt a je velmi mezinárodní.
Sestavení týmu bylo v počátku obtížné kvůli omezením během covidového období a také vzhledem k faktu, že mladí vědci v Praze se nechtějí stěhovat do Plzně. Nyní má náš tým asi 10 členů, jsou v něm kompetentní zkušení seniorní vědci i motivovaní doktorandi. Převážně lidé ze zahraničí, jen menší část z ČR.
Jak konkrétně projekt pomáhá v boji s rakovinou?
Pochopení mechanismů může pomoci vyvinout metody včasné detekce. Srovnání epidemiologických výsledků mezi jednotlivými zeměmi by mělo poukázat na klinické postupy zlepšující péči o onkologické pacienty.
Velká část práce kolem projektu se zabývá molekulární genetikou a genetickou epidemiologií. Základní myšlenkou je pochopit, proč existuje dědičnost rakoviny, jaký může být genetický základ.
Ve Švédsku jsme měli k dispozici pro studium dědičnosti 10 milionů lidí. Měli jsme tedy představu o tom, jaké jsou dědičné znaky rakoviny a jaká je míra rizika. K dispozici je také ještě rozsáhlejší databáze za všechny severské země.
Se studiem genetických aspektů nádorových onemocnění jsme pracovali s týmem v Německu a pokračujeme i zde.
Pro generické studie potřebujeme vzorky. Proto je velmi důležité, že tady v Plzni je hned vedle Biomedicínského centra Fakultní nemocnice, což jsem věděl už před příchodem sem. Vzorky z Plzně jsme využívali i při mé práci v Německu.
V jaké fázi se projekt právě nachází a jaké výzvy máte před sebou?
Podařilo se nám překonat počáteční překážky způsobené omezeními během Covidu a nyní pokračujeme na plné obrátky. Projekt skončí příští rok v létě. Podařilo se nám dohnat zpoždění v časovém plánu z počátku projektu, kdy byly peníze na první roky přesunuty do pozdějších částí projektu.
Cílem je, aby aktivity pokračovaly i dále, takže tento projekt je užitečnou investicí.
Jak vnímáte pracovní prostředí a celkové podmínky zde v Biomedicínském centru ve srovnání s Vašimi předchozími zkušenostmi v oblasti výzkumu a vzdělávání?
Bohužel je zde hodně omezení při využívání dostupných finančních prostředků. Musí se využívat na roční bázi a mnoho nákupů souvisejících s projekty je třeba v češtině zdůvodňovat pro administraci projektu, jako by druzí byli kompetentnější řídit vědu lépe než samotní vědci. V zemích, kde jsem působil v minulosti, fungovalo financování tak, že pokud jste získali grant na 3 nebo 5 let, byli jste to vy, kdo ho vedl bez přerušení a zásahů. Administrace vědeckých projektů včetně pravidel a limitů výběrových řízení je v Česku zbytečně příliš složitá. Nad rámec předpisů EU, které jsou už tak dost komplikované.
A náročná administrativa způsobuje spoustu práce na naší straně a zdržuje vědecké projekty. A protože finance v oblasti vědy jsou omezené, je škoda, že se značná část z nich používá pro kontrolní mechanismy.
Moji kolegové, kteří zde v rámci projektů pracují, jsou však velmi zkušení a znají přesně pravidla a postupy. A také se snad i v současné chvíli diskutuje o některých úpravách, aby se situace zjednodušila.
Doporučil byste možnost podílet se na projektech Biomedicínského centra v Plzni některému ze svých zahraničních kolegů? Zmínil byste nějaké obtíže, se kterými se zde jako cizinec setkáváte?
Ano, určitě bych doporučil zahraničním kolegům se na případné volné ERA chair pozice v projektech Biomedicínského centra přihlásit.
Jednoznačně je výzvou český jazyk. S kurzem češtiny jsem začal hned po příchodu, protože je tu stále řada lidí, kteří v běžném životě, např. v obchodech, žádným cizím jazykem nemluví. Ale v rámci mého týmu a práce je angličtina samozřejmostí a tam není žádný problém.
Jak se vám líbí v Plzni? Co děláte ve svém volném čase v plzeňském regionu? Jaké je Vaše oblíbené místo nebo aktivita zde?
Upřímně řečeno, můj volný čas je velmi limitovaný. Ale Plzeň je krásné historické město a já si užívám jeho kulturu a procházky v centru a kolem řek.
Mou oblíbenou aktivitou v teplých letních dnech je zakončit pracovní den koupáním v Košuteckém jezírku.
A když mám trochu více volného času, rád podnikám pěší túry po místech na Plzeňsku.
