CNAIP – hybatel spolupráce oboru umělé inteligence v Česku
Propojit český akademický, veřejný, soukromý i neziskový sektor, pomáhat formovat a rozvíjet komunitu okolo AI a zastřešit aktivity na podporu tohoto tématu. Nejen o to bude usilovat Česká národní AI platforma (CNAIP). Sedm zakládajících členů – prg.ai, Svaz průmyslu a dopravy ČR, Brno.AI, CzechInvest, ICT Unie, MSIC Ostrava a BIC Plzeň – stvrdilo svůj záměr spolupracovat podpisem memoranda dne 25. června 2024. Jednotliví členové se intenzivně věnují rozvoji inovačního ekosystému a ekosystému umělé inteligence v Česku již řadu let. Právě mnohaleté zkušenosti a kontinuální práce se všemi relevantními aktéry v oblasti AI jsou klíčovými předpoklady pro úspěšné naplnění cílů Platformy. Hlavní ambicí je posílit pozici Česka na poli umělé inteligence. K dosažení tohoto cíle bude CNAIP podporovat větší integraci AI v českých firmách, veřejné správě či ve vzdělávání, prosazovat legislativní změny, zejména v oblasti regulace a bezpečnosti AI, a šířit osvětu v oblasti AI. Dále chce platforma a její členové vysvětlovat, k čemu je umělá inteligence užitečná.
I za tímto účelem pořádá Dny AI. Jejich třetí ročník se konal v říjnu 2024 ve všech krajích Česka. “Protože jsme si na čtyřech největších městech ČR vloni vyzkoušeli, že koncept Dnů AI funguje, rozhodli jsme se jej otevřít dalším partnerům. Máme velkou radost, že se nějakou akcí zapojily všechny kraje ČR. Ta sdílená energie a nadšení jsou velkým hnacím motorem vpřed,“ uvedla Tereza Vodičková z BIC Plzeň, které pořádá plzeňské DNY AI. V listopadu pak CNAIP vyhlásila laureáty jediného oborového ocenění v oblasti umělé inteligence v 5 kategoriích – AI Awards, které v loňském roce, kdy se DNY AI konaly v Plzni poprvé, „zůstaly“ doma i díky FAV ZČU a společnosti JALUD Embedded.
Rok 2025 je rokem kvantových technologií
Organizace spojených národů vyhlásila rok 2025 Mezinárodním rokem kvantové vědy a technologií (IYQ). Cílem této celosvětové iniciativy je zvýšit povědomí veřejnosti o významu kvantové vědy a jejích praktických aplikacích. Výběr roku 2025 není náhodný – připomíná 100 let od počátků kvantové mechaniky. I v Plzni se na oslavy tohoto významného jubilea aktivně připravujeme.
Již minulý rok na ZČU proběhlo několik akcí. V dubnu se například konal seminář „Kvantové technologie: naděje pro 21. století?“ pro zaměstnance a studenty. Výzkumný ústav NTC ZČU rovněž představil toto perspektivní téma na Úřadu vlády ČR. Od října pak každou středu odpoledne probíhá kvantový seminář pro veřejnost a firmy, který potrvá až do 18. prosince. Účastníci si mohou vybírat jednotlivé přednášky podle svého zájmu bez obav, že by ztratili návaznost. Další akce se budou konat v rámci akce Týden pro Digitální Česko. V roce 2025 se chystají další významné eventy na celostátní úrovni, včetně Česko-japonské kvantové konference, která se uskuteční v posledním květnovém týdnu v Praze. Dále bude organizován další ročník mezinárodního Quantum hackathonu a také Quantum Day. V jednání jsou i další akce, které budou podporovat a popularizovat kvantovou vědu a technologie pro širokou veřejnost. Máme se na co těšit.
Drony SIT slaví deset let
Před deseti lety Plzeň zakoupila první bezpilotní letouny a stala se prvním městem u nás, které získalo povolení s drony létat. Za deset let se Drony SIT staly průkopníky v inspekcích mostních konstrukcí a špičkou ve spolupráci s integrovaným záchranným systémem (IZS). Jejich zapojení do IZS je inspirací pro celé Česko i Evropu.
„Na počátku jsme měli vizi spojit Plzeň s moderními technologiemi. Po deseti letech jsme získali evropské prvenství ve využívání dronů v IZS. Tak jako v Plzni nikde jinde v Evropě městské drony nepracují. Jen u nás zachraňují lidské životy, chrání majetek, asistují u velkých požárů, dokumentují dopravní nehody, pomáhají záchranářům a vyvíjejí vlastní aplikace. Dronaři z místních středoškoláků vychovávají nové experty na bezpilotní průmysl,“ uvedl Luděk Šantora, ředitel SITMP. Drony SIT poslaly za uplynulých deset let do vzduchu přes 30 bezpilotních letounů, vyvinuly přes deset vlastních aplikací tak, aby dron nesloužil jen jako stroj pro hezké fotografie. Provedly více než 3 700 letů v čase přes 850 letových hodin. Vykonaly přes 60 inspekcí tam, kam bylo náročné nebo nebezpečné se dostat. V rámci IZS si vybudovaly evropské renomé. „Naše úspěchy jsou výsledkem práce několika lidí, i dnes již bývalých kolegů, na jejichž pracovní výsledky se vždy dobře navazovalo. Aktuálně se náš tým skládá ze sedmi stálých členů a jednoho studenta Střední průmyslové školy dopravní Plzeň, který je aktivně zapojen do ostrého provozu úseku. Předáváním nabytých zkušeností nové generaci v rámci PINE jsme otevřeli další kapitolu našeho úseku,“ doplnil Josef Navrátil, ředitel Drony SIT.
Plzeňská firma roku 2024
Firmou roku 2024 se stala mladá společnost Amitia. Ta v minulosti prošla inkubačním programem Podnikatelského a inovačního centra BIC Plzeň a také využila dalších forem podpory. “Spolupráce s BIC má na našem úspěchu nemalý podíl,” uvedl zakladatel firmy Amitia Milan Legát, který zahájil svou profesní dráhu na FAV ZČU v Plzni. Už během doktorského studia na Katedře kybernetiky, při němž se zaměřil na počítačovou syntézu řeči, začal pracovat v R&D oddělení malé švýcarské firmy, zabývající se právě řečovými technologiemi.
Když se firma stala součástí nadnárodní korporace, vypracoval se z řadového výzkumníka na významné manažerské pozice, a tak kromě Curychu poznal pracovní prostředí i v několika dalších zemích. V roce 2019 se vrátil do Plzně a založil společnost Amitia s cílem vytvářet pro různé obory lidské činnosti unikátní softwarová řešení, založená na umělé inteligenci. Dnes firma disponuje softwarovým nástrojem, umožňujícím efektivně provádět anotace dat pro účely strojového učení, využitelné při aplikaci počítačového vidění, práci s audio signály či zpracování přirozeného jazyka i speciálním softwarem pro monitoring pohybu osob, zvířat či dopravních prostředků v zakázaných zónách, na jehož vývoji spolupracovala s odborníky z FAV ZČU v Plzni. FAV se stala významným dlouhodobým odborným partnerem firmy. V rámci aktivit svého výzkumného centra NTIS vyvinula v roce 2022 pro společnost Amitia softwarové moduly, určené k tvorbě aplikací pro vytěžování dat z obchodních dokumentů. Do inkubačního programu, který BIC Plzeň připravil a pilotoval pro projekt Smart Akcelerátor Plzeňského kraje, se Amitia v roce 2021 přihlásila se záměrem vytvořit mobilní aplikaci pro onkologické pacienty Healthiary. Amitia za sebou má také vývoj modulu adaptivního procvičování k webu Škola s nadhledem pro Nakladatelství FRAUS a vytvoření digitálního dvojčete kompresoru pro ATMOS Chrást. Pro Doosan Škoda Power podobným způsobem simuluje proudění pro návrh profilů turbínových lopatek. Podíli se také na projektech v oblasti dopravy pro město Plzeň. Pro Správu a údržbu silnic Plzeňského kraje, p. o. vyvíjí systém, který pomocí modelů strojového učení, na základě historických záznamů o údržbě vozovek a údajů z meteorologických stanic, efektivně řídí výjezdy vozidel a optimalizuje zimní údržbu silnic. V soutěži Vizionář roku 2022 Amitia získala čestné uznání za technologický, ekonomický a sociální přínos pro oblast průmyslové výroby za plánovací nástroj PLAiN. Obsadila také 1. místo na startupové soutěži v rámci 5. česko-bavorského inovačního dne. Letos se stala vítězem soutěže Volkswagen Firma roku 2024.
Dva středoškoláci zabodovali v klání České hlavičky 2024
Jiří Sankot a Adam Křen, studenti Střední průmyslové školy elektrotechnické v Plzni, dosáhli mimořádného úspěchu! Na prestižním udílení cen České hlavičky 2024 získali ocenění v kategorii Futura „Řešení pro budoucnost“. Tento projekt, který oceňuje mladé talenty a jejich inovativní přístupy, vyzdvihl Jiřího a Adama za jejich výjimečný přínos a inovativní řešení, které má potenciál ovlivnit budoucnost. Jiří s Adamem se v rámci svého projektu SPBox věnovali užívání léků, při jejichž vysazení nebo opožděném užití by mohl vzniknout velký problém, což se netýká jen starší generace. “Abychom těmto problémům předešli, rozhodli jsme se vytvořit tento projekt. Oproti klasickému plastovému organizéru, tento projekt přináší funkce přidané vnitřní logikou. Mezi hlavní výhody patří kontrola přítomnosti léků v jednotlivých políčkách pomocí kapacitních senzorů a světelné a zvukové upozornění na jejich vyjmutí. Upozornění probíhá podsvícením samotného políčka, v němž je daný lék umístěn. Pro správu a kontrolu boxu je zřízena jednoduchá webová aplikace. Celé zařízení je napájeno z vestavěného akumulátoru, jehož dobíjení je řešeno přes USB-C port. Pro zajištění co nejdelší výdrže baterie zařízení bylo při jeho vývoji využito různých spánkových režimů. Díky použité přenosové technologii není před prvním použití boxu nutné nastavovat její parametry. Využití projektu vidíme jak v sociálních zařízeních, tak domácnostech. Díky možnosti správy více boxů v jednom uživatelském účtu mohou pečovatelé nastavit jednotlivé boxy a následně vzdáleně kontrolovat, zda jejich pacienti léky užívají. Podobně je box možné využívat i v domácnostech, například kontrolovat svého člena rodiny, pokud nemůžete být u něj přítomen. Samotné zařízení je vyvinuto tak, aby ulehčilo život i jednotlivci. Před použitím je nejdříve nutné nastavit dávkovací plán a následně se již člověk o nic nemusí starat. Pokud je potřeba léky užít, box pacienta upozorní,” vysvětlili svůj projekt aktivní studenti Jiří s Adamem, kteří mj. prošli také programem SITPortu IoT Academy ve spolupráci s firmou TData.
