Jak probíhala mumifikace ve starověkém Egyptě a jak vypadal její výsledek? Na tyto otázky se rozhodla odpovědět Miriam Žáčková, absolventka plzeňského Gymnázia Františka Křižíka. Podle dobových postupů mumifikovala během posledních dvou let gymnázia uhynulou samici varana, kterou jí poskytla plzeňská zoo. S výsledkem své práce teď sklízí úspěchy.
Už v květnu získala Cenu Učené společnosti pro středoškolské studenty a také 1. místo v soutěži Středoškolská odborná činnost v kategorii Teorie kultury, umění a umělecké tvorby. Na začátku října převzala cenu MERKUR „Člověk a společnost“ soutěže České hlavičky, jejímž patronem je od letoška Filozofická fakulta Univerzity Karlovy. Cena se uděluje právě za odborné práce a projekty z oblasti společenských a humanitních věd.
„Cena Merkur je pro mě významná především tím, že oceňuje práci z oblasti humanitních oborů, které podle mého názoru nebývají v soutěžích zaměřených na vědu zastoupeny tolik, jak by si zasloužily,“ uvedla vítězka, která projekt konzultovala s učitelem Jakubem Sieglem.
Celý název práce zní „Staroegyptská mumifikace a pohřební procesy 26. dynastie: experimentální rekonstrukce“. Miriam věrně replikovala mumifikaci od ošetření a vysušení těla přes jeho zabalení až po výrobu balzámů, rakve, pigmentů a dalších potřebných materiálů.
Vycházela z řeckých i staroegyptských textů, připravovala si potřebné směsi, balzámy, lepidlo i inkoust. Obinadla popsala texty z Knihy mrtvých, které měly zemřelé chránit na cestě do posmrtného života, přičemž je upravila do ženského rodu, protože mumifikovala samici. Dostala jméno Satatum neboli Dcera Atuma – boha spojovaného právě s ještěry.
„Za nejnáročnější části práce považuji především přepis hieroglyfů na obinadla, který zabral výrazně více času, než jsem původně očekávala, a také samotný proces vysoušení těla. Ten byl časově i prakticky velmi náročný. Práce pro mě ale od začátku nebyla jen o samotném experimentu. Chtěla jsem především ukázat dalším studentům, jak zajímavé a komplexní projekty mohou vzniknout, pokud k nim mají ve škole dostatečnou podporu,“ doplnila Miriam Žáčková.
Ve zdůvodnění ocenění se lze dočíst, že práce Miriam Žáčkové „umožňuje detailně poznat problematiku staroegyptské mumifikace způsobem, který u nás není zcela běžný. Zároveň nabízí možnost nahlédnout na pohřební celek v podobě, v jaké mohl existovat v Pozdní době. Celý proces detailně dokumentovala, což umožňuje sledovat jednotlivé fáze rekonstrukce i použité materiály a postupy. Projekt zároveň otevírá prostor pro další experimenty“.
Ocenění převzala Miriam z rukou děkanky Filozofické fakulty Evy Lehečkové. „Filozofická fakulta spojila své jméno s Českými hlavičkami, protože chceme podporovat mladé talenty připravené řešit současné palčivé otázky, jimž čelíme jako jednotlivci i jako společnost,“ řekla.
Miriam k úspěchu pogratuloval také Český egyptologický ústav FF UK a nadšení zavládlo také na Křižíkově gymnáziu: „Miri, moc gratulujeme! Máme radost, kam tě tvoje zvídavost a nadšení pro poznávání vedou.“
