1255 lidí za 8 hodin. Unikátní technologie z Plzně učí, jak zachránit život

Věděli jste, že po třech až pěti minutách bez pomoci dochází u člověka v bezvědomí k nezvratnému poškození mozku? Jen 1 procento lidí ale dokáže správně poskytnout první pomoc, přitom neuvěřitelných 12 procent lidí by mohlo žít, kdyby se jim pomoci dostalo. Co s tím?

Pokud chcete něco změnit – a neplatí to jen v oblasti první pomoci –, je dobré trochu šokovat a zvolit takovou formu, na kterou lidé přistoupí, které jsou ochotní věnovat svůj čas. Plzeňská technologická firma VR Rescue tohle chápe a přináší trénink první pomoci tam, kde má největší dopad. Pro firmy, školy i veřejné instituce nabízí řešení, které je účinné, ale nevyžaduje mnoho času. A protože si klade velké cíle, pustila se do jednodenní výzvy VR Rescue 1000. Je možné za jeden den soukromým subjektem vyškolit 1000 lidí v poskytování první pomoci, když Červený kříž ročně proškolí kolem 60 000?

Technologická firma Marka Bárdyho se rozhodla trhnout rekord, a to díky chytré technologii VR Rescue. Ta se spojením virtuální reality a umělé inteligence stává individuálním trenérem, jenž efektivně učí jednu z nejcennějších dovedností vůbec, a to zachránit lidský život. Jak funguje? Nejlepší je vyzkoušet si trénink na vlastní kůži. Možná bude i kůže husí…

Patrně se většina z nás laiků shodne na tom, že se ideálně nikdy nechceme dostat do situace, kdy na nás bude záviset lidský život a jeho záchrana. Nikdy nevíme, jak v dané situaci zareagujeme, ať už budeme mít dostatečný trénink, nebo ne. Jak zaznělo i na odborné konferenci 8 minut, 8 důvodů, 8 svědectví, která výzvu VR Rescue 1000 doprovázela, může se velmi snadno stát, že se v dané chvíli skácíme vedle zachraňovaného.

Patnáctiminutový trénink se dá popsat velmi jednoduše, ale je velmi pravděpodobně nepřenositelný. Autorka těchto řádků neměla s brýlemi pro rozšířenou realitu větších zkušeností, naštěstí ani se záchranou lidského života. Ani s hraním počítačových her. Po nasazení chytrých brýlí VR Rescue se v jedné takové velmi realistické simulaci ocitnete. A právě to, že je velmi realistická, ale ne úplně dokonale, bylo trochu děsivé. Najednou se ocitnete v podchodu na nádraží, kde před vámi leží bezvládné tělo neznámého muže. Nemusíte se bát, je tady s vámi Alexa, která radí, co dělat a jak postupovat. Ale přeci jen se, slabší nátury jako já, bojí. Prvním úkolem totiž je zjistit, zda jste jako zachraňovaný v bezpečí. Rozhlížíte se po nástupišti, koukáte na tabuli s odjezdy vlaků, odpadkový koš a grafitti a odkliknete, že ano. Správně! Pak už se skláníte k muži v bezvědomí a podle instrukcí s ním zatřesete. Nereaguje, zakláníte mu tedy hlavu a zprůchodňujete dýchací cesty. Ano, zase správně! Leží na tvrdém povrchu? To je poměrně zásadní. Měkká podložka totiž snižuje úsilí až o 80 procent. Rozepínáte muži svetr a odhalujete hrudník, abyste se dostali k místu, na němž budete brzy vykonávat masáž srdce. I to, že srdce nemasírujete přes oblečení, zvyšuje pravděpodobnost úspěchu. Máte propnuté lokty? Stlačujete hrudník dostatečně hluboko a v rytmu, abyste opravdu pomáhali? Několik minut…neskutečně dlouhá doba, než dorazí profesionální pomoc, neskutečně dlouhá doba na správně prováděnou (rozumějte fyzicky velmi náročnou) masáž srdce, neuvěřitelně krátká doba, kdy dojde k nezvratnému poškození mozku.

Těchto deset minut výcviku (s) virtuální realitou je léčba šokem. Silný zážitek. Hned zjistíte, jak si stojíte, jak silný máte žaludek, co s vámi „záchrana nanečisto udělá“. A to nezachraňujete zakrváceného člověka rozsekaného po autonehodě. Nikde nehoří, nestojíte u dálnice, kde kolem vás sviští kamiony. Dalo by se říct, že je to jen sranda, máte přece brýle pro rozšířenou realitu, ale vlastně vůbec. Ufff.

Jaké pocity mělo 1255 lidí, kteří tenhle unikátní výcvik v rámci VR Rescue 1000 absolvovali? Při odchodu vyplňovali dotazník, s jehož výsledky bude pracovat profesor Jan Beneš, přednosta kliniky anesteziologie, resuscitace a medicíny Fakultní nemocnice Plzeň, která byla jedním z partnerů eventu. Ten si dal za cíl proškolit za půlden 1000 lidí z řad veřejnosti a škol. Proškolených lidí nakonec bylo již zmíněných 1231 lidí. Je to málo? Je to moc? Každý má #mocPOmoc, jak zní motto VR Rescue. Málokdo ale reálně ví, jak na to. Štěstí přeje připraveným, nebo proškoleným?

Jakub Hussar

kreativní ředitel a zakladatel agentury HAZE
14:50–15:30 · Výhled do budoucnosti · závěrečná keynote, poté ocenění Inovace regionu 2026

Bio

Kreativní ředitel, producent a idea maker. Pracuje pro velké tuzemské i nadnárodní klienty, například Nadaci České spořitelny, Conseq či LEGO. Podílel se na vzniku dětského kanálu ČT :D, vedl prezidentské kampaně i strategie parlamentních stran. Je držitelem bronzového lva z Cannes, Křišťálové lupy i ceny Magnesia Litera. Specializuje se na netradiční marketingové projekty, edukaci a gamifikaci. Ve volném čase skládá hudbu, píše sci-fi romány a věnuje se kameničině.

Přednáška: Česko: hobití Skandinávie?

Jaký je osud naší země? Upřednostníme šroubky, nebo řídicí jednotky? Jak získat ztracené sebevědomí a jak strhnout kormidlo pozitivním směrem, pro který Česko splňuje všechny předpoklady?

Jan Zeman

analytik vzdělávání, PAQ Research
12:20–13:00 · Lidé, talent a budoucnost regionu · poté moderovaný rozhovor

Bio

Vystudoval pedagogiku na Filozofické fakultě UK. V PAQ Research interpretuje data o nedostatcích vzdělávací soustavy, od nabídky středních škol po nedokončování základních škol. Je autorem několika analýz vzdělávací nabídky v krajích a sleduje, jak absolventi v zahraničí přecházejí na trh práce. Téma zpracoval v analýze Jak skoncovat s montovnou Evropy.

Přednáška: (Ne)využití potenciálu žáků a mladých dospělých

Co dnes mladí lidé očekávají od práce a od místa, kde chtějí žít? A proč jim to Plzeňský kraj ne vždy dokáže nabídnout?

Přednáška vychází z aktuálních mezinárodních průzkumů o tom, jak mladí dospělí uvažují o práci, kariéře a svém životě. Tato očekávání konfrontuje s daty o tom, kde kraj o budoucí zaměstnance přichází. Často se to děje dlouho před náborem: už ve vzdělávací dráze, od přístupu ke školce přes nedokončenou základní školu po oborovou skladbu středních škol.

Závěr patří tomu, co s tím mohou udělat kraj, školy i firmy. Řeč bude o duálním vzdělávání, kariérovém poradenství a prevenci vzdělávacího neúspěchu, ale i o tom, proč jde o propojený problém, a ne jen o otázku školství.